Obloha:

Měsíc je v novu v pondělí 29. srpna. Jeho srpek se postupně vynoří na večerní obloze. Vzhledem k poloze výrazně pod ekliptikou si jej ale všimneme stěží až od 1. září.

Planety: Ideální podmínky k pozorování má Neptun (7,8 mag) po opozici se Sluncem. Vrcholí nad jihem kolem 0:30 SELČ. Stejně jako u Neptunu i na Uran použijte k vyhledání dalekohled. Uran (5,7 mag) vrcholí v Rybách kolem 2:30.
Jupiter (-2,6 mag) v Beranu vychází před 22. hodinou letního času. Ideální výšky k pozorování detailů dosahuje až po 2. ranní a později za svítání je impozantních 55 stupňů vysoko.
Velká červená skvrna prochází středem disku Jupiteru nejlépe 31. 8. ve 2:02 SELČ, 2. 9. ve 3:40 a 23:31, 4. 9. v 5:18 a v noci na pondělí 5. 9. v 1:09.
Z úkazů jupiterových měsíců lze očekávat 1. 9. zákryt Ganyméda od 2:46 do 4:06. V noci z 1./2. září přejde stín Európy (22:54-1:25) a měsíce samého (1:25-3:46) přes kotouček Jupiteru. V noci na pondělí 5. září opět přechází Ió a jeho stín, podobně jako před týdnem (od tří hodin do svítání).
Opět se nezapomeňte pokochat čerstvými snímky Jupiteru v sekci Snímky na Astro-fóru.

Mars (1,4 mag) uprostřed souhvězdí Blíženců se ráno nalézá už více než 25° vysoko. Na jeho kotoučku, který jeví zřetelnou fázi bychom ale stěží našli polární čepičku a snad jeden světlejší či tmavší flíček. Lépe tyto útvary vylezou jen za výborného seeingu a fotograficky.

Venuše pomalu končí svůj průchod zorným polem korónografu SOHO. Nezbývá, než se těšit za necelý rok na před přechod Venuše přes Slunce.
Merkur je obtížně viditelnou planetou ráno za svítání. Situaci nám usnadní fakt, že jeho jasnost postupně roste až do záporných magnizud, což jej učiní snáze viditelným. Zkoušejte jej hledat triedrem od 4:45 nad východoseverovýchodem (azimut 70°).

Kometa C/2009 P1 (Garradd) prošla také kolem hvězdokupy M 71 v Šípu a míří dále k Ramínku, pod jehož držadlem bude zhruba 2. září. Díky velmi výhodné poloze na noční obloze ji snadno spatříme už malým triedrem. Jasnost se pohybuje mezi 6. a 7. magnitudou. Ohon je krátký a jeho náznak slušně viditelný i vizuálně. Vyhledávací mapku a podrobnosti hledejte na stránkách kommet.cz.
Nadějná kometka C/2010 X1 (Elenin), která měla šanci na chvíli zazářit na podzimní obloze, se začala rozpadat.

Aktivita Slunce je stále na slušně vysoké úrovni, ačkoli velké erupce ani obří skvrny se tentokrát nevyskytovaly. Mohou se k nám však natočit zbytky aktivních oblastí, které vyvolaly velké erupce na počátku srpna.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Přelety ISS večer končí. Několik nízkých přeletů ještě nastane v tomto týdnu. Zkoušet můžete také družici NanoSail-D dle předpovědí na serveru Calsky.com, nebo záblesky Iridií a dalších družic tamtéž.
Klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Kosmonautika:

• Nejvýznamnější událostí minulého týdne bylo selhání třetího stupně rakety Sojuz-U nesoucí zásobovací loď Progress, který tak byl ztracen a to může přinést komplikace s ohledem na to, že na téměř totožné raketě startují i kosmické lodě Sojuz. K této události jsme přinesli podrobné informace.
• Pozitivnější zprávy stále chodí z povrchu Marsu, kde Opportunity podrobně zkoumá zajímavé kameny na valu kráteru Endeavour. Vozítko již pobývá na Marsu více než 2700 marsovských dnů (asi 7,5 roku) a najezdilo více než 33 km.

Výročí

• 2. září 1971 (40 let) odstartovala k Měsíci Luna 18. Nepodařilo se jí však splnit hlavní cíl mise, kterým bylo měkké přistání a sběr vzorků. Na povrch se zřítila 11. září 1971.
• 30. srpna 1991 (20 let) odstartovala japonská sluneční observatoř Yohkoh ("sluneční paprsky"). Zaměřena byla na pozorování Slunce v rentgenovém a gama záření od minima až po maximum aktivity.
• 3. září 1976 (35 let) na Marsu úspěšně přistála sonda Viking 2 v oblasti Utopia Planitia. Podařilo se využít všechny přístroje, jen meteostanice se brzy odmlčela. Měření probíhala až do dubna 1980. Skončila po 1281 marsovských dnech po selhání baterií.
• 3. září 1996 (5 let) dopadla na Měsíc evropská sonda SMART-1. Úspěšná mise ESA poprvé použila k pohonu iontový pohon. Podobný nyní donesl sondu Dawn k planetce Vesta.

Mapa oblohy v srpnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.