Obloha:
Měsíc bude po úplňku, poslední čtvrť nastane v noci na pondělí. Blízké přiblížení k hvězdě Spica v souhvězdí Panny a tím
pádem i k Marsu můžeme očekávat v noci z úterý na středu 18. / 19. března. Ještě blíže bude o dva dny později k Saturnu. Dvojici
těles bude dělit vzdálenost necelého 1,5 stupně. Zákryt nastane při pohledu z jižní Afriky.
Planety:
Jupiter (−2,3 mag) je velmi vysoko nad jihem již od brzkého soumraku. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (−1 mag) stále zjasňuje a rozumné výšky dosahuje již kolem 23. hodiny. Nachází se v Panně nedaleko jasné hvězdy
Spica. Mapka pozorovatelných útvarů na jeho povrchu je ke stažení
také na druhé straně mapy oblohy na měsíc březen.
Saturn (0,3 mag) zůstává nejlépe pozorovatelný v druhé polovině noci, nachází se v souhvězdí Vah.
Venuše (−4,4 mag) je jasnou jitřenkou. Pomocí dalekohledu rozlišíme
fázi blížící se čtvrti.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových
měsíčků:
| Přechody GRS | | Úkazy měsíců |
| 18. 3. |
22:05 |
|
17. 3. |
Io zákryt zač. 19:26, zatmění končí 22:57 |
| 19. 3. |
18:00 |
|
18. 3. |
Io přechod stínu 17:49–20:06
Io přechod měsíc konec 18:49 |
| 20. 3. |
23:45 |
|
19. 3. |
Kallisto zákryt konec 21:06 |
| 21. 3. |
19:35 |
|
22. 3. |
Europa zákryt zač. 18:36, zatmění končí 23:56 |
| 23. 3. |
21:15 |
|
23. 3. |
Ganymed přechod měsíce zač. 22:00 |
| Časy jsou v SEČ. |
Aktivita Slunce se snížila, ale ještě v minulém týdnu jsme se setkali s celou řadou středně vysokých erupcí, takže se
nechme překvapit, zda se zničeho nic nevynoří nové aktivní oblasti se skvrnami. Další vývoj skvrn můžete sledovat na
aktuálním snímku SDO.
Kosmonautika:
- 11. března úspěšně přistála loď Sojuz TMA-10M s třemi kosmonauty
z ISS. Tentokrát to bylo napínavější kvůli počasí v Kazachstánu. V primárním přistávacím místě hrozilo podmáčení terénu vlivem tání
sněhu, ale v záložní oblasti pro změnu těsně před přistáním přituhlo a nakonec byli všichni rádi, že se přistávalo pouze při mrazu
kolem −20 °C. Podpůrnému týmu se naštěstí podařilo dostat k lodi v helikoptérách do několika minut, takže zbytek operací probíhal
jako obvykle pouze s tím, že místo na místě se kontrola zdravotního stavu kvůli mrazu provedla na základně. Zajímavostí bylo, že
loď dosedla poblíž něčeho, co se ukázalo být starým hřbitovem.
- Start rakety Falcon-9 v1.1 s
nákladní lodí Dragon k ISS byl odložen na datum ne dříve než 31. března. Před startem došlo ke kontaminaci v části lodi a
inženýři měli obavu, že by se to mohlo dostat i na stanici.
Výročí:
- 22. března 1799 (215 let) se narodil německý astronom
Friedrich Argelander.
Zabýval se proměnnými hvězdami (Argelanderova metoda odhadu jasnosti, zavedení desetin magnitudy). Více v chystaném článku
ve čtvrtek odpoledne.
- 23. března 1749 (265 let) se narodil významný francouzský vědec
Pierre-Simon Laplace. Jeho přínos matematice,
fyzice či astronomii je asi lidem v těchto oborech všeobecně znám. Připomeňme například teorii pravděpodobnosti a nebeskou mechaniku,
což byla jeho hlavní díla. Laplace v astronomii řešil řadu úloh. Pomocí počtu pravděpodobnosti se mu podařilo dokázat, že nově
objevená planeta Uran není na kometární dráze. Dále vysvětlil nerovnoměrnosti v pohybu jednotlivých planet gravitačním působením
okolních planet. Vznik planetárního systému se pokoušel vysvětlit smršťováním a chladnutím plynné koule z níž se otrhly menší a
daly vzniknout planetám, což není úplně scestná myšlenka. Tyto a řadu dalších poznatků shrnul právě v díle Nebeská mechanika.
Výhled na příští týden:
- Měsíc k novu -> Messiérovský maratón
- Měsíc a Venuše
- Změna času na letní
- Výročí: Mariner 10 poprvé u Merkuru
Závěrem nezapomeňme dodat, že 20. března v 17:57 SEČ nastává astronomické jaro. Slunce na své pomyslné pouti mezi hvězdami
míjí nebeský rovník. Předpověď počasí je nejistá, ale letos to vypadá, že by začátek astronomického jara mohlo provázet i jarní
počasí.
Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online. |
