Obloha:
Měsíc je v první čtvrti hned zkraje týdne, v pondělí 7. dubna. Využijte jasných večerů k pozorování útvarů na jeho povrchu,
které se tento týden budou jevit velmi plasticky.
 Planety:
Jupiter (−2,2 mag) je vysoko nad jihozápadem již od soumraku. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (−1,5 mag) je už poměrně velký a jako jasnou hvězdu jej najdeme v rozumné výšce již před půlnocí v souhvězdí
Panny, kde stále doprovází nedalekou hvězdu Spica. Tento týden nastává opozice Marsu, začne být lépe viditelný i večer.
Nedaleko Marsu, v souhvězdí Panny, najdeme také planetky Ceres a Vesta. Pro vyhledání se podívejte na přiloženou mapku.
Saturn (0,2 mag) zůstává nejlépe pozorovatelný v druhé polovině noci, nachází se v souhvězdí Vah.
Venuše (−4,3 mag) vychází po páté hodině jako jasná jitřenka jen nízko nad jihovýchodní obzor.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových
měsíčků:
| Přechody GRS | | Úkazy měsíců |
| 7. 4. |
19:45 |
|
7. 4. |
Europa přechod měsíc 19:54–22:36
Europa přechod stínu 22:27–(1:12) |
| 9. 4. |
21:25 |
|
9. 4. |
Europa zatmění končí 19:32
Io zákryt začíná 20:38 |
| 11. 4. |
23:05 |
|
10. 4. |
Io přechod stínu 19:05–21:21
Io přechod měsíce končí 20:03
Ganymed zákryt začíná 20:56 |
| 12. 4. |
18:55 |
|
13. 4. |
Kallisto přechod začíná 23:25 |
| Časy jsou v letním čase (SELČ). |
Aktivita Slunce byla zvýšená. Po silné erupci X1 z minulého týdne jsme zaznamenali další významnou erupci téměř stejné
síly. Pak se aktivita zklidnila, ale na povrchu je stále dostatek skvrn, kde může k něčemu dojít. Například na odvrácené straně došlo o víkendu k další velmi silné erupci. Tak uvidíme, zda se k nám nenatočí i zajímavá skvrna. Další vývoj počtu a velikosti
skvrn můžete sledovat na
aktuálním snímku SDO.
Přelety ISS nastávají tento týden ve večerních hodinách. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky.
Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město.
(Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)
Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru
Calsky.com.
Kosmonautika:
- Jak to vypadá v kosmu, když se
rusko-americké vztahy v politice ochlazují?
Na to se pokusil ve svém článku odpovědět Dušan Majer. Logicky nám vychází, že Rusové a Američané se ve vesmíru navzájem potřebují.
Bude tedy zajímavé sledovat další vývoj, ale nelze očekávat, že se na vzájemné spolupráci něco změní.
- Jak bylo zmíněno minulý týden, problémy s radarem na Floridě donutily týmy ULA a SpaceX odložit starty jejich raket.
Nový termín startu pro loď Dragon společnosti SpaceX je 14. dubna
ve 22:58 našeho času a o čtyři dny dříve 10. dubna v 19:45 se otevírá startovní okno raketě Atlas V společnosti United Launch
Aliance (ULA) s tajnou družicí NROL-67. Pokud tedy půjde vše podle plánu, nové zásoby na ISS by měl dovézt Dragon 16. dubna.
Ještě předtím se ale ke stanici vydá nákladní loď Progress M-23M. Start je v plánu již 9. dubna.
Výročí:
- 8. dubna 1964 (50 let) odstartovala zkušební kosmická loď
Gemini 1. Vynesena byla upravenou
balistickou raketou Titan, jejíž druhý stupeň ji dostal na oběžnou dráhu. Testovaly se pouze schopnosti rakety a chování a
ovládání kosmické lodi na dálku. Návrat do atmosféry zatím nebyl v plánu.
- 9. dubna 1959 (55 let) byla veřejnosti představena
sedmička programu Mercury. Šlo o prvních sedm astronautů,
kteří se posléze v lodích Mercury vydali na balistický skok nebo na oběžnou dráhu do vesmíru. Řada z nich pak letěla i v dalších
významných kosmických lodích. Někteří však to štěstí neměli.
Alan Shepard se stal prvním Američanem ve vesmíru při
svém balistickém skoku v Mercury 3 a jako velitel Apolla 14 vstoupil jako pátý člověk na povrch Měsíce.
Virgil (Gus) Grissom letěl v Mercury 4, Gemini
3 a zahynul při testu Apolla 1.
John Glenn byl prvním Američanem na oběžné dráze v lodi
Mercury 6, poté letěl až v raketoplánu Discovery (STS-95), kdy testoval vliv kosmu na starý i když trénovaný organismus. Tehdy mu
bylo 77 let.
Scott Carpenter letěl na palubě Mercury 7, ale
vzhledem k průběhu letu, kdy si dělal, co chtěl, a neplnil plán, byl z dalších letů vyloučen.
Wally Schirra letěl v Mercury 8, Gemini 6A a v Apollu
7. Jako první tak letěl do kosmu třikrát a jako jediný v lodích Mercury, Gemini i Apollo.
Gordon Cooper letěl v Mercury 9 a Gemini 5.
Deke Slayton měl smůlu (nález srdeční arytmie)
a nakonec letěl až při známém letu Sojuz–Apollo v červenci 1975.
Výhled na příští týden:
- Úplněk; u nás neviditelné úplné zatmění Měsíce
- Měsíc a Saturn na ranní obloze (zákryt z j. Ameriky)
- Výročí: Christiaan Huygens
- Velikonoční svátky
Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online. |
