Obloha:

Planety:

Přechod Venuše nastává ve středu 6. června ráno. Venuše se na své cestě "ke Slunci" střetla na obloze s Merkurem. Zachytili to korónograf SOHO LASCO C3 a také amatérští astronomové. Pěkný snímek přišel i ze Slovenska. Venuši tedy můžete sledovat v korónografu LASCO C3 a také LASCO C2, nebo speciální metodou i pomocí vlastního dalekohledu a na středu vám přeji pěkné počasí.
Merkur (-1,3 až -0,8 mag) nemá tak výhodnou elongaci s ohledem na sklon ekliptiky vůči obzoru (lepší elongace jsou například ty únorové nebo březnové). Přesto by měl být díky velké jasnosti dobře viditelný alespoň triedrem ve výšce kolem 5° zhruba 20 - 30 minut po západu Slunce. Obrazem se můžete vrátit k setkání Venuše a Merkuru minulý týden v pátek.
Mars (0,6 mag) v souhvězdí Lva je už příliš daleko od nás na nějaké úžasné pozorování čepičky či tmavých oblastí, ale pořád se dá za klidného ovzduší něco zachytit. Patrná by měla být především asi 90% fáze (kotouček není přesně kulatý).
Saturn (0,6 mag) v Panně je nad hvězdou Spica. Jeho viditelnost je nyní ideální v první polovině noci.

Slunce je nyní doslova opepřeno skvrnkami a jedna kulička na něm ještě ve středu ráno přibude. Je zkrátka nepochybné, že se blíží maximum sluneční aktivity, jakkoli se zdá, že nebude tak výrazné, jako to bylo kolem roku 2000. Jak vypadá povrch Slunce dnes si můžete překontrolovat na aktuálním snímku z SDO.

Přelety ISS můžeme spatřit nezvykle v průběhu celé noci. Je to dáno tím, že Slunce už neklesá tak nízko pod obzor a ranní přelety se tak postupně překlápí v přelety večerní. Severní polovina ČR už nezaznamenává ani astronomickou noc - Slunce zde neklesá ani 18° pod obzor. Výhodou je, že většina družic zůstává osvětlena a můžeme je snadno pozorovat celou noc. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Kosmonautika:

• 7. června je v plánu start rakety Sojuz-FG/Fregat z kosmodromu Bajkonur. Na palubě bude sestava několika družic. Z těch nejdůležitějších jsou to ruský satelit Kanopus-Vulkan 1 a běloruský průzkumný satelit BelKa 2.
   
• Firma SpaceX se na svém webu vrátila obrazovou formou k prvnímu úspěšnému letu lodi Dragon na ISS.
   
• Družice Intelsat 19 vypuštěná 1. června z oceánské základny Sea Launch má problém s vyklopením jednoho ze dvou solárních panelů. Satelit je na přechodové dráze ke geostacionární a technici se snaží problém vyřešit.
   

Výročí:

• 9. června 1812 (200 let) se narodil německý astronom Johann Gottfried Galle. Do dějin je zapsán jako člověk, který poprvé spatřil planetu Neptun. Společně s pomocníkem d'Arrestem využil informací z dopisu Le Verierra, který jim poslal výpočty polohy hledané planety. Němci tak společně s Francouzem předběhli nadaného Angličana Adamse, který polohu planety také předpověděl, ale jeho angličtí kolegové po planetě pátrali nedůsledně. Galle měl naproti tomu na berlínské hvězdárně k dispozici nové mapy oblohy a tak našli planetu poměrně rychle hned v tu noc, co jim přišel dopis z Francie.
   

Výhled na příští týden:

• večerní Merkur
• ranní seskupení planet a Měsíce
• výročí: Veněra 4, Mariner 5

Mapa oblohy v červnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.