Obloha:
Měsíc je v pondělí v první čtvrti. Máme ideální období sledovat večer plasticky detaily na rozhraní světla a tmy.
Planety:
Venuše (-4 mag) se velmi rychle přibližuje ke Slunci. Pozorování jejího tenkého srpku na denní obloze je pěkná kratochvíle,
ale pokud se opravdu dobře neochráníme před slunečními paprsky dopadajícími na objektiv, nemusí to dopadnout dobře. Bezpečně to jde
ještě docela dobře večer po 21. hodině, jakmile se Slunce schová za obzor. Tenký srpek už má růžky sahající za polovinu kotoučku. To
je způsobeno průchodem slunečního světla atmosférou Venuše. Kotouček Venuše už dosáhl velikosti přibližně 57", tedy skoro jedné
obloukové minuty.
Merkur (-2 až -1,5 mag) stojí tento týden také za zmínku. Ačkoli je úhlově velmi blízko Slunci, je poměrně dost jasný.
Hned po západu Slunce by v druhé polovině týdne mohl být dobře viditelný alespoň triedrem. Klíčové ovšem je, že v pátek 1. června se
potká na obloze s Venuší. Během dne se obě planety k sobě budou stále více přibližovat. V poledne bude jejich vzájemná vzdálenost
ještě 1° 12', ale při západu Slunce budou obě planety ještě 5° nad severozápadním horizontem a jejich vzájemná úhlová vzdálenost bude
už pouze 15'. To je asi polovina Měsíčního úplňku. Pohodlně se tedy vejdou do zorného pole dalekohledu. Dobrý tip na fotografii.
Mars (0,5 mag) je už příliš daleko od nás na nějaké úžasné pozorování čepičky či tmavých oblastí, ale pořád je vysoko na
obloze, takže za klidného ovzduší se to dá zkusit. Najdeme jej na jihozápadě v souhvězdí Lva. Kotouček je opravdu malý (7,8").
Patrná by měla být 90% fáze, kotouček není přesně kulatý.
Saturn (0,5 mag) v Panně je nad hvězdou Spica. Měsíc se kolem Spiky a Saturnu nachomýtne ve čtvrtek a v pátek. Saturn je
nyní nejsnáze viditelnou planetou a pohled na jeho prstence je ozdobou každé večerní seance u dalekohledu.
Slunce je krásné v každém dalekohledu, pochopitelně s patřičným ochranným filtrem. Na povrchu je řada aktivních oblastí,
které se prozrazují výraznými skupinami skvrn a na okrajích disku vystupují mnohé protuberance. Výrazná erupční aktivita se prozatím nekoná.
Jak vypadá povrch Slunce dnes si můžete překontrolovat na
aktuálním snímku z SDO.
Přelety ISS jsou vidět ráno, či spíše v druhé polovině noci, jak by se ranní druhá až čtvrtá hodina dala nazvat.
Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce.
(Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)
Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru
Calsky.com.
Kosmonautika:
- Zájemce o kosmonautiku zveme na
další z pravidelných Kosmoschůzek. 30. 5. od 18:00 v salónku
Restaurace Pospíšil naproti pražské Tesla Aréně se bude hovořit o budoucnosti člověka ve vesmíru i o kosmonovinkách.
- Let soukromé lodi Dragon pokračuje úspěšně po úterním startu a pátečním připojení ke stanici. Astronauti vykládají dovezené
zásoby a poté bude Dragon naplněn vědeckými experimenty i jiným materiálem. Je to nyní jediná zásobovací loď schopná dovézt zpět
na Zemi větší množství materiálu. Zpravodajství o průbehu letu
pro vás připravuje Vít Straka. Přílet dobře zdokumentoval astronaut ESA
André Kuipers.
- Vojenský geostacionární komunikační satelit
Chinasat-2A vynesla minulý
týden úspěšně raketa Dlouhý pochod 3B. Geostacionární družice vynáší Čína z kosmodromu Xichang v jihovýchodní Číně (provincie Sečuan).
- NASA provedla další úspěšný
test motoru J2-X. Motor je připravován pro
vrchní stupně raket systému SLS (Space Launch System), výkonných raket pro lety Američanů do kosmu.
Výročí:
- 31. května 1912 (100 let) se narodil německý astronom žijící většinu života v USA
Martin Schwarzschild. Jeho příjmení je známé především
díky jeho otci, Karlu Schwarzschildovi, který řešil rovnice tehdy čerstvé obecné teorie relativity. Oblast černé díry unitř tzv.
schwarzschildova poloměru je horizontem událostí. Neunikne odsud ani světlo. Jeho syn Martin je znám jako astrofyzik zabývající se
stavbou a vývojem hvězd. Stál u zrodu myšlenky pozorování ze stratosférických balónů. Jeho týmu se takto povedlo potvrdit granulaci
na Slunci jako důsledek konvektivních procesů v podpovrchových vrstvách Slunce. Dařilo se jim získávat i velmi ostré snímky vesmírných
objektů, které předčil až Hubbleův vesmírný dalekohled.
Výhled na příští týden:
- Mimořádný úkaz - přechod Venuše přes Slunce
- částečné zatmění Měsíce (z Evropy neviditelné)
- Johann Gottfried Galle
Mapa oblohy v květnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna
Hvězdná mapa online. |