logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Curiosity má za sebou jeden marsovský rok 2014.06.25 07:00

sol 613 Curiosity selfie detail Foto: NASA/JPL-Caltech687 pozemských dnů. To je doba, po kterou už je Curiosity na povrchu Marsu ke 24. červnu 2014. A hlásí úspěšně splněnou základní misi. Bylo někdy na povrchu Marsu prostředí vhodné pro mikrobiální život? Na tuto otázku už Curiosity odpověděla. A odpověď je kladná.

Už krátce po přistání v srpnu 2012 se podařilo vyfotografovat břehy menší říčky. Na snímku byly nánosy plné valounků. Později, v lokalitě Yellowknife Bay, zkoumala Curiosity, zda bylo místo přistání, tedy dno kráteru Gale, vhodné místo k žití pro jednoduché formy života. Robot zde navrtal deskovité kameny tvořené usazeninami a mohl nám dát historickou odpověď “ANO”. Analýza navrtaných vzorků ukázala, že daná lokalita byla kdysi dnem mělkého jezera s chemickými látkami vhodnými pro mikrobiální život. Pokud by zde kdysi takový život existoval, byly by zde pro něj příhodné podmínky.

Mezi další důležité objevy uplynulého marsovského roku patří:

  • měření úrovně radiace během letu k Marsu a behem pobytu na Marsu pomůže v přípravě případné mise lidí na Mars
  • měření podílu lehkých a těžkých prvků v atmosféře ukázalo, že dřívější atmosféra musela ztratit na váze především procesem úbytku lehkých prvků, například z vysokých vrstev atmosféry. Z dalších měření vyplývá, že v atmosféře je velice málo, pokud vůbec, metanu, který by případně produkovaly živé organismy
  • určení stáří hornin na Marsu a toho, jak byly kameny vystaveny ničivým účinkům záření, umožňuje určit, kdy voda na Marsu byla a jak škodlivé záření účinkuje na organické molekuly v horninách a půdě

sol 663 Curiosity mapa cesty Foto: NASA/JPL-CaltechCuriosity je stále na cestě podél kopce, do jehož svahu by se ráda dostala v budoucnu. Vědci po cestě určili několik zajímavých zastávek. Letos na jaře se nejvíce zdržela v oblasti Kimberley. Zde navrtané vzroky si nyní veze uvnitř pro další analýzu. Víme už, že tyto vzorky jsou bohatší na magnetit, než předchozí. Klíčové samozřejmě je, zda se zde magnetit vytvořil druhotnými procesy, nebo už se vyskytoval v matečné vyvřelé hornině. V případě, že by se vytvářel dodatečně v prostředí tekuté vody, pomohlo by to k dalšímu upřesnění představ o výskytu vody na tehdejším povrchu Marsu. Předběžné výsledky naznačují, že tato místa obsahují mnohem pestřejší mix jílovitých usazenin, než předchozí zkoumané horniny v oblasti Yellowknife Bay. V oblasti Kimberley byl detekován také minerál ortoklas, což je druh na draslík bohatého živce, kterého je velké množství v zemské kůře, ale který dosud na povrch Marsu nebyl spolehlivě detekován. Předpokládáme-li, že horniny v oblasti pochází z okrajů kráteru Gale a byly sem doneseny erozí, potom výskyt tohoto minerálu napovídá, že marsovské horniny zde procházely složitějšími geologickými procesy s opakovaným tavením a tuhnutím.

sol 613 Curiosity selfie Foto: NASA/JPL-CaltechJak bylo řečeno, Curiosity je nyní opět na cestě. Za posledních 23 solů (marsovských dnů) ujela přes 1,5 km. Tímto rychlým tempem se blíží k další zajímavé lokalitě nazvané Murray Buttes. Po průjezdu sníženinami s tmavými nánosy písku už na ni čekají jen svahy kopce Mt. Sharp (vyvýšeniny Aeolis Mons ve středu kráteru Gale). Jistě víte, že koncem roku 2013 se objevil problém s rychlejším opotřebením kol vozítka, ale ten se podařilo překonat lepším volením trasy místy s méně agresivním povrchem. Mapování pomocí Mars Reconnaissance Orbiteru umožňuje najít lepší trasu, která je sice delší, ale umožní dostat se bezpečně k úpatí kopce.

Vědci jsou potěšeni, že cíl mise byl splněn blíže místu přistání a nebylo potřeba hned šplhat do svahů Mt. Sharp. Naopak vrstevnaté usazeniny v tomto kopci umožní sledovat vývoj vody na Marsu v různých obdobích jeho historie. Objev vodou ovlivněných hornin v oblasti Yellowknife Bay byl zkrátka pro vědce příjemným překvapením, zatímco způsob, jakým se potom poškozovala kola vozítka, bylo zase nepříjemným překvapením. Je třeba se stále učit a i když kola nejsou jako nová, nemělo by to znamenat zásadní ovlivnění délky trvání mise nebo vzdálenosti, kam se chtějí s vozítkem dostat.

Zdroje a doporučujeme:
[1] NASA’s Mars Curiosity Rover Marks First Martian Year with Mission Successes
[2] Curiosity prokázal někdejší obyvatelnost Marsu
[3] Podrobný seriál o vozítku Curiosity
[4] Curiosity: první informace a snímky (srpen 2012)

  Gembec Martin   Zobrazeno: 3857x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce