Během letu byl čas na studium konverzační příručky. V té mě zaujala italská odpověď na přání „Zlom vaz“. Prý na to říkají „Ať chcípne vlk“. V Trevisu nás uvítalo slunečné počasí a příjemných 20 stupňů. Letiště je asi 30 km od Benátek a využívají ho nízkonákladové aerolinky. Je poměrně skromně zařízeno, svůj účel však plní.

Po vyzvednutí zavazadel jsme se vydali vstříc prvnímu většímu dobrodružství naší cesty – přesunu z Trevisa do 150 km vzdáleného Terstu ve vlastní režii. Nejprve jsme se městským autobusem přesunuli na nádraží. Autobus řezal zatáčky pěkně po italsku, a tak během cesty Filip málem svým kufrem zdemoloval dveře. Dalším napínavým krokem byl nákup jízdenek, ale naštěstí uměla paní na pokladně trochu anglicky, takže jsme se pomocí tužky a papíru domluvili a obešli se dokonce bez vždy připravené konverzační příručky.

Italské vlaky jsou dle našeho pozorování poměrně přesné. Na tabuli svítilo zpoždění pouze u jednoho ze zhruba 15 vlaků. Bohužel právě u toho našeho, a to celých 30 minut. Na nádraží v Terstu na nás již čekal prof. Conrad Böhm z místní univerzity, naskládal nás do taxíků a nechal odvést do ICTP Guesthaus, kde jsme ubytováni.

Po večeři bylo zhruba hodinové setkání vedoucích delegací, po kterém jsme zmoženi po cestě usnuli a děti plny nadšení studovaly. V úterý bylo na programu oficiální zahájení s povinnými proslovy představitelů fyzikálního a astronomického ústavu Terstské univerzity a výboru IAO zakončené slavnostním obědem v nedaleké restauraci. Odpoledne jsme vyslechli přednášku astronomky Francesci Matteucci na téma zrodu a vývoje Mléčné dráhy. Den jsme zakončili neoficiálním zahajovacím ceremoniálem v divadle Tripcovich v centru Terstu. Nejprve vystoupila italská taneční skupina a potom se představily jednotlivé týmy. My jsme se spontánně rozhodli seznámit svět s poklady české literatury a nacvičili recitaci balady „Polednice“ od Karla Jaromíra Erbena s doprovodným vysvětlením v angličtině.

Středa začala pro Honzu Kožuška v nekřesťanských 5:40, kdy mu budík na mobilu signalizoval, že mu za dvacet minut začíná překlad zadání teoretického kola. Ten musí probíhat ráno před začátkem, aby se riziko průniku informací o úlohách ke studentům maximálně snížilo. Až do odvedení studentů do posluchárny v nedaleké univerzitní budově a začátku řešení úloh museli být překladatelé zcela v izolaci od okolního světa. Teprve potom mohli jít na zaslouženou snídani.

Mezitím se začali „potit“ studenti a museli ve vymezených 4 hodinách času vyřešit 5 úloh teoretického kola. Organizátoři připravili zajímavé problémy týkající se například absolutně černé kočky, viditelnosti polárky z rovníku nebo alternativních kosmologických modelů vesmíru.

Odpoledne si pak soutěžící mohli užívat zaslouženého volna, zatímco Tomáš Prosecký v porotě začal mít plné ruce práce s vyhodnocováním prací. Zítra mají soutěžící na programu exkurzi na synchrotron Elletra a večer je čeká pozorovací kolo. Předpověď počasí však není příliš příznivá, tak uvidíme ...

Související odkazy: stránky Astronomické olympiády