Obloha:
Měsíc: 25. ledna je ráno poblíž Saturnu. Měsíc, Saturn a Spica vytvoří rovnostranný trojúhelník s délkou
strany 8°. Poslední čtvrť nastává ve středu 26. ledna odpoledne. 30. ledna ráno je Měsíc 4° pod Venuší.
Planety viditelné okem: Večer nad jihozápadem uvidíme Jupiter (-2,2 mag) v souhvězdí Ryb. Zatímco
v roce 2010 jižní rovníkový pás chyběl, nyní jsou již vidět jeho základy v podobě dvou tenkých pruhů po jeho okrajích.
Zároveň se zdá, že Velká červená skvrna trochu vybledla.
Z úkazů jeho měsíců by mohl být viditelný začátek středečního přechodu Ió a jeho stínu (19:20 a 20:26 SEČ).
Velká červená skvrna přechází středem kotoučku planety v úterý 25. 1. (19:54 SEČ),
dále 28. 1. (17:25) a 30. 1. (19:04).
Saturn (0,7 mag) je viditelný v druhé polovině noci v souhvězdí Panny. Nadále pokračuje vynikající
viditelnost výrazné bouře na jeho severní polokouli. Jeví se jako světlejší pás nebo flíček v severních polárních
šířkách a lépe vynikne na fotografii. Přibližné časy viditelnosti nejjasnější části jsou opět v
odkazu na AF.
Na úspěšné pozorování však bude zapotřebí dobrý seeing a dalekohled asi od 10 cm průměru, nejlépe nad 20 cm.
Venuše (-4,3 mag) je přibližně ve fázi poslední čtvrti a září dlouho do začínajícího dne i kolem
sedmé ráno. Prochází nevýrazným výběžkem souhvězdí Hadonoše.
Mars (1,1 mag) je nepozorovatelný, nachází se však v zorném poli koronografu LASCO C3
sluneční observatoře SOHO.
Začínají výhodné ranní přelety Mezinárodní stanice (ISS). Orientační časy
přeletu jsou v přiložené tabulce, platící pro střed ČR, vygenerované na serveru
Heavens-Above.com. Jinde se čas přeletu a maximální výška
může lišit v řádu stupňů a minut. Ke stanici se blíží japonská loď Kounotori-2 (viz. kosmonautika), příležitost vidět
let ve formaci (spojení očekáváno ve čtvrtek).
Kosmonautika:
- Pokud jste četli o dodatečném oddělení družice
NanoSail-D, tak v případě, že bude
známa její skutečná dráha, mohla by být viditelná i od nás pouhým okem. Zatím lze jen netrpělivě očekávat, kdo jako
první družici lokalizuje, protože na očekávané dráze se nenachází.
- Starty raket anoncované v předchozím týdnu proběhly úspěšně. 20. ledna to byla raketa Zenit z Bajkonuru
a americká Delta 4-Heavy z Vandenbergu v Kalifornii. V sobotu následovala japonská raketa H-IIB s lodí HTV2
(Kounotori-2).
Raketa Delta 4-Heavy je silný raketový nosič, který vynesl tajnou špionážní družici o velikosti autobusu.
Dá se očekávat, že ukrývá výkonný teleskop schopný pořizovat detailní snímky povrchu, pravděpodobně v centimetrovém
rozlišení(?). Start byl vidět a slyšet ze širokého okolí,
fotografie
odkazujeme. Zajímavý je bezpochyby
oblak černého dýmu a plameny,
které vyšlehly před odlepením z rampy a jsou vidět i na fotografiích a
videu.
Snímky a video z japonského startu jsou
zde.
- 28. ledna má z Bajkonuru odstartovat raketa Sojuz s nákladní lodí Progress k Mezinárodní stanici ISS.
Výročí:
- 24. ledna 1986 (25 let) vrcholí naše vzpomínka na průlet
Voyageru 2
kolem planety Uran. Tento den prolétla sonda nejblíže (81 500 km na oblaky) a byla urychlena k Neptunu.
- 28. ledna 1986 (25 let) si připomínáme naopak nešťastný okamžik pro NASA, havárii
raketoplánu Challenger.
Přestože se dva roky nelétalo a NASA zpřísnila bezpečnostní opatření, opakovala se havárie raketoplánu i v roce
2003 (Columbia
při návratu do atmosféry). To vrhá trochu negativní světlo na jinak úchvatný technický vynález.
- 28. ledna 1611 (400 let) připomínáme výročí narození Johana Hevelia. Tento polský astronom 17. století
je například znám stavbou dalekohledu s ohniskovou délkou 45 metrů. Z pohledu
mechanického provedení byl jen obtížně použitelný. V díle Selenographia popisuje librace Měsíce a nakreslil mapu
jeho povrchu. Objevil 4 komety, jedna z nich se přisuzuje návratu komety
153P/Ikeya-Zhang v roce 2002.
V roce 1664 se stal jako Polák členem Královské společnosti v Londýně. Angličané vedení Halleyem chtěli Hevelia
přesvědčit o výhodách dalekohledu pro měření na obloze, avšak Hevelius jim ukázal, že si bohatě vystačí s
kvadrantem a alhidádou. Na jižní obloze nám zůstalo jedno z jím pojmenovaných souhvězdí: Sextant. Souhvězdí
Štítu Sobieského, na počest polského krále, nám na obloze zůstalo poblíž Střelce jako Štít.
Mapa oblohy na leden s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online |
