Obloha:

Měsíc je v poslední čtvrti v pondělí dopoledne. Hned na začátku týdne jej zastihneme poblíž hvězdy Spica v souhvězdí Panny. Nedaleko se nachází také planeta Saturn. V druhé polovině týdne se Měsíc změní v tenký srpek a bude dobře viditelný také popelavý svit části měsíčního povrchu ozářené Zemí. 19. ledna pod Měsícem, nebo 20. ledna vpravo od měsíčního srpku, si můžeme všimnout hvězdy Antares ze souhvězdí Štíra, která nám připomene pomalu vycházející letní souhvězdí.

Planety:

Jupiter (-2,4 mag) v souhvězdí Berana má ideální období večerní viditelnosti. Vrcholí nad jihem kolem 18:00.
Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka. 16. leden přinese navečer dva zákryty a zatmění měsíců Ió a Európy. 18. ledna bude přecházet stín Ganyméda.

Venuše (-4,0 mag) ve Vodnáři už zůstává 10° nad obzorem i na začátku astronomické noci, proto je nejvýraznějším objektem večer nad jihozápadem. Fáze je podobná ubývajícímu úplňku a velikost kotoučku kolem 14".
Mars (-0,2 mag) se zjasnil k záporným hvězdným velikostem a překročil hranice souhvězdí Lva a Panny. Vychází po 21. hodině a maximální výšky asi 50° dosahuje před 4:00. Kotouček nemá úplně kruhový vzhled, Mars jeví trochu fázi. Při velikosti nad 10 úhlových vteřin už lze vykoukat na povrchu nějaké detaily i malými dalekohledy.
Saturn (0,6 mag) v souhvězdí Panny je stále přibližně 7° vlevo od jasné hvězdy Spica. Ráno za svítání jej můžeme vidět asi 30° vysoko nad jihem. Kotouček má více než 17" a dvojnásobně velké a slušně rozevřené jsou i prstence. Všimnout si lze i stínu planety na prstencích a několika měsíčků (už triedrem je možné spatřit největší Titan).

Aktivitu Slunce se určitě vyplatí sledovat i přes dočasné snížení počtu slunečních skvrn i silných erupcí v posledních týdnech. Vždyť co může být krásnějšího, než pouhý pohled na sluncem zalitou krajinu, jako tomu bylo v posledních dnech po několika týdnech plných šedi. Do Slunce se však díváme jen s patřičnými ochrannými pomůckami. Aktuálně se k nám natáčí dvě větší skvrny, buďme na pozoru. Obrázek slunečních skvrn si prohlédněte na snímku z družice SDO.

Temné nebe: 14. ledna 2012 začal první týden celosvětové kampaně Globe at Night. Každý si může večer po setmění ověřit, kolik hvězd ze známého zimního souhvězdí Oriona zůstalo nad jeho hlavou. O nadměrném svícení, tmavé obloze a Jizerské oblasti tmavé oblohy byla řeč i v pořadu Českého rozhlasu Leonardo vysílaném ve čtvrtek 12. 1. pod názvem Třetí dimenze: Království za tmu. Na závěr doporučuji také povídání Karla Čapka: Za městem - je to tedy problém současných dní..?

Přelety ISS probíhají po páté hodině ranní. Přikládáme tabulku, kde si můžete vyjet přelety pro své nejbližší velké město.

Kosmonautika:

• Další ze série přednášek Kosmonautika 2011-12 se uskuteční 17. ledna v pražském Planetáriu. Téma je Dokumentaci zlikvidovat, materiální část sešrotovat… Kosmické lety, které se neuskutečnily.
   
• Zánik sondy Fobos-Grunt nastal v neděli večer. K uzávěrce článku je známo to, že sonda zanikla před 19. hodinou našeho času asi 1200 km západně od pobřeží Chile nad Tichým oceánem.
   
• V pořadí druhý úspěšný start rakety řady Chang Zheng (Dlouhý pochod) má na kontě Čína. 13. ledna odstartovala raketa CZ-3A s geostacionární meteorologickou družicí Feng Yun-2F.
   
• 20. ledna má odstartovat z Mysu Canaveral na Floridě raketa Delta 4M+ s vojenskou geostacionární komunikační družicí WGS-4.
   

