Obloha:

Měsíc bude v novu ráno v pátek 25. listopadu. Toho rána dopadne měsíční polostín na oblast Antarktidy, kde bude viditelné částečné zatmění Slunce. Částečně bude vidět také z jihu Afriky, Tasmánie nebo Nového Zélandu. Slunce bude zakryto až z 90 %, což bude nejvíce za tento rok. Konec stínu bude 330 km nad zemským povrchem poblíž pobřeží Antarktidy, takže například z kosmické stanice, pokud bychom zde mohli tou dobou letět, by bylo zatmění viditelné jako úplné.
Zajímavé seskupení Měsíce před novem bude 22. listopadu, kdy projde poblíž jasné hvězdy Spiky ze souhvězdí Panny a nedalekého Saturnu ("hvězdy" podobné jasnosti jako Spica).
Mladý Měsíc po novu projde kolem Venuše a najdeme jej nejspíš v neděli večer na soumrakové obloze nad Venuší.

Planety:
Jupiter (-2,8 mag) na pomezí Berana a Ryb je viditelný dvě třetiny noci. Vrcholí nad jihem kolem 21:45 SEČ. Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

Mars (0,8 mag) v souhvězdí Lva najdeme ráno asi 50° vysoko nad jihem vlevo od jasné hvězdy Regulus. Na kotoučku o velikosti necelých 7" můžeme za dobrých podmínek spatřit výraznější albedový útvar. Lépe jsou na tom fotografové.
Saturn (0,8 mag) v souhvězdí Panny je poměrně blízko hvězdy Spica, která má i podobnou jasnost. Ráno za svítání jej můžeme vidět ve výšce kolem 20°.
Venuše (-3,9 mag) je večer stále velmi nízko nad jihozápadem.

Kometa Garradd je ještě viditelná večer, byť ne tak vysoko na obloze. Více zde.

Slunce: nižší aktivita minulý týden byla vykoupena možností sledovat vývoj dlouhého filamentu, tedy pokud vůbec bylo Slunce vidět, že? Následující týden zřejmě přinese změnu v počasí, uvidíme, jak v aktivitě na povrchu přivrácené sluneční polokoule.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Přelety ISS nastávají ráno. Mohou příjemně zpestřit cestu do školy či do zaměstnání mezi pátou a sedmou hodinou.
V tabulce si vyberte místo nejblíže vám (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Tiangong-1 - čínská stanice Nebeský palác má v tomto týdnu nejvýhodnější přelety, ale výška nad obzorem bude jen mezi 15 - 20 stupni nad jihem.

Kosmonautika:

• Posádky stanice ISS se spolu setkaly jen na pět dní. Dosavadní dlouhodobá posádka už se musí vrátit v Sojuzu TMA-02M. Od stanice se oddělí 22. 11. a přistání je plánováno tentýž den.
   
• 26. listopad je nejdůležitější den tohoto týdne z pohledu zájemců o výzkum planet, neboť z mysu Canaveral má odstartovat raketa Atlas V-541 s marsovským vozidlem Curiosity. Start původně plánovaný na 25. 11. byl o den odložen, aby se mohla vyměnit baterie bezpečnostního okruhu urychlovacího motoru.
  Označení rakety signalizuje, že vrchní část s nákladem má šířku 5 metrů, číslo 4 pak naznačuje urychlovací motory seskupené kolem jednoho středového motoru na tuhé palivo a jednička, že nahoře je jeden urychlovací stupeň Centaur.
  První plánovaný čas startu je tedy 26. 11. v 16:02 SEČ. Startovací okno trvá do 18. prosince. Pokud se vše podaří, můžeme očekávat přílet k Marsu v srpnu 2012. Vozidlo Curiosity je velké jako menší SUV a jeho hmotnost je 850 kg. Celková hmotnost nákladu, který poletí k Marsu je 3,5 tuny.
   
• Přistávací modul lodi Shenzhou-8 se úspěšně vrátil na Zemi 17. listopadu.

Výročí

• 27. listopadu 1971 (40 let) byla na oběžnou dráhu Marsu navedena sovětská sonda Mars 2. Ještě předtím se od orbitální části oddělilo přistávací pouzdro, které zasáhlo planetu, ale už se neozvalo. Na Marsu zrovna zuřila velká prachová bouře. Přistávací modul s sebou vezl i jakýsi prototyp vozítka na lyžinách, které mělo zkoumat okolí přistávací části.
   
• 27. listopadu 1701 (310 let) se narodil Anders Celsius. Tento švédský astronom je známý jako tvůrce námi nejvíce používané teplotní stupnice. Původní návrh byl převrácený a pro bod varu vody měl stanovenu hodnotu nula. Otočení stupnice má podle některých zdrojů na svědomí až rok po Celsiově úmrtí další významný švédský vědec Carl Linné.
  Celsius se nejprve proslavil při proměřování sploštělosti Zeměkoule a v astronomii přispěl ke studiu polárních září, které dával do souvislosti s poruchami magnetického pole Země. Proměřil také jasnost více než 300 hvězd. Objevil také, že Skandinávie se lehce zvedá nad hladinu oceánu, jako důsledek odlehčení po dobách ledových. Celsius to však dal do souvislosti s vypařováním vody v mořích.
   

Výhled na příští týden:

• Dorůstající Měsíc na večerní obloze
• Mercury-Atlas 5 se šimpanzem
• Mars 3
• Wilhelm Tempel

Mapa oblohy v listopadu, Jupiter a zajímavosti ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.