Česká astronomická společnost

Obloha:

Měsíc bude v novu v noci na pondělí 22. prosince. Ve středu 17. 12. si jej můžeme ráno všimnout jen 2° od hvězdy Spica v Panně. Měsíc prochází ráno o víkendu také kolem planety Saturn.

Planety:
Mars (0,9 mag) se nachází večer nízko na jihozápadě. Pokud byste byli zaskočeni krátce po 16. hodině jasnou hvězdou velmi nízko na jihozápadě, potom vězte, že pozorujete Venuši − Večernici. Na její pozorování ještě bude čas v dalších měsících.
Jupiter (−2,1 mag) je vidět už po 22. hodině. Níže jsou úkazy GRS a měsíčků. Pozoruhodný je páteční večer, kdy zároveň končí přechod měsíců Io a Europa, přičemž oba měsíčky se dokonce budou částečně překrývat. Měsíc Europa potom ráno 20. 12. v 6:31 začne zakrývat Io zcela a to po dobu asi 20 minut. Začalo totiž období vzájemných zákrytů měsíců. V neděli nad ránem pak Kallisto vrhne stín na měsíc Io a to v čase 4:13 až 4:32 SEČ (stín má průměr asi poloviny kotoučku Io). Více najdete v samostatném článku, který vyjde v týdnu.
Ráno už se začíná objevovat Saturn (0,5 mag). Po šesté ranní je nízko na jihovýchodě.

Aktivita Slunce je nízká. Nějaké skvrny s občasnou erupční aktivitou byly sice zaznamenány, ale nejsou nijak zajímavé pro pozorovatele. Zřejmě naposledy sledujeme přechod zbytků skvrn ve staré oblasti 2209, nyní pod číslem 2237. Po obří skvrně z října už opravdu mnoho nezbylo. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika:

• Start amerického vojenského satelitu NROL-35 se podařil až v sobotu 13. prosince. To až je tam proto, že původní termín startu byl dvakrát posunut pro nepřízeň počasí. Nosná raketa Atlas V jej vynesla nakonec úspěšně. Jde o tajný satelit, takže více informací nebylo o víkendu k dispozici.
   
• ESA v týdnu oznámila výsledky měření sondy Rosetta týkající se poměru izotopů vodíku v molekulách vody na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Ukázalo se, že poměr izotopu vodíku a deuteria je zde značně odlišný od dosud známých měření u jiných komet Jupiterovy rodiny a navíc zcela odlišný od izotopového složení vody na Zemi. Zdá se zřejmé, že komety Jupiterovy rodiny nejsou zdaleka všechny podobného původu, a navíc je otázka, zda voda na Zemi byla dopravena až po zformování Země, nebo už zde převážně byla. Pokud by byla dopravena později, je otázka, zda ji vůbec dopravily komety. Poměr izotopů zatím více napovídá na vodu dopravovanou asteroidy pásu planetek. Další zkoumání bude ještě hodně zajímavé.
   
• Společnost Orbital Sciences oznámila, že příští loď Cygnus poletí k ISS na raketě Atlas V. Důvodem je její slib, že havárie rakety Antares se nijak nedotkne kontraktu s NASA. Díky vyšší nosnosti rakety Atlas je možné vynést více nákladu než s pomocí rakety Antares. Tuto raketu se OSC pokusí vybavit jinými motory a pokud vše půjde, začne opět létat, nejspíš v roce 2016 s loděmi Cygnus.
   
• Společnost SpaceX oznámila, že ke startu lodi Dragon k ISS nedojde dříve než 19. prosince. Při startu by mělo dojít k zajímavému testu prvního stupně rakety Falcon 9. Ten je totiž opatřen vyklápěcími nohami a stabilizátory a měl by se pokusit přistát na mořské plošině.
   

Výročí:

• 15. prosince 1984 (30 let) odstartovala sovětská sonda Vega 1. Vzhledem k tomu, že šlo o upravenou verzi sondy Veněra k Venuši, byl jeden z jejích cílů jasný. Přistávací modul se pokusil přistát a zkoumal atmosféru planety, balón uvolněný ze sondy plul nějaký čas v atmosféře ve výšce kolem 54 km. Druhou částí mise však byl unikátní výzkum Halleyovy komety. K navedení ke kometě tedy hlavní část sondy využila gravitaci Venuše. Sonda sledovala jádro komety a její snímky pomohly pozdějšímu přesnému navedení sondy Gioto, která proletěla jen 596 km od povrchu jádra. Vega 1 nakonec proletěla 8889 km od jádra. Ačkoli na ni dopadaly velkou rychlostí prachové částice z komety, žádný z přístrojů to neohrozilo.
  21. prosince 1984 (30 let) odstartovala sovětská sonda Vega 2. Také té se podařilo vysadit přistávací modul, který navíc přinesl informace o složení hornin v oblasti Afrodité Terra. Vzorky vykazovaly největší stáří ze zkoumaných hornin sondami typu Veněra. Podobně jako u Vegy 1 také Vega 2 uvolnila do atmosféry balón, který plul v atmosféře. Vega 2 minula Halleyovu kometu ve vzdálenosti 8200 km od jádra a pořídila ještě lepší záběry než Vega 1.
   
• 18. prosince 1639 (375 let) se narodil německý astronom Gottfried Kirch. Kromě toho, že vyráběl dalekohledy, vynalezl také mikrometr, jak jej známe ze školních lavic. Byl aktivním pozorovatelem a jeho jméno je známo především díky jasné kometě Kirch z roku 1680. Tato kometa se nám připoměla, když se ke Slunci blížila kometa ISON, protože obě komety měly trochu podobné dráhové parametry, ale naprosto odlišný osud. Kirch také objevil některé známé objekty na obloze, jako například M 11 nebo M 5. Jeho hlavním zdrojem obživy ale byla výroba kalendářů a almanachů.
   
• 21. prosince 1904 (110 let) se narodil anglický inženýr Francis Thomas Bacon. Jeho objevy na poli palivových článků umožnily vyrobit prakticky využitelný zdroj energie z vodíku a kyslíku. Jeho patenty využila firma Pratt & Whitney ke konstrukci palivových článků užitých poté v projektu Apollo a později i na raketoplánu.
   

Zimní slunovrat nastává v noci na pondělí 22. prosince v 0:03 SEČ.

Výhled na příští týden:

• Výročí: Saljut 4
• Výročí: Maarten Schmidt
• Výročí: Karel Anděl

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.