Obloha:
Měsíc bude v první čtvrti v pátek 31. října. Nezapomeňte si v tomto období vychutnat plasticky zobrazené útvary na rozhraní
světla a stínu.
Planety:
Mars (0,9 mag) se ještě nachází nízko na jihozápadě.
Jupiter (−2 mag) je ráno vysoko nad jihovýchodem. S Velkou červenou skvrnou (GRS) se poblíž středu kotoučku můžeme setkat
ve středu 29. 10. kolem 4:10 SEČ nebo 31. 10. v 5:45. 31. 10. před šestou také končí přechod Europy a před sedmou začíná přechod
stínu Ió. 1. 11. v 6:38 začíná přecházet stín Ganymédu.
Venuše (−4 mag) je stále těsně nad zakrytým slunečním diskem v zorném poli
korónografu LASCO C2 sondy SOHO.
Doporučit můžeme také večerní pozorování planet Neptun a Uran.
Aktivita Slunce byla na extrémní úrovni, když
v oblasti velké skvrny došlo k pěti erupcím třídy X. Bylo všeobecně
velkým překvapením, že žádná z těchto erupcí nebyla doprovázena CME, tedy výronem hmoty z koróny, které takové erupce obvykle
doprovází. Pokud by se tak stalo, jasné polární záře by nejspíš byly na denním pořádku. Příroda si s námi tedy opět pěkně zahrála.
Další vývoj u této i jiných skvrn můžeme sledovat na
aktuálním snímku SDO.
Meteorický roj Orionid je pomalu minulostí. Na obloze se především nad ránem ještě můžeme setkat s jeho částicemi, které
se střetávají s naší atmosférou rychlostí 67 km/s. Meteory vyletují zdánlivě z radiantu v levé horní části souhvězdí Oriona.
Kromě Orionid se v tomto období můžeme setkat s podobně rychlými epsilon Geminidami, které vyletují rychlostí 70 km/s ze střední
části souhvězdí Blíženců. Těm, co mají meteory rádi, opravdu nemusíme připomínáat ani pomalu létající severní a jižní Tauridy. Ty, jak
název napovídá, vyletují rychlostí 29 km/s ze souhvězdí Býka a jejich radianty jsou opravdu velmi rozptýlené. Tauridy bývají také
zdrojem bolidů. Jak bylo řečeno v úvodu odstavce, všechny meteorické roje doporučujeme sledovat především nad ránem, kdy jejich
radianty stoupají nejvýše. Počty spatřených meteorů se však budou počítat na jednotky za hodinu.
Kosmonautika:
- Čína je na cestě k Měsíci a zpět. Její testovací automatická sonda
Chang'e 5 T1
má za úkol Měsíc obletět a v pátek přistát zpět na Zemi.
- Nákladní Dragon
společnosti SpaceX úspěšně přistál s nákladem z ISS. Ke stanici se nyní vydají další dvě nákladní lodě. Nejprve v pondělí by to měl
být Cygnus společnosti Orbital Sciences a poté ve středu Progress M-25.
Výročí:
- 28. února 1974 (40 let) odstartovala sonda
Luna 23. Jednalo se o zařízení, které mělo měkce přistát na povrchu
Měsíce, navrtat vzorky a vrátit se s nimi zpět na Zemi. Při přistání však došlo k převrácení aparatury na bok (jak víme díky snímku
současné sondy Lunar Reconaissance Orbiter). Proto byla sonda po několika dnech vypnuta. Jen pár set metrů od místa přistání této
sondy dnes najdeme přistávací část úspěšné sondy Luna 24, která vzorky přinesla.
- 1. listopadu 1994 (20 let) odstartovala sonda
Wind. Název napovídá, že je určena ke studiu slunečního větru, což je proud nabitých
částic směřující od Slunce. Sonda byla navedena na eliptickou dráhu kolem Lagrangeova bodu L2 asi 200 zemských poloměrů od nás. Společně
s dalšími slunečními observatořemi a sondami na průzkum částic slunečního větru nebo magnetického pole zkoumá Wind interakci mezi
Zemí a Sluncem.
Výhled na příští týden:
- Úplněk
- Tauridy v maximu
- Výročí: Johannes Rydberg
- Výročí: Carl Sagan
Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online. |
