Saturnův dynamický prstenec F

Saturnovy prstence jsou dobře známé i z pohledu přes dalekohled. Nejjasnější označujeme písmeny A, B a C. Slabší vnitřní prstenec D bývá za dobrých podmínek také viditelný, především dalekohledem většího průměru. Zvnějšku k prstenci A těsně přiléhá prstenec F. Ten je znám svými změnami tvaru i tím, že jej vlastně udržují pastýřské měsíčky Prométheus a Pandora. Především Prométheus je zodpovědný za velkou dynamiku změn tvaru prstence. Vědci z týmu sondy Cassini nyní ukázali, že v prstenci vznikají také malé výběžky, velké jen kolem jednoho kilometru. Podle nich by měsíc Prométheus měl vytvářet shluky materiálu, které se časem buď rozpadají, nebo prochází prstencem F a důsledkem je vznik těchto drobných výběžků. Tyto události jsou hodně časté, jak bylo zjištěno během několikaletého výzkumu.

8 let u Saturnu

U druhé největší planety ještě chvíli zůstaneme. Sonda Cassini zde totiž působí již více než 8 let. Zajímavý pokus vzít některé nezpracované záběry a udělat z nich videosekvenci zde byl již mnohokrát. Výsledkem jsou pěkné animace vzájemných zákrytů saturnových měsíčků a jiné nevšední pohledy. O úplně jiný pokus se však jedná v níže uvedeném videu, kdy došlo ke složení mnoha takových animací pořízených v průběhu oněch osmi roků. Rychlost animací byla nastavena na běžných 25 obrázků za sekundu, takže vlastně vzniklo docela nevšední video.

Průlety nad planetkou Vesta

Sonda DAWN pokračuje v detailním průzkumu této planetky už téměř jeden rok od července 2011. V plánu je odlet k planetce, či chcete-li trpasličí planetě