Výročí

• 17. ledna 1997 (15 let) ve věku 90 let zemřel Clyde Tombaugh, objevitel Pluta. Byl to z jeho strany obrovský úspěch titěrné a svědomité práce, kdy si při prohledávání snímků pořízených koncem ledna 1930 konečně všiml jedné hvězdičky, která se pohnula vůči ostatním a její pohyb odpovídal hledanému objektu za dráhou planety Neptun. Nalezený objekt však byl nečekaně slabý a tedy i malý oproti očekávané planetě. Snad proto, spíše ale z vlastní píle, pokračoval Tombaugh v hledání dalšího objektu ještě mnoho dalších let, ale nic nového už nenašel. I proto byl Pluto až do roku 2006 znám jako planeta, než byl ve světle nových poznatků zařazen tam, kde měl být nejspíš už od začátku. Tedy mezi tělesa tzv. Edgeworth-Kuiperova pásu planetek za dráhou Neptunu. Planetky v této oblasti byly teoreticky předpovězeny vlastně už kolem roku 1950, ale teprve objev planetky (15760) 1992 QB₁ odstartoval překotný vývoj objevů planetek v této oblasti. Pluto byl tedy nakonec zařazen mezi trpasličí planety.
  Clyde Tombaugh měl tehdy v dosahu ještě planetku (136472) Makemake, která měla v té době 16 mag, ale nacházela se v hustém hvězdném poli Mléčné dráhy. Díky sklonu své dráhy vůči ekliptice však mezitím doputovala dále od ekliptiky a proto i přes poměrně velkou jasnost oproti ostatním objektům Kuiperova pásu byla objevena později, protože se hledalo nejprve podél ekliptiky, tedy roviny oběhu většiny planet. Ani prvenství mezi tělesy za Neptunem si nejspíš Pluto neudržel, neboť jak je dnes známo, o něco málo větší, nebo minimálně srovnatelně velká je jiná zde putující trpasličí planeta (136199) Eris.
  Můžeme se pouze domnívat, že by snad i Tombaugh byl spokojený, že se podařilo najít pořádek tam, kde začaly vznikat zmatky, když začala být za Neptunem objevována další tělesa. Nemáme zde tedy 9., 10. a další planety, podobně, jako byly postupně klasifikovány planetky mezi drahami Marsu a Jupiteru, když se ukázalo, že jich tam je čím dál více.
   
• 19. ledna 1747 (265 let) se narodil Johann Elert Bode. Z doby jeho působení na berlínské observatoři je známý hvězdný atlas Uranographia, nejen hvězdná mapa, ale i umělecké dílo. V roce 1766 formuloval Johannes Daniel Titius svůj empirický zákon. Tento zákon, stejně jako Keplerova teorie pravidelných mnohostěnů, podporoval názor, že by měla existovat planeta mezi Marsem a Jupiterem. Tehdy byl ředitelem berlínské hvězdárny Johann Bode, který uvěřil ve správnost Titiova pravidla a stal se jeho horlivým zastáncem. Jeho podpora byla tak silná, že se pravidlo stalo známějším pod jménem Bodeův zákon. Později objevený Uran dobře zapadal do tohoto pravidla a podnítil astronomy také k hledání tělesa na dráze mezi Marsem a Jupiterem. Tam je dnes dobře známý pás mnoha planetek, které však svou hmotností nikdy nemohly soupeřit se skutečnými planetami.
   
• 21. ledna 1892 (120 let) zemřel významný britský matematik a astronom John Couch Adams. Jeho teoretická předpověď polohy planety Neptun byla vrcholem tehdejší teoretické astronomie. K jeho smůle nenašel na vlastní půdě dostatečnou podporu k tomu, aby byl na základě jeho výpočtů Neptun objeven. Stalo se tak až poté, co se podobné výsledky podařilo spočítat Le Verriérovi z Francie a na základě těchto výpočtů okamžitě nalezli Neptun na hvězdárně v Berlíně.
   
• 22. ledna 1592 (420 let) se narodil Pierre Gassendi. Jméno tohoto osvíceného kněze se nám spojuje například s prvním záznamem přechodu Merkuru přes sluneční disk roku 1631. Je po něm pojmenován také známý kráter na Měsíci se zajímavými strukturami na dně.
   

Výhled na příští týden:

• Měsíc v novu a mladý srpek večer, Čínský nový rok
• Výročí: Babcock, Ranger 3, Apollo 1
• Kosmoschůzka
• Astronomický sraz Hodkovice 2012

Mapa oblohy v lednu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.