Obloha:
Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 6. února. V pondělí večer by nám mohl pomoci najít Uran, který od něj bude 3 stupně
východně.
Planety:
Merkur (0 mag) má tento týden horší viditelnost, ale jako objekt pro triedr je to při vyjasnění dobrý tip.
Jupiter (−2,6 mag) je vidět od soumraku v souhvězdí Blíženců. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (0,2 mag) a Saturn (0,5 mag) zůstávají nejlépe pozorovatelnými planetami druhé poloviny noci.
Mars je poblíž jasné hvězdy Spica v Panně. Saturn je ve Vahách.
Venuše (−4,6 mag) je jasnou jitřenkou a je viditelná i ve dne napravo od Slunce. Pomocí dalekohledu rozlišíme její srpek.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových
měsíčků:
| Přechody GRS | | Úkazy měsíců |
| 3. 2. |
21:30 |
|
4. 2. |
Europa zatmění končí 18:55 |
| 4. 2. |
17:20 |
|
6. 2. |
Io zákryt začíná 21:23 |
| 5. 2. |
23:05 |
|
7. 2. |
Io přechod měsíc 18:30–20:45
Io přechod stínu 19:16–21:32 |
| 6. 2. |
19:00 |
|
8. 2. |
Io zatmění končí 18:53
Ganymed přechod měsíc 23:56–(3:07) |
| 8. 2. |
20:35 |
|
9. 2. |
Europa přechod měsíc 23:02–(1:43)
Europa přechod stínu (0:40)–(3:23) |
| Časy jsou v SEČ. |
Komety:
 Na ranní obloze jsou k sobě blízko dvě momentálně nejjasnější komety na obloze. Jde o
kometku C/2013 R1 (Lovejoy) a podobně jasnou C/2012 X1 (LINEAR), obě dosahují jasnosti asi 7 až 8 mag. Tento týden se
vejdou i do zorného pole triedru 15×70, ale dá se očekávat, že nejlépe vyniknou při pohledu s větším dalekohledem.
Aktivita Slunce je zvýšená. Může za to stárnoucí aktivní oblast, která se podruhé natočila k nám. V první polovině ledna
zde došlo k silné erupci X1, poté zmizela na odvrácené straně Slunce. Nyní se vynořila a hned vyprodukovala sérii erupcí druhé
nejvyšší kategorie M. Skvrna je stále veliká a je poblíž středu Slunce, takže případné erupce by opět mohly mít vliv na Zemi.
Další vývoj aktivity bude záviset na tom, jaké jiné aktivní oblasti se skvrnami se na Slunci objeví. Tento vývoj můžete sledovat na
aktuálním snímku SDO.
Kosmonautika:
- Slunce vyjde nad Chang'e 3 na povrchu Měsíce až v neděli, takže o osudu vozítka se dovíme více až za týden, ale informace
o tom, že se něco nepodařilo, jsou nejspíš správné. I přes případnou
ztrátu vozítka Yutu jde o
velmi úspěšnou misi.
- 5. února je v plánu start rakety Sojuz-U s lodí
Progress M-22M k ISS.
- Sonda Lunar Reconaissance Orbiter zachytila jinou měsíční
sondu LADEE,
zrovna když letěla 9 kilometrů pod ní. Vědci provedli geometrickou korekci obrazu, protože rychle letící sonda se jeví jen jako
mázlá skvrnka. Na upraveném snímku
vidíme i nějaké detaily tvaru sondy o rozměrech 2 × 1 metr. Naopak povrch Měsíce je samozřejmě mázlý.
Výročí:
- 5. února 1974 (40 let) proletěla sonda
Mariner 10 kolem
Venuše. Gravitační
pole planety pomohlo sondu urychlit, aby mohla dosáhnout cíle – prolétnout kolem planety Merkur. Ultrafialové záběry atmosféry
planety ukázaly v bezprecedentním detailu, jak je tento systém komplikovaný, ačkoli ve viditelném světle nelze skoro žádné
struktury zpozorovat.
Lépe je prohlížet si přepracované záběry,
protože pak je vidět, že jejich kvalita je vysoká.
- 7. února 1824 (190 let) se narodil anglický astronom
William Huggins. Společně se svou ženou byl průkopníkem
v oboru spektroskopie. Všiml si, že nebeské objekty mají spektra plná emisních, nebo absorpčních čar. Poprvé pozoroval spektrum
mlhoviny Kočičí oko v roce 1864. Všiml si také odlišnosti spektra mlhoviny v Orionu (emisní mlhovina) a mlhoviny v Andromedě
(absorpční spektrum typické pro hvězdy). Koncem sedmdesátých let 19. století inspirován Henry Draperem fotografoval spektra
nebeských objektů.
- 7. února 1984 (30 let) se člověk poprvé
nespoutaně procházel v kosmu. Z paluby raketoplánu Challenger v rámci mise STS-41B tehdy vystoupil Bruce McCandless s jednotkou MMU (Manned Maneuvering Unit) na zádech. Díky tomu nemusel být připoután žádným lanem a vznášel se volně vedle lodi. Při tomto výstupu vznikl i jeden z nejznámějších záběrů historie kosmonautiky.
- 7. února 1999 (15 let) odstartovala mise
Stardust. Jejím úkolem bylo přinést na Zemi vzorky
kometárního prachu. Vydala se proto ke kometě 81P/Wild 2. Cestou pomocí aerogelu zachytávala také meziplanetární prach. Přistání
návratového pouzdra proběhlo v roce 2006 a mohlo tak dojít k průzkumu vzorků. Sonda také vyfotografovala asteroid Annefrank,
jádro samotné komety Wild 2 a v rámci prodloužené mise NExT navštívila v únoru 2011 také jádro komety Tempel 1, které předtím
navštívila sonda Deep Impact a zasáhla ho projektilem.
Výhled na příští týden:
- úplněk
- Výročí: Mars 4, Mars 5
- Výročí: Galileo Galilei
Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online. |
