Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 18. prosince. Víkend jej zastihne poblíž Marsu.

Planety:
Na obloze je tento týden možné pozorovat všechny planety. Pouhým okem je to večer Venuše a Jupiter, ráno Mars a Saturn. Pokud použijeme večer dalekohled, můžeme přidat ještě Uran a Neptun, kde už nebude vadit svit Měsíce. Za ranního svítání nám na jihovýchodě svítí Merkur.

Jupiter (-2,7 mag) v souhvězdí Ryb je nejlépe viditelný v první polovině noci, kdy vrcholí nad jihem po 20. hodině.
Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

Venuše (-4,0 mag) je večer stále nízko nad jihozápadem, viditelnost se mírně zlepšuje. Fáze je téměř úplňková a velikost kotoučku pouze kolem 12".
Mars (0,5 mag) v souhvězdí Lva vychází už před půlnocí a vrcholí téměř 50° vysoko kolem půl šesté ráno. Kotouček má úhlovou velikost lehce pod 8", což není ideální, přesto umožňuje při ideálních podmínkách nad ránem vykoukat nějaké detaily. Pozorovatelé hlásí polární čepičku a přiléhající tmavší oblast. Ze světa se nebojí reportovat dokonce oblaka nad Olympus Mons.
Saturn (0,7 mag) v souhvězdí Panny je stále přibližně 5,5° vlevo od hvězdy Spica, která má i podobnou jasnost. Ráno za svítání jej můžeme vidět už ve výšce téměř 30°. Prstence už jsou pěkně rozevřené a v tomto období je také dobře patrný stín planety na prstencích.
Merkur (od 0,8 mag v pondělí do -0,2 mag v neděli) vylézá před sedmou ranní na jihovýchodě. Jeho viditelnost se tedy postupně zlepšovat především díky rostoucí jasnosti. Zpočátku bude ve fázi srpku a ta se změní až do pomyslné "poslední čtvrti", jak ji známe u Měsíce. Velikostí kotoučku se bude podobat Marsu (7").

Maximum meteorického roje Geminid připadá letos poněkud nešťastně do poúplňkových nocí. Konkrétně letošní Geminidy mají nejvíce padat 14. prosince. Měsíc vychází už po 20. hodině a radiant je v té době jen kolem 25° nad obzorem. Ideální pozorovací čas tedy připadá na dobu po půlnoci a to s Měsícem asi 30° od radiantu.
Pozitivní na Geminidách je, že padají ve velkém počtu a řada jich bude jasných, takže stojí za to je pozorovat i za svitu Měsíce. Stačí si vhodně vybrat stanoviště, například vysoko v horách a Měsíc si schovat za stromy. Podrobnosti o Geminidách.

Kometa C/2011 W3 (Lovejoy) patřící do Kreutzovy rodiny komet se rapidně přibližuje ke Slunci. Tento týden nám pěkný pohled na ni (doufejme) poskytnou korónografy sond STEREO a SOHO. Perihelem projde kometa kolem půlnoci z 15. na 16. prosince. Předpovědi jasu se pohybují v maximu kolem -5 mag. Zdá se nejpravděpodobnější, že jádro se v blízkosti Slunce rozpadne a vypaří. Jen velké komety (např. 1882, 1965) dokáží přežít takový průlet.
Kometa Lovejoy se zřejmě stane dobře prozkoumanou Kreutzovou kometou. Díky tomu, že byla objevena ještě před vlétnutím do zorného pole korónografů, bude mnohem lépe známa její dráha. A především díky českému týmu pozorovatelů kolem argentinského dalekohledu FRAM bude zase velmi dobře zdokumentováno její chování den po dni ve vizuálním oboru i v červeném filtru, zachycujícím produkci prachu. Neméně podstatný bude přínos v přesné astrometrii komety, která umožní určit lépe než u jiných i její dráhu. O FRAMu, pozorováních komety i aktuálním vývoji brzy vydáme speciální článek.
Na závěr ještě doporučení, kdy přibližně vstoupí kometa do zorného pole jednotlivých korónografů:
STEREO-B: 11. 12. kolem 13:30,
STEREO-A: 12. 12. kolem 14:30,
SOHO/LASCO C3: 13. 12. kolem 20:30.

