Letní porce zajímavých videí je tu se zpožděním, ale podle počasí venku snad přeci jenom ještě
na sklonku léta. Na začátku se ohlédneme za letošní sezónou nočních svítících oblak. Jako obvykle se podíváme na zajímavé erupce na
Slunci a starty raket. Vrcholem léta byl přílet sondy Rosetta ke svému cíli, jádru komety 67P. Oslavili jsme také 45 let od přistání
lidí na povrchu Měsíce. Závěr patří kometám a krajině našeho domova.
Sezóna NLC
Noční svítící oblaka (NLC) letos předvedla to lepší, co jsme mohli za dlouhá léta pozorovat. Vrcholem byl večerní a ranní úkaz
v noci z 3. na 4. července. Právě k animacím tohoto mimořádného úkazu a také k celkové sezóně NLC při pohledu z družice, se právě
vracíme.
Sluneční aktivita
V poslední době se zdá, že jedna sluneční polokoule je přeci jenom aktivnější, než druhá. Na začátku července se totiž objevily
opravdu aktivní oblasti s velkými skvrnami a o něco slabší úkaz se pak opakoval o měsíc později, což by snad odpovídalo rotační
periodě Slunce. Další velké skvrny jsou na Slunci právě nyní. I když je to zčásti jen náhoda, Slunce občas aktivní bylo a my se
můžeme za některými zajímavými erupcemi ohlédnout.
Zajímavé starty raket
Pěkná videa pořizuje ke startům svých raket americká United Launch Alliance (ULA), sdružující firmy Lockheed Martin a Boeing.
Proto nás následující video vrací ke startu rakety Delta II,
která vynesla družici OCO-2.
V Rusku se konečně podařilo zkušebně odpálit raketu Angara,
která by měla být základem nové série raket a nahradit výhledově rakety Proton.
Rakety Sojuz nestartují pouze z Bajkonuru v Kazachstánu, ale čím dál častěji také z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyáně.
Tento jihoamerický kosmodrom je téměř na rovníku a tak poskytuje díky rotaci Země raketám vyšší nosnost. V létě odsud startoval
Sojuz se satelity O3b a koncem léta také s dalšími satelity Galileo, kde jak známo,
došlo k umístění na nesprávnou dráhu, vlivem nesprávné funkce posledního stupně rakety.
Rosetta doletěla ke kometě
V létě jsme se konečně dočkali historického okamžiku, když sonda Rosetta byla navedena na oběžnou dráhu kolem komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko.
Na prvním videu si můžete shrnout stručný příběh. Začíná poznatky Tychona Brahe, že omety obíhají dál, než Měsíc, pokračuje výpočty
Halleye, který předpověděl další návraty "staré dámy". Pak je zmiňován průlet sondy Giotto kolem jádra Halleyovy komety v roce 1986
a jeho následovníhů, sond Stardust a Deep Impact. A na závěr tu konečně máme Rosettu a přistávací modul Philae, kteří se dostávají
ke kometě v létě 2014.
Další video už ukazuje model jádra komety, vytvořený ze snímků Rosetty, kde vychází Slunce za okrajem jádra a pak pozorujeme celé
dvojité jádro komety. Na závěr tu máme animaci snímků jádra komety.
45 let od letu Apollo 11
V létě probíhala na sociálních sítích velká akce, která postupně připomínala jednotlivé fáze letu Apolla 11 na Měsíc. Mohli jsme
tak minutu po minutě sledovat, co se dělo před 45 roky. Pokud chcete vidět celý výstup Armstronga a Aldrina, můžete shlédnout
nesestříhaný záznam, jak jej tedy vysílala televize. V jeho prvních minutách jsou navíc záběry, jak byly zachyceny v Austrálii, kde
měli tou dobou lepší signál a obrázky mají proto vyšší kvalitu, než bylo tehdy vidět ve zbytku světa.
Letní komety
V hledáčku pozorovatelů byla především poměrně jasná kometa C/2014 E2 (Jacques). Ta byla pochopitelně nejhezčí, když byla blízko
ke Slunci, jak ukazuje video ze sondy STEREO-A. Nicméně jakmile se vyhoupla výše nad obzor, byla především na začátku srpna velmi
pěkným objektem k pozorování i ze zemského povrchu. Na videu níže vidíme také další zajímavou kometu,
C/2013 A1 (Siding Spring), která zrovna prolétá kolem kulové hvězdokupy NGC 352. Ta se nachází na jižní obloze nedaleko Malého
magellanova mračna. Tato kometa je zajímavá tím, že koncem října proletí tak blízko Marsu, že planeta dokonce projde oblakem hmoty
z této komety. Kosmické sondy na oběžné dráze, stejně jako roboti na Marsu se jistě pokusí kometu pozorovat a přinést tak unikátní
data o dlouhoperiodické kometě, ovšem nelze od toho očekávat mnoho. Snad Mars Reconaissance Orbiter by mohl jádro rozlišit v jediném
pixelu a možná kolem náznak jetů z jádra, ale jinak se nechme překvapit, abychom nebyli zklamáni. Podobně šance pozorovat na snímcích
z povrchu meteory z očekávaného meteorického deště, je velmi malá.
České středohoří
Závěrečné video nás přesouvá domů do typické české krajiny rovin a kopečků. Denní i noční časosběrná videa zde pořízená jsou jistě
krásnou tečkou za dalším dílem našeho seriálu.
Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.