Obloha:

Měsíc: ve středu nad ránem nastává úplněk a odpoledne je Měsíc v odzemí, to je dobrá příležitost k porovnání jeho jasu a velikosti s jinými úplňky letošního roku.

Planety:
Jupiter (-2,9 mag) v Beranu je viditelný celou noc. Vrcholí nad jihem kolem jedné ranní ve výšce asi 53°. Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

Mars (1,3 mag) v souhvězdí Raka se před šestou ranní nalézá téměř 50° vysoko nad východem.

Saturn je tento týden jasnější hvězdičkou, procházející nad zakrytým kotoučem Slunce při pohledu do korónografů SOHO.

Aktivita Slunce byla přechodně nízká. Velmi aktivní oblast, která měla v minulé otočce číslo 11 296, se právě natočila jako 11 314. Před několika dny vyprodukovala ještě na odvrácené straně silné erupce a výrony hmoty z koróny. Uvidíme, zda ji aktivita a skvrny budou doprovázet i tento týden.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Aktivita Drakonid byla letos opravdu citelně vyšší. Stačil kousek jasné oblohy a sem tam se na ní nějaký ten pomalejší meteor objevil. Nejvíce štěstí naproti šla nejspíš expedice, která své počínání shrnula v reportu s příznačným názvem: Oblak Drakonid zasáhl Zemi, 300 meteorů za hodinu. Podle informací mezinárodní organizace IMO je ZHR v maximu dokonce 400, pokud započteme i slabé meteory. V každém případě maximum nastalo ve velmi dobré shodě s předpovědí a i počty částic sedí na předpovědi ZHR mezi 200 a 800.

Večerní přelety ISS začínají až v týdnu následujícím. Předzvěstí je přelet nedělní 10° nad obzorem. K předpovědím přeletů družic je výhodné využít serveru Calsky.com, avšak pro ISS a jasná Iridia si vystačíme i s Heavens Above, který jako zdroj využívá i níže uvedená tabulka.
Stanice ISS pokračuje ranními přelety, většinou mezi 4:30 a 6:30. V tabulce si vyberte místo nejblíže vám (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Kosmonautika:

• Firma Eutelsat může být s posledními 14 dny spokojena. Nejprve byl úspěšně vypuštěn z oceánské plošiny Sea Launch satelit Atlantic Bird 7 a nyní dokonce pomocí čínské rakety Dlouhý pochod se na svoji orbitu dostal W3C pro oblast Indického oceánu, Afriky a Evropy.
• Z indické Šrírakoty má 12. 10. odstartovat raketa PSLV s několika družicemi. Satelit Megha-Tropiques bude sloužit k výzkumu atmosféry v tropické oblasti (Indie zde spolupracuje s francouzskou CNES). Dalším bude komunikační družice Orbcomm AIS-Sat-1. Přívažkem budou indické univerzitní nanosatelity SRMSAT a Jugnu.

Výročí

• 10. října 1846 objevil William Lassell měsíc Neptunu - Triton. Objev následoval 17 dní po samotném objevu planety. Tento velký měsíc obíhá Neptun v opačném směru, než je rotace planety (retrográdní pohyb). Je to nepochybně zajímavé a geologicky aktivní těleso, jak dokázaly snímky fontán pořízené sondou Voyager 2 v roce 1989.
• 11. října 1871 se narodil otec kosmonautiky Konstantin Eduardovič Ciolkovskij. Přestože byl pouze teoretik, správně odvodil princip fungování rakety, nakreslil schéma kosmické lodi se systémem stabilizace a přechodovou komorou a v tomto byly jeho myšlenky na konci 19. století, v době kdy ještě neexistovalo ani letadlo těžší než vzduch s vlastním pohonem, naprosto unikátní.
• 14. října 1976 odstartoval k Saljutu 5 Sojuz 23. Tato mise se ale k orbitální stanici nedokázala pro poruchu přibližovacího systému připojit a musela se po dvou dnech vrátit na Zem. Ke všemu ještě přistáli místo v kazašské stepi na zamrzlém jezeře a ve vánici.

Mapa oblohy v říjnu a info o Jupiteru ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.