Obloha:
Měsíc byl v novu v neděli a první čtvrť nastane až v pondělí 7. dubna, takže jestliže minulý týden přinesl dvě fáze,
tentokrát, astronomicky vzato, nenastane žádná. Pokračuje ale nejlepší viditelnost zvířetníkového světla. V neděli vytvoří
Měsíc a Jupiter na obloze dvojici vzdálenou 6 stupňů.
Planety:
Jupiter (−2,2 mag) je vysoko nad jihozápadem již od soumraku. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (−1,4 mag) je už poměrně velký a jako jasnou hvězdu jej najdeme v rozumné výšce již před půlnocí v souhvězdí
Panny, kde stále doprovází nedalekou hvězdu Spica.
Saturn (0,2 mag) zůstává nejlépe pozorovatelný v druhé polovině noci, nachází se v souhvězdí Vah.
Venuše (−4,3 mag) vychází po páté hodině jako jasná jitřenka jen nízko nad jihovýchodní obzor.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových
měsíčků:
| Přechody GRS | | Úkazy měsíců |
| 2. 4. |
20:35 |
|
31. 3. |
Europa přechod měsíce končí 20:00
Europa přechod stínu 19:52–22:36 |
| 4. 4. |
22:15 |
|
1. 4. |
Io přechod měsíc 21:22–23:38
Io přechod stínu 22:40–(0:57) |
| 6. 4. |
23:55 |
|
2. 4. |
Io zatmění končí 22:16 |
|
|
|
3. 4. |
Ganymed zákryt končí 20:07
Ganymed zatmění 22:06–(1:28) |
|
|
|
6. 4. |
Kallisto zatmění zač. 0:28
Europa zákryt zač. 0:49 |
| Časy jsou v letním čase (SELČ). |
Aktivita Slunce je stále vysoká. Dokonce došlo k silné erupci X1. Ta nastala 29. března večer a šlo o impulzívní typ,
tedy s krátkým trváním. Přesto došlo k výjimečně silnému vlivu na Zemi, kdy už v jejím průběhu se na Zemi v ionosféře indukoval
silný elektrický proud, který znamenal i narušení magnetického pole Země. Narozdíl od běžného oblaku hmoty, který bývá na cestě
po erupci 1 až 3 dny, vliv vysokoenergetických částic je okamžitý, neboť cestují rychlostí blízkou rychlosti světla. Oblak hmoty
z koróny, který po této erupci také vycestoval, by měl okrajově zasáhnout Zemi nejspíše 1. dubna a možná tedy nastane i nějaká
polární záře. Těžko předpovídat, ale neměla by být příliš silná. Aktivní oblast č. 2017, která erupci vyvolala už pomalu zapadá,
takže další erupční aktivitu budou muset obstarat jiné skvrny. Další vývoj počtu a velikosti skvrn můžete sledovat na
aktuálním snímku SDO.
Kosmonautika:
- Kosmická loď
Sojuz TMA-12M dorazila k vesmírné stanici ISS výjimečně až po třech dnech od startu.
Ačkoli byla taková doba letu k ISS dříve běžná, v poslední době se dařilo létat již jen během šesti hodin od startu. Při tomto
letu došlo ale k problémům s orientací lodi a tak byl přílet odložen až na pátek. Za odklad mohla drobná odchylka od ideální
trajektorie při startu.
- Dobré zprávy přichází také z Marsu, kde především
vozítko Opportunity
hlásí výrazný nárůst dostupné energie ze solárních panelů. Může za to kombinace konce zimy v místě přistání a očistných procesů
vlivem větru. Jak bylo oznámeno, jenom za poslední dva týdny byly solární panely ofouknuty tak, že došlo k navýšení přísunu energie
o 20 procent. V kombinaci se zvyšující se výškou slunce nad obzorem tak solární panely dodávají o 70 procent více energie než
před dvěma měsíci.
Kromě toho robot
Curiosity
intenzivně studuje
vrstevnaté struktury
nazvané pracovně Kimberley. Kromě várky fotografií můžeme nyní očekávat také výzkum pomocí robotické ruky. Horniny jsou nejen
nápadně uloženy ve vrstvách, ale kameny samotné vykazují
drobné vrstevnaté struktury.
- Problémy provází start rakety
Falcon 9 v1.1 s lodí Dragon k ISS. Tentokrát
neodstartovala kvůli havárii na sledovacím radaru na Floridě. Došlo zde k požáru a tento radar je potřebný ke sledování
startujících raket. Nyní se zkoumá, zda by nemohl odstartovat Falcon 9 i bez tohoto radaru. Moc času není, protože 9. dubna
startuje k ISS loď Progress. Zdržení větší než pár dnů by tedy start přeložilo ne dříve než po polovině dubna.
Výročí:
- 2. dubna 1964 (50 let) odstartovala sovětská sonda
Zond 1 k Venuši. Vzhledem k tomu, že došlo k narušení hermetické
části a bylo zřejmé, že nebude splněn její úkol, nebyla označena jako Veněra. Se sondou bylo ztraceno spojení v polovině května,
kdy se blížila Venuši, kterou nakonec minula ve vzdálenosti asi 100 tisíc kilometrů.
- 4. dubna 1914 (100 let) se narodil významný český astronom profesor
Zdeněk Kopal. Popularizoval svou oblíbenou vědu a od roku 1937 působil v zahraničí.
Zabýval se studiem dvojhvězd, Měsíce a dalších těles sluneční soustavy. Spolupracoval s NASA při projektu Apollo.
Výhled na příští týden:
- Mars a Vesta v opozici
- Měsíc dorůstá k úplňku a ISS létá večer
- Progress k ISS
- Výročí: Gemini 1
- Výročí: sedmička programu Mercury
Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online. |
