Je to tak. Mise MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging) se pomalu chýlí ke svému konci. V současnosti není ještě přesně jisté, zda se sonda zřítí na povrch Merkuru v březnu, nebo až v dubnu, ale to ovlivní pouze další možnosti, jak se sondou manévrovat, když došlo palivo.
Výhodou přibližování se k povrchu Merkuru je však nová várka detailních záběrů povrchu. Rozlišení kolísá podle vzdálenosti od desítek metrů až po dva metry na obrazový bod. Jeden z detailních obrázků je v úvodu článku a zachycuje terasy na okraji kráteru, které vznikly krátce po impaktu s tím, jak se materiál nemohl na strmých svazích udržet. Zachycená oblast má přibližně 6,3 km na výšku a nejmenší detaily jsou velké 6 metrů. Snímek byl zachycen 23. ledna 2015 z výšky přibližně 100 km.
 Mise MESSENGERu je jeden velký úspěch. Od startu 3. 8. 2004 se podařilo sondu urychlit průletem kolem Země, dvěma průlety kolem Venuše a před samotným navedením na oběžnou dráhu Merkuru také došlo k třem průletům kolem této planety. Od 18. března 2011 tedy sonda zkoumá Merkur detailně z jeho oběžné dráhy a jistě by v tom pokračovala nadále, kdyby nezačalo docházet palivo na korekce dráhy. Naštěstí to nevadí, protože plánovaná základní mise už dávno skončila.
 Další snímky ukazují dva různé krátery, opět ve velmi vysokém detailu 7, resp. 9 metrů na pixel. Jak vidíme, uprostřed jednoho kráteru je převážně stín a není to náhoda. Sem Slunce nikdy nesvítí. Slunce ozařuje stěny kráteru, ale nemá šanci roztavit případný led na jeho dně. Druhý kráter je zajímavou kombinací světlého a tmavého materiálu. Vědci v oblasti Dali, kde je díra vyfotografována, nacházejí mnoho takových prohlubní ve spojení s tmavým materiálem.
Sonda obíhá Merkur po protáhlé dráze, přičemž bod planetě nejbližší se neustále přibližuje jejímu povrchu. Toto snižování dráhy je pravidelně upravováno korekčními zážehy. V září 2014 tak byla dráha zvýšena z 24 km na 94 km, v říjnu z 26 na 186 km a konečně 21. ledna 2015 byla dráha naposledy upravena tak, že nejbližší bod byl zvýšen z 26 km na 105 km. Technici přišli v roce 2014 s tím, že ke zvýšení dráhy lze kromě paliva použít také hélium z okruhu sloužícího k natlakování paliva. Díky tomu bude moci být mise prodloužena asi o měsíc. Přesné datum pádu na povrch je těžké určit, protože to záleží na tom, zda se ještě podaří využít zbytky hélia k další korekci dráhy. Zatím to vypadá na konec dubna.
Zdroj:
http://earthsky.org/todays-image/amazing-mercury-close-up
http://messenger.jhuapl.edu/ |
