Obloha:

Měsíc obohatí večerní oblohu před Silvestrem. Mladý srpek hledejme poblíž Venuše již od pondělí. Postupně se bude zvětšovat a nepochybně si všimneme i Zemí osvětlené části měsíčního povrchu - popelavého svitu. První čtvrť nastává ráno 1. ledna 2012.

Planety:
Na obloze je možné tento týden pozorovat všechny planety. Pouhým okem je to večer Venuše a Jupiter, ráno Mars a Saturn. Pokud použijeme večer dalekohled, můžeme přidat ještě Uran a Neptun, ale v průběhu týdne začne být jejich viditelnost obtížnější, jak se nedaleko nich projde dorůstající Měsíc. Za ranního svítání nám na jihovýchodě končí viditelnost vcelku jasného Merkuru.

Jupiter (-2,6 mag) v souhvězdí Ryb je nejlépe viditelný v první polovině noci, kdy vrcholí nad jihem kolem 19:30.
Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

Venuše (-4,0 mag) v Kozorohu je večer nad jihozápadem. Díky své jasnosti je nepřehlédnutelná. Fáze je téměř úplňková a velikost kotoučku pouze kolem 13".
Mars (0,2 mag) v souhvězdí Lva vychází už v první polovině noci, ale vrcholí téměř 50° vysoko až ráno před pátou. Kotouček má úhlovou velikost lehce pod 9", přesto umožňuje nad ránem vykoukat nějaké detaily.
Saturn (0,7 mag) v souhvězdí Panny je přibližně 6° vlevo od hvězdy Spica, která má i podobnou jasnost. Ráno za svítání jej můžeme vidět už ve výšce 30°. Prstence jsou pěkně rozevřené a dobře je patrný stín planety na prstencích.
Merkur (-0,4 mag) vylézá před sedmou ranní na jihovýchodě. Fáze poroste k úplňkové. Velikost Merkuru tento týden kolísá kolem 6".

Kometa C/2011 W3 (Lovejoy) na jižní obloze dosáhla neobyčejného lesku. Podle zpráv byla nejkrásnější v období kolem Štedrého dne, ale i v tomto týdnu budou z jižní polokoule proudit snímky a zprávy o "Velké jižní kometě 2011". Jak naznačily snímky ze 17. až 20. prosince pořízené českými astronomy na robotickém dalekohledu FRAM, kometa se nejspíš z velké části nebo úplně rozpadla. Nejspíš i díky tomu je ale ohon neobyčejně dlouhý a výrazný.

Kometa C/2009 P1 (Garradd) je nyní nejlépe viditelná ráno, kdy před svítáním je už 30° nad severovýchodem. Stále ji najdeme v souhvězdí Herkula. I o této a dalších kometách si můžete více přečíst na webu kommet.cz.

Slunce pokračovalo až do víkendu v nízké aktivitě. Aktuálně se však poblíž středu kotouče vyskytuje větší, ale klidější aktivní oblast. Jinde na Slunci však došlo ke slabší, ale dlouhotrvající erupci třídy C a následně rychlé erupce třídy M. Zda uvidíme i další erupce je těžké předpovídat, vyplatí se situaci monitorovat například na našem webu.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Pěkné večerní přelety ISS probíhají i celý tento týden. Krom toho bude možné vidět i neúspěšnou sondu Fobos-Grunt, která se měla vydat k Marsu v listopadu. Jako jasnou rychle letící hvězdu ji zkoušejme pozorovat ráno. Přikládám tedy tabulku, kde si můžete vyjet přelety pro své nejbližší velké město.

Kosmonautika:

• 21. prosince úspěšně odstartovala další posádka k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Sojuz TMA-03M se úspěšně připojil ke stanici v pátek 23. 12. Stanice ISS má tedy na palubě kompletní šestičlennou posádku 30. expedice. Astronaut Dan Burbank navíc neopoměl udělat radost pozemšťanům a v době před příletem Sojuzu dvakrát nafotil kometu Lovejoy z oběžné dráhy.
   
• 24. prosinec přinesl do západní Evropy nevšední zážitek v podobě zániku části rakety Sojuz před zraky mnoha pozorovatelů v Německu, Belgii, Nizozemsku či Lucembursku. Další stránka s několika videoukázkami.
   
• Start rakety Sojuz 2-1a/Fregat s komunikačními družicemi Globalstar-2 byl původně plánován na 25. prosince, ale byl přeložen na 28. 12. Mezitím ale došlo k selhání třetího stupně jiné rakety Sojuz s vojenskou družicí a tak je další osud startů této rakety nejistý.
   
• 26. prosince je naplánován start rakety Proton-M/Briz-M s družicí SES-4. Jejím úkolem bude zajistit kvalitní přímou komunikaci pro všechny od Ameriky přes Evropu až po Afriku a Blízký východ.
   
• Mise GRAIL dosáhne 31. 12. a 1. 1. dalšího milníku. U Měsíce postupně zakotví GRAIL-A a o den později i GRAIL-B. Přesun k Měsíci trval skoro 4 měsíce a samotný výzkum proběhne během 90 dnů, ale za rok budeme vědět o gravitačním poli a vnitřku Měsíce mnohem více, než dnes.
   

Výročí

• 27. prosince 1571 (440 let) se narodil Johannes Kepler. Tento velikán středověké astronomie položil v Praze po roce 1600 základy své teorie pohybu planet, známé dnes jako tři Keplerovy zákony. V Praze je pod patronací ČAS provozováno Keplerovo muzeum.
  Keplerovi je věnována rozsáhlá stránka NASA, neboť po něm pojmenovala dalekohled na objevování exoplanet.
   

Výhled na příští týden:

• Meteorický roj Kvadrantid
• Země bude nejblíže Slunci
• Výročí: Fabricius, Hawking, Sakigake

Mapa oblohy v prosinci ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.