Slunce je neustále pokryto skvrnami. Neklamný to důkaz jeho zvýšené aktivity. Pokud jde o silnější erupce, potom můžeme říci, že je naopak celkem klidné.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Přelety ISS probíhají pouze ve dne nebo ve stínu Země, pouze o víkendu začínají nízké večerní přelety. Za zmínku stojí pokračující blízká setkání s Měsícem tento týden, ale to bude třeba trefit přímo transit před měsíčním kotoučem. Výhodný přechod ISS před Měsícem nastane například v úterý 13. 12. po 20:48, kdy čára přechodu vede přes Plzeň, jihovýchod Prahy, Poděbrady a Náchod. Podobně ve čtvrtek před 22:10 vede čára od Aše přes Ostrov, Žatec, Louny, Roudnici nad Labem, Mladou Boleslav, Jičín a Hronov.
Podrobněji si tento a podobné přechody můžete upřesnit pomocí serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

• 17. prosince se na kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně chystá druhý start rakety Sojuz ve verzi STA/Fregat. Podle označení jde tedy o novější typ rakety Sojuz startující z Francouzské Guayany, kde díky rotaci Země má vyšší nosnost, než z Bajkonuru. Na oběžnou dráhu mají být vyneseny satelity Pléiades HR-1, ELISA 1-4 a SSOT.
   
• Během úplného zatmění Měsíce se na jeho povrch zaměřil i Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO). Podle toho, jak rychle budou horniny a prach chladnout, mohou vědci studovat složení měsíčních hornin.
   
• Opportunity nalezla na valu kráteru Endeavour drobnou žílu čistého sádrovce. To je na Marsu ojedinělý objev. Na Zemi je výskyt podobně čistých žil běžný, na Marsu byl podobný jev spatřen poprvé. Prohlédněte si obrazovou galerii.
   
• Fobos-Grunt se nejspíš převaluje na své dráze, protože mění jasnost, jak je patrné i na videu mezi hvězdami psí a omi Capricorni. Hvězdy se nachází ve spodní části souhvězdí a mají jasnost kolem 4 mag, sonda je tedy hodně jasná. Zánik v hustých vrstvách atmosféry je očekáván zhruba v první polovině ledna. Přelety sondy budou od nás vidět kolem Štědrého dne.
   

Výročí

• 12. prosince 1961 (50 let) odstartoval satelit OSCAR-1. V historii kosmonautiky zaujímá významnou pozici, ačkoli jeho mise trvala pouze 22 dnů. Jednalo se totiž o první "přívažek", totiž druhý satelit vypuštěný zároveň s jinou družicí, který se posléze dostal na samostatnou dráhu a jak zkratka projektu napovídá (Orbiting Satellite Carrying Amateur Radio), mohli jej kontaktovat radioamatéři z celého světa.
   
• 14. prosince 1546 (465 let) se narodil významný astronom Tycho Brahe. Od jeho úmrtí v Praze zároveň letos uběhlo 410 let, jak bylo uvedeno v týdenním přehledu č. 43.
   
• 15. prosince 1966 (45 let) objevil francouzský astronom Audouin Charles Dollfus na vysokohorské observatoři Pic du Midi měsíček Saturnu Janus.
   
• 16. prosince 1826 (185 let) se narodil italský astronom Giovanni Battista Donati, jehož jméno si asi většina lidí spojuje se slavnou kresbou komety nad Paříží. Kometa Donati byla objevena 2. června 1858. Později zjasnila tak, že se stala jednou z nejkrásnějších komet 19. století. 10. října 1858 dosáhla bodu nejblíže Zemi a hlavu této komety (bez ohonu) se prý podařilo poprvé také vyfotografovat.
   

Výhled na příští týden:

• zimní slunovrat 22. 12. v 6:30 SEČ
• start Sojuzu TMA-03M s druhou tříčlennou posádkou k ISS
• meteory roje Ursid?

Mapa oblohy v prosinci ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.