Obloha:
Měsíc je v novu v noci na úterý 3. prosince. Výzvou může být hledání velmi mladého měsíčního srpku v úterý večer, kdy bude
asi 15,5 hodiny po novu. Snáze bude vidět v dalších dnech, 5. prosince bude nejblíže k Venuši vpravo od ní a v pátek 6. prosince
vlevo nahoru od Venuše.
Planety:
Venuši (−4,6 mag) v maximálním jasu nelze večer přehlédnout. Už kolem západu Slunce září poblíž jižního obzoru a přesouvá
se k jihozápadu.
Jupiter (−2,6 mag) začíná být rozumně viditelný už po 19. hodině. Nejvýše vystupuje po půlnoci, kdy je souhvězdí Blíženců
poblíž nadhlavníku.
Mars (+1,2 mag) vychází až po půlnoci a nejlepší viditelnost tedy připadá na ranní hodiny. Nyní již prochází souhvězdím
Panny. Merkur se nyní vrací do blízkosti Slunce a Saturn se naopak vzdaluje, ale stále je ráno za svítání velmi nízko.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy jupiterových
měsíčků:
Přechody GRS | | Úkazy měsíců |
3.12. |
0:30 |
|
1.12. |
Europa přechod měsíce končí 22:06 |
4.12. |
6:20 |
|
6.12. |
Io přechod stínu 3:08–5:22
Io přechod měsíc 3:52–6:07 |
5.12. |
22:00 |
|
6.12. |
Ganymed přechod měsíce končí 22:20 |
7.12. |
23:40 |
|
7.12. |
Io přechod měsíc 22:18–(0:33)
Io přechod stínu 21:36–23:51 |
9.12. |
5:25 |
|
8.12. |
Europa přechod stínu 2:13–4:54
Europa přechod měsíc 3:37–6:20 |
Časy jsou v SEČ. |
Kometa ISON se nám konečně protáhla kolem Slunce. Ovšem co se
to vlastně přesně odehrálo? Zatím to není jisté. Již od prvních záběrů v korónografu LASCO C3 sondy SOHO bylo patrné, že ISON
ztrácí hodně materiálu a zanechává jej podél své dráhy. Přesto neustále zjasňovala a vše vypadalo optimisticky až do onoho osudného 28. listopadu, kdy už to
jádro komety podle všeho nevydrželo, je docela možné, že se mezitím prostě jen ztrátou materiálu výrazně zmenšilo a u Slunce se definitivně rozpadlo. Těsně před průletem
přísluním došlo k intenzivnímu uvolnění prachu. Můžeme jen odhadovat, co se dělo v noci na 29. listopad.
Zdá se, že část hmoty v podobě oblaku, který po kometě zbyl, se vydal na svoji další pouť v původní dráze komety. Je také možné, že zpočátku
zde bylo přítomno hejno úlomků, které se dále vypařovaly. Každopádně konec týdne přinesl pohled na zeslabující se oblak prachu
a ohon z částic z něj uvolněných. Byla to úžasná podívaná téměř v přímém přenosu a i z pohledu odborníka velmi nezvyklé. Znamená
to ale, že kometu ISON už na obloze s pravděpodobností hraničící s jistotou neuvidíme.
Naštěstí je na obloze ještě kometa Lovejoy.
Ta se nyní pohybuje z vrchních partií Pastýře nad souhvězdí Severní koruny. Kometa je za tmy snadným objektem pro pozorování
i pouhým okem. Vzhledem k tomu, že dosahuje jasnosti nad 4 mag, je k tomu pravému zážitku třeba jednak vycestovat mimo město
a také pozorovat ve vhodnou dobu, tedy hned večer po setmění, nebo ještě lépe ráno před svítáním. Tehdy je kometa nejvýše.
Nevhodné je nyní především období mezi 19. hodinou a 2. ranní, kdy ačkoli nezapadá, je nízko nad obzorem. Zážitek z pozorování
umocní triedr, který odhalí velkou komu a z ní vycházející ohon několikastupňové délky.
Aktivita Slunce je stále nízká, ovšem jenom na straně přivrácené k Zemi. Celou dobu průletu komety ISON kolem Slunce
jsme totiž pozorovali jeden unikající oblak plasmy za druhým. Na odvrácené straně tedy docházelo silným k erupcím. Možná je má
na svědomí aktivní oblast, která, než zapadla, vybuchla erupcí třídy X1. Počkejme, co z ní zbude.
Další vývoj skvrn můžete sledovat také na
aktuálním snímku SDO.
Kosmonautika:
- Nákladní loď Progress
neletěla ke stanici ISS zcela bez problémů. Nová verze naváděcího systému nefungovala stoprocentně a tak se závěrečný manévr
musel uskutečnit pomocí kosmonautů a ručního navádění.
- Indická
sonda k Marsu
se úspěšně vydala z oběžné dráhy kolem Země na přeletovou trajektorii k Marsu. Snaha indických inženýrů byla tedy korunována úspěchem.
Sonda musela postupně zvyšovat nejvzdálenější bod své eliptické dráhy kolem Země a teprve tím získala dost energie, aby se odpoutala
ze zemské gravitace.
- Čínská sonda s měsíčním vozítkem
Chang'e 3
odstartovala v neděli večer našeho času. Doporučuji video, které je špičkově provedenou animací celé mise.
- Start vylepšené soukromé rakety
Falcon 9 s družicí SES-8 nakonec kvůli sérii
technických problému neproběhl a nejbližší datum startu je nyní v pondělí 2. 12.
Výročí:
- 4. prosince 1973 (40 let) proletěla nejblíže planetě Jupiter sonda
Pioneer 10. Byla to tehdy vůbec
první návštěva průzkumníka ze Země u největší planety sluneční soustavy.
- 8. prosince 1908 (105 let) prošlo první světlo
60 palcovým dalekohledem na Mt. Wilsonu.
Byl to první ze dvou významných přístrojů na této hvězdárně, které znamenaly zvrat v našem poznání vesmíru.
Tímto dalekohledem se může veřejnost podívat i dnes v rámci pozorování na objednávku. Jde tak nejspíš o největší
dalekohled používaný běžně k pozorováním pro veřejnost. Průměr primárního zrcadla 60" představuje 152 cm.
Výhled na příští týden:
- Ideální viditelnost komety Lovejoy ráno
- Maximum meteorického roje Geminid
Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online. |