logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Úchvatná M 31 i známé sloupy stvoření z HST 2015.01.08 10:00

Mlhovina M 16 v souhvězdí Štítu, detail sloupů stvoření verze 2015 HST Foto: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)Hubbleův vesmírný dalekohled oslaví v dubnu 25 let od vypuštění na oběžnou dráhu. Již v těchto týdnech ovšem můžeme obdivovat nádherné obrazy, které jsou k tomuto výročí postupně pořizovány a uvolňovány na veřejnost. Dnes se zaměříme na dva úchvatné záběry. První je nové provedení detailu Orlí mlhoviny a jejích sloupů stvoření, což je vůbec jeden z nejznámějších snímků. Dále pak půjde o bezprecedentní detaily velké galaxie M 31 v Andromedě.

M 16, známá jako "orlí mlhovina", je viditelná v letním souhvězdí Hada poblíž hranic Střelce a Štítu severně od středu Mléčné dráhy. Jedná se o jednu z nejjasnějších emisních mlhovin. Název napovídá, že připomíná letícího orla a emisní zase, že září především v červené barvě emisí vodíku H-alfa. Takové záření vzniká díky hvězdám, které v mlhovině vznikly a jejich světlo nutí mlhovinu zářit. Hubbleův dalekohled pořídil v roce 1995 jeden ze zřejmě nejznámnějších obrázků vůbec, tzv. "sloupy stvoření", což je detailní pohled do středu této mlhoviny. K 25. výročí pak byl uvolněn snímek nový, širší, který dobře demonstruje, o kolik byl dalekohled za těch 25 let vylepšen díky čtyřem servisním návštěvám raketoplánu.


Detail mlhoviny M 16, sloupy stvoření na snímku v roce 2015

Druhý snímek je neméně úchvatný a zabírá část velké galaxie v souhvězdí Andromedy. V Messierově katalogu je známa pod číslem 31 a je jistě také dobře známo, že jde o nejvzdálenější pouhým okem pohodlně viditelný objekt na obloze. Světlo galaxii opustilo asi před 2,5 milióny let, v době, kdy snad začali v Africe první lidé chodit po dvou končetinách.

M 31 v Andromedě, celý snímek HST 2015 Foto: NASA, ESA, J. Dalcanton (University of Washington, USA), B. F. Williams (University of Washington, USA), L. C. Johnson (University of Washington, USA), the PHAT team, and R. GendlerZdaleka nejúchvatnější je možnost zvětšit si snímek až do největších detailů. Tato verze je k dispozici pod odkazem na této stránce. Snímek je úchvatný tím, že na snímku lze vidět jednotlivé hvězdy i ve středových partiích. Nejkrásnější jsou ale vnější části, kde vidíme jednak oblasti vzniku nových hvězd, nebo právě vzniklé otevřené hvězdokupy, ale sem tam i hvězdokupu kulovou. Pochopitelně občas je na snímku vidět i hvězda z naší Galaxie (Mléčné dráhy), tu poznáme podle křížů držáku sekundárního zrcátka. Pak tam ale také vidíme prosvítající vzdálené galaxie. Když počátkem 20. století Edwin Hubble pomocí tehdy největšího dalekohledu rozlišil tuto galaxii (tehdy ještě "velkou mlhovinu") na hvězdy a dokonce našel pulsující Cefeidy, byl to obrovský krok pro poznání vesmíru, protože Hubble mohl říci, jak asi daleko tento objekt je a navíc, že nejde o mlhovinu, ale že jde o vzdálenou Mléčnou dráhu. Snímky HST nám ovšem názorně dokázaly, že to tak opravdu je.


Detaily snímku M 31 v Andromedě s popisky


Okrajová oblast galaxie, vlevo oblast vzniku hvězd, vpravo kulová hvězdokupa


Vnitřní oblasti, i před prachovými mračny je vidět spousty hvězd

Zdroje:

Hubblesite: porovnání staré a nové fotografie M 16
Hubblesite: nová fotografie M 16
Spacetelescope.org: snímek M 31
Hubble25th.org

  Gembec Martin   Zobrazeno: 5061x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce