Obloha:

Měsíc dorůstá do první čtvrti, která nastane v noci na čtvrtek 9. června. Pokud jste ještě nezaznamenali fotografie půlnočního částečného zatmění ze severní polární oblasti, potom se rozhodně podívejte např. do galerie Spaceweather.com. Další zatmění nás čeká v příštím týdnu.

Planety viditelné okem: Saturn (0,8 mag) v souhvězdí Panny má ideální období večerní viditelnosti. Už za soumraku je vidět poměrně vysoko nad jihojihozápadem. Hned vedle Saturnu je hvězda Porrima (Gamma Virginis), která se díky vzdálenosti asi čtvrt stupně od Saturnu pohodlně vejde do zorného pole dalekohledu. Nedaleko Saturnu nalezneme snadno ještě jinou hvězdičku - měsíc Titan. Ve větším dalekohledu se pak vynoří další měsíčky.
Další planety se nachází poblíž Slunce. Zlepšuje se viditelnost Jupiteru. Dokud se nezvětší sklon ekliptiky vůči obzoru, je viditelnost Marsu obtížná. Venuše se pomalu úhlově blíží ke Slunci a Merkur (-2,0 mag) tento týden vstoupí do zorného pole korónografu SOHO.

Aktivita Slunce byla vysoká, došlo i k výronu hmoty směrem k Zemi, který způsobil v noci na neděli středně silnou geomagnetickou bouři. Na polární záři viditelnou od nás musíme stále čekat. Aktuálně se na Slunci vyskytuje velký počet aktivních oblastí, ale jejich aktivita je nižší. Skvrny si můžete prohlédnout na aktuálním snímku z družice SDO. Pěkný snímek Slunce v čáře H-alfa pořídil Petr Novák.

Začíná sezóna NLC - nočních svítících oblak. Není možné předpovědět, kdy a zda se objeví i u nás nízko nad severozápadním až severovýchodním obzorem. Za jasných večerů je dobré tuto oblast začít monitorovat. Výhodu mají ti, kdo bydlí severněji, proto byla oblaka zaznamenána nejprve v Irsku či ve Skotsku. Podobně by za několik dní mohla vypadat u nás.
Protože jsou to mezosférická oblaka z ledových krystalků ve výškách asi 80 km, lze je pozorovat jako světlá i v době, kdy ostatní oblaka jsou už tmavá. Od vysoké oblačnosti se odlišují především tím, že se téměř nepohybují, pouze v řádu minut si všimneme jejich posunu a v řádu desítek sekund pak pozorujeme změny struktury. Typický pro ně bývá vlnkovitý tvar.
Nejkrásnější úkaz nastal večer 14. července 2009. Oblaka tehdy pokryla velký kus oblohy a vykazovala nádherné struktury. Fotografie z úkazu jsou na Astronomickém-fóru, pěkná videa pořídil David Kraft.

Přelety ISS jsou viditelné v brzkých ranních hodinách. Viditelnost stanice se postupně začne překlápět v dalším týdnu i do večerních hodin. Přinášíme opět tabulku přeletů stanice. Klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Kosmonautika:

• Raketoplán Endeavour úspěšně přistál na Floridě ve středu 1. června.
  Galerie fotografií z přistání.
• Minulý týden jsme se zmínili o oficiálním konci Spirit. Její sesterské vozítko Opportunity však nekončí a nadále brázdí pláně Meridianum na Marsu. Podává nyní fantastické výkony a denně ujelo až 150 metrů. Před několika dny překročilo třicátý ujetý kilometr. O jeho životnosti vypovídá také např. fakt, že je to už pět let, co se podařilo vyprostit Opportunity zapadlou do pískové duny (Purgatory dune, 4. 6. 2005). Vozítko je nyní vzdušnou čarou jen asi 3 km od hrany velikého kráteru Endeavour. Poslední tři ujeté kilometry zvládla Opportunity za 56 solů (marsovských dnů = 24,5h), což je neuvěřitelný výkon sedm let starého vozítka v mrazivé a nehostinné pustině.
• 7. června má z Bajkonuru odstartovat raketa Sojuz-FG s lodí Sojuz TMA-02M. Vynese na stanici ISS část dlouhodobé posádky č. 26. Poté zůstane u ISS až do listopadu 2011.
• Z americké základny Vandebergh se 9. června očekává start rakety Delta 2 s argentinskou družicí SAC-D/Aquarius.

Výročí

• 10. června 1901 (110 let) se narodil významný československý astronom Antonín Bečvář. Nechal vybudovat observatoř na Skalnatém plese, kde také působil jako její první ředitel. Známý je jako autor ve své době celosvětově uznávaných atlasů oblohy. Zabýval se také pozorováním meteorů a komet. Významná jsou i jeho pozorování Slunce.
  Podrobný článek o Antonínu Bečvářovi sestavil významný objevitel planetek pomocí internetu - Stefan Kürti.
• 6. června 1971 (40 let) odstartoval ke stanici Saljut 1 Sojuz 11 s kosmonauty Dobrovolským, Pacajevem a Volkovem. Tato posádka však neměla štěstí a při návratu kvůli předčasnému úniku vzduchu z kabiny zahynula.

Mapa letní oblohy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.