Obloha:

Měsíc: úplněk nastává v noci ze středy na čtvrtek 19./20. ledna. Protože o dva dny později je Měsíc v přízemí, bude to relativně jasný úplněk (průměr 33', jasnost -12,7 mag).

Planety viditelné okem: Večer je viditelný Jupiter (-2,2 mag) v souhvězdí Ryb na jihozápadě. Pondělní večer nabídne přechod Ganyméda přes Jupiterův kotouček, ale začíná až ve 20:41 SEČ. Ve středu 19. ledna bude přecházet měsíček Ió (17:19 - 19:34) a jeho stín (18:31 - 20:44). Velká červená skvrna přechází večer středem kotoučku v úterý 18. 1. (19:04 SEČ), dále 20. 1. (20:43) a 23. 1. (18:14).
Saturn (0,7 mag) je viditelný v druhé polovině noci v souhvězdí Panny. Na jeho severní polokouli se rozvinula bouře, nyní viditelná jako světlejší pruh se zjasněními. Předpovědi časů průchodu meridiánem jsou uváděny na Astrofóru, tamtéž v sekci snímky jsou pokusy zachytit bouři i za našeho počasí a horšího seeingu.
Venuše (-4,3 mag) září ráno nad jihovýchodem ve Štíru.
Na internetu, v koronografu SOHO, se nám zdánlivě zleva doprava bude sunout výraznější hvězdička, Mars (1,1 mag) před konjunkcí. Vzhledem k tomu, že v březnu u něj nastává přísluní, bude o něco jasnější, oproti jiným průchodům za Sluncem (vzdálenost od nás 2,3 AU).

Kosmonautika:

• Z kosmodromu Tanegashima v Japonsku má 20. ledna v 6:30 SEČ odstartovat raketa H-IIB s nákladní lodí HTV-2 (KOUNOTORI 2). Přílet k Mezinárodní stanici ISS je plánován na 27. ledna. Přímý přenos poběží na webu japonské agentury JAXA.
• 20. ledna má z Bajkonuru odstartovat raketa Zenit 3F s geostacionární meteorologickou družicí Elektro-L.
• 20. ledna má startovat z kosmodromu Vandenberg nejvýkonnější americká raketa (pro lety bez posádky) Delta 4-Heavy se špionážní družicí NROL-49.
• 11. ledna prolétla Cassini kolem Saturnova měsíce Rhea. Zajímavé záběry diskutuje na svém blogu Emily Lakdawalla.

Výročí:

• 19. ledna 1851 (160 let) se narodil holandský fyzik a astronom Jacobus Cornelius Kapteyn. Na přelomu 19. a 20. století se podílel s Davidem Gillem na mapování polohy, vlastního pohybu a jasnosti hvězd jižní hvězdné oblohy. V roce 1898 si u jedné hvězdy všiml velkého vlastního pohybu, který byl až do objevu Barnardovy hvězdy v roce 1916 největší známý, proto byla na jeho počest pojmenována Kapteynova hvězda. Od roku 1906 zahájil Kapteyn výzkum pohybu hvězd v Mléčné dráze. Měřila se jasnost, spektrální typ a rychlost hvězd ve 206 vybraných oblastech na více než 40 observatořích. Podle těchto poznatků byl stanoven tvar Galaxie na sploštělý disk o velikosti 40 tisíc světelných roků, kde Slunce mělo ležet pouze 2000 světelných let od středu. Kapteynův model dobře fungoval mimo rovinu Galaxie, ale v její rovině byl zkreslen vlivem nezapočteného pohlcování světla mezihvězdným prachem. Později byla velikost Galaxie upřesněna na 100 tisíc světelných let a Slunce bylo umístěno 30 tisíc světelných roků od jejího středu.
• 19. ledna 2006 (5 let) odstartovala mise New Horizons k planetě Pluto. Mezitím byl Pluto designován na trpasličí planetu. Ambiciózní mise má za úkol nejen vyfotografovat tento vzdálený svět, ale v plánu je i možná návštěva dalších ledových světů za dráhou Neptunu. Sonda je za polovinou své cesty k Plutu.
• 20. a 23. ledna 1986 (25 let) byly objeveny další měsíčky Uranu, tentokrát se na objevech podíleli Rich Terille - měsíčky Cordelia, Ophelia a Brad Smith - měsíček Bianca.

Mapa oblohy na leden s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online