Obloha:

Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem. Dobře jsou viditelné útvary na terminátoru - hranici světla a tmy na jeho povrchu. Večer 2. ledna je Měsíc asi 5° od Jupiteru.

Planety:
Večery patří Venuši a Jupiteru. Druhá polovina noci Marsu a Saturnu.

Jupiter (-2,5 mag) na pomezí Ryb a Berana je nejlépe viditelný večer. Vrcholí nad jihem před 19. hodinou. V sobotu 7. ledna nastane více úkazů jupiterových měsíčků najednou. K přechodu Európy přidají zákryty a zatmění Ió a Ganymédés. Chybět tou dobou nebude ani Velká červená skvrna poblíž středu kotoučku planety.
Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

Venuše (-4,0 mag) v Kozorohu je večer nad jihozápadem. Díky své jasnosti je nepřehlédnutelná. Fáze je podobná ubývajícímu úplňku a velikost kotoučku pouze kolem 13".
Mars (0,1 mag) v souhvězdí Lva vychází už po 22. hodině, ale maximální výšky téměř 50° dosahuje až kolem půl páté ranní. Kotouček má úhlovou velikost lehce nad 9" výraznějších tmavších a světlejších oblastí. Pozorování planet se u nás věnuje stále více lidí a přibývá i počet nadšených kreslířů.
Saturn (0,7 mag) v souhvězdí Panny je stále přibližně 6° vlevo od jasné hvězdy Spica. Ráno za svítání jej můžeme vidět asi 30° vysoko. Kotouček má více než 17" a dvojnásobně velké a slušně rozevřené jsou i prstence. Všimnout si lze i stínu planety na prstencích.
Merkur (-0,4 mag) lze ještě zahlédnout nízko nad jihovýchodem po sedmé hodině ranní, a to především díky jeho jasnosti. vylézá před sedmou ranní na jihovýchodě.

Kometa C/2009 P1 (Garradd) je nad ránem po páté hodině už slušných 30° vysoko. Její ohony jsou slušně rozevřeny do širokého vějíře v úhlu asi 90°. Hlavní dějství omety na naší obloze přiblíží článek na webu kommet.cz.

Kometa C/2011 W3 (Lovejoy) se dostává 8. ledna nejblíže k Zemi. Její velký a široký ohon je však již značně vybledlý. V tmavých lokalitách ji stále pozorovatelé hlásí s ohonem viditelným v délce přes 20° Souhrn zajímavých snímků a videozáznamů najdete v článku Jakuba Černého.

Slunce se projevilo vyšší aktivitou před Silvestrem. Média nabyla mylného dojmu, že přijde větší magnetická bouře, ačkoli v odborných kruzích se o něčem takovém nezmiňovali. Ke vší smůle nás oblak vyvržených nabitých částic skoro úplně minul a z geomagnetické bouře nebylo nic. Současná aktivita je poměrně nízká.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Večerní přelety ISS pomalu končí v nevelkých výškách nad jihem a jihozápadem. Přikládáme tabulku, kde si můžete vyjet přelety pro své nejbližší velké město.

Meteorický roj Kvadrantidy má letos své maximum 4. ledna. Nad ránem, kdy je radiant vysoko nad obzorem neruší ani svit Měsíce. Jak název napovídá, meteory zdánlivě vyletují z bývalého souhvězdí Zedního kvadrantu. Dnes bychom jej našli v prodloužené spojnici začátku oje Velkého vozu nad Pastýřem. Podle webu Mezinárodní meteorářské organizace IMO nastává maximum 4. 1. v 8:20 SEČ, což celkem favorizuje letošní rok jako jeden z nejlepších, pokud vyjde počasí. Počty meteorů kolísají, ale ZHR může být od 60 do 200 meteorů za hodinu, takže se vyplatí být venku.

Kosmonautika:

• Start družic Globalstar se nakonec uskutečnil dle plánu 28. prosince pomocí rakety Sojuz z kosmodormu Bajkonur. Šest satelitů umístěných na polární orbitě pomáhá uživatelům se satelitními telefony komunikaci po celém světě.
   
• Na přelomu roku se na oběžnou dráhu Měsíce úspěšně usadil tandem družic GRAIL, které nám pomohou lépe zjistit rozložení hmoty uvnitř Měsíce.
   
• 5. ledna plánuje Čína vyslat na oběžnou dráhu geostacionární družici Feng Yun-2F pomocí nosné rakety Dlouhý pochod CZ-3A.
   

Výročí

• 2. ledna 1892 (120 let) zemřel sir George Biddell Airy. V pozici Královského astronoma působil od roku 1835 do roku 1881. Reorganizoval greenwichskou hvězdárnu a je nám známý také tím, že jím stanovený základní poledník (1851), procházející pasážníkem v Greenwichi se stal od roku 1884 tzv. nultým poledníkem pro většinu tehdejšího světa a později byl přijat po celém světě. Také na Marsu prochází nultý poledník kráterem nazvaným Airy-0. Negativně se vybaví jeho jméno ve spojitosti s liknavým přístupem k hledání planety Neptun vypočtené jeho krajanem Adamsem, takže ji nakonec přehlédl a Neptun byl objeven v Berlíně. Zabýval se také teorií rozkladu světla na duhu a v astronomii přispěl k poznání hmotnosti Jupiteru a zpřesnění pohybů Země, Měsíce a Venuše. Pozorovatel hvězd si jistě vybaví také pojem Airyho disk, soustředné kruhy kolem hvězd, které pomáhají určit kvalitu obrazu. Ačkoli je popsal již John Herschel, teprve Airy je teoreticky popsal.
   
• 4. ledna 1797 (215 let) se narodil Wilhelm Wolff Beer. Tento berlínský bankéř a astronom vydal v roce 1834 společně s Johannem Heinrichem Mädlerem první mapy Měsíce: Mappa Selenographica.
   
• 8. ledna 1587 (425 let) se narodil Johannes Fabricius. Nezávisle na Galileim popsal pozorování slunečních skvrn pomocí dalekohledu. Poprvé je nejspíš pozoroval 27. 2. 1611.
   
• 8. ledna 1642 (370 let) zemřel Galileo Galilei. Společně s Johanessem Keplerem zmiňovaným před týdnem, mu byl věnován Mezinárodní rok astronomie 2009. Galileovo neuvěřitelně všestranné nadání a schopnost přesně popsat svá pozorování vedla k převratu ve vědě do té doby utlačované vírou v dokonalost božského díla, jako nedotknutelné dokonalosti. Slunce bylo najednou skvrnité, Země obíhala kolem Slunce a přestala být středem vesmíru. Nejen tyto poznatky přinesl Galilei svým pozorováním.
   
• 8. ledna 1942 (70 let) se narodil (přesně 300 let po smrti Galilea) významný teoretický fyzik Stephen Hawking. V dospělosti se u něj projevila závažná porucha, která vedla až k úplné pohybové paralyzaci. Nyní komunikuje pouze pomocí speciálního křesla. Ačkoli měl původně vyhlídky na dva, tři roky života, manželka si jej přesto vzala a Stephen žije spokojený život, který nám přinesl tolik významných poznatků na poli kosmologie a kvantové gravitace.
   
• 8. ledna 1992 (20 let) proletěla kolem Země japonská sonda Sakigake. Jméno znamená něco jako "průzkumník". Byla to první japonská meziplanetární sonda. Start se uskutečnil v lednu 1985. Sloužila především k testu nosné rakety, měření magnetického pole a plasmy ve Sluneční soustavě. Její dvojče Suisei se o pár měsíců později podílela na výzkumu Halleyovy komety.
   

4. ledna je Země nejblíže ke Slunci (v perihéliu). Protože jsme však od Slunce odkloněni, máme nyní zimu.

Výhled na příští týden:

• Fobos-Grunt zřejmě vstoupí do zemské atmosféry
• Výročí objevu měsíců Uranu (Titania, Oberon)
• Zahájení projektu Globe at Night 2012
• Vzpomínka: Edmund Halley, Sergej Koroljov

Mapa oblohy v lednu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.