Obloha:

Měsíc bude v novu 1. července. Částečné zatmění Slunce nastává vodách Indického oceánu u Antarktidy.

Planety viditelné okem: večer nad jihozápadem je stále viditelný Saturn (0,9 mag) v souhvězdí Panny. Nedaleko něj ještě svítí Porrima - gamma Virginis (= ta slabší hvězda).
Jupiter (-2,3 mag) v souhvězdí Berana je viditelný ráno nad východem. Prohlédnout si na něm můžete oba rovníkové pásy, jak dokazují kvalitní snímky Michala Vajdy z posledního týdne.
Mars (1,4 mag) se nachází ráno pod Plejádami, ale na začátku občanského soumraku bude obtížně viditelný v pouhých pěti stupních nad obzorem.

Průlet asteroidu 2011MD objeveného projektem LINEAR bude hlavní událostí začátku týdne. Podle jasnosti je jeho velikost odhadována na 5 až 20 metrů. Potože se přiblíží jen na vzdálenost 12 tisíc km, dojde k výrazné změně jeho dráhy. V pondělí v 18:45 našeho času prolétne nad jižním Atlantikem v menší výšce, než obíhají geostacionární družice. V té chvíli bude od nás asi 22 tisíc kilometrů. Pokud bychom jej chtěli spatřit nebo vyfotografovat, musíme počítat se zachycením rychle se pohybujícího objektu asi 16. hvězdné velikosti. V druhé polovině noci na úterý bude někde mezi galaxií M 33 a hvězdou Mirach z Andromedy. Těsně nad galaxií prolétá v době, kdy je u nás jen asi 10° nad obzorem, ale ani později nebude příliš vysoko, jen do 30°. Není to tedy příliš výhodné, ačkoli bude v té době jen 90 tisíc kilometrů od nás. Prohlédnout si můžete diagramy průletu při pohledu kolmo na rovinu zemské dráhy, při pohledu v rovině ekliptiky a nebo si vygenerujte efemeridu.

Aktivita Slunce klesla. Je otázkou, zda se na Slunci v příštích dnech vůbec budou vyskytovat nějaké větší skvrny. Ověřit si to můžete sami na snímku z družice SDO.

NLC - noční svítící oblaka se nám stále vyhýbají. Nyní bude chvíli jasno, tak se nezapomeňte po 22. nebo před 3. hodinou ranní dívat k severu, zda tam není něco podezřelého. Oblaka se mohou vyskytnout naprosto nečekaně. Podrobněji o tomto jevu si přečtěte v samostatném článku.

Přelety ISS ve večerních hodinách končí. Upozorním jen, že přelet v úterý kolem půl desáté večer nastává sice těsně po západu Slunce, ale pokud se vám v tomto okamžiku podaří najít ISS třeba jen triedrem, bude možné díky světlé obloze lépe pozorovat detaily. Už při zvětšení 10x se bude jevit jako různotvarý flek a při použití triedru 15x70 jsem již pozoroval zřetelně tvar H, který tvoří panely a jejich spojnice. Důležité je i upozornění, že začíná období přeletů ISS přes Slunce. Např. v sobotu nastanou dva přelety viditelné z jednoho místa nedaleko Žiliny. To, zda prochází pás tranzitu přes vás, si zjistíte na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

• K planetce Vesta se blíží sonda Dawn. Aktuální pozici a rychlost si můžete zkontrolovat na obrázku. Nejnovější snímky planetky dorazily 20. června a ukázaly nové detaily. Ačkoli to nemá žádný vědecký význam, je pěkné sledovat, jak se snímků vždy chopí amatéři a vydolují z nich další podrobnosti.
• Konec června přinese starty dvou vojenských družic. 27. 6. z Plesecku startuje Sojuz-U s družicí typu Kobalt-M a 29. 6. z Wallops raketa Minotaur-1 s družicí ORS Sat-1.
• 1. července má ESA v plánu vypustit raketu Ariane 5-ECA z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Vynese dvě geostacionární družice ASTRA-1N a BSAT-3c. Start můžete sledovat na webu ESA.
• 2. 7. má ze Šríharikoty v Indii odstartovat raketa PSLV-HP s geostacionární družicí GSAT-12.

Výročí

• 28. června 1911 (100 let) spadly na Zemi úlomky meteoritu Nakhla. Název pochází z oblasti pádu meteoritů v Egyptě, v deltě řeky Nil. Před jejich dopadem byly zaznamenány zvukové projevy v podobě detonace. Meteority jsou prototypem nakhlitů - podskupiny SNC meteoritů, které podle vědců pochází z Marsu.
• 30. červen 1971 (40 let) přináší smutné výročí přistání lodi Sojuz 11 s třemi kosmonauty - Dobrovolským, Volkovem a Pacajevem. V důsledku poklesu tlaku v kabině během přistávání se posádka udusila.

Mapa letní oblohy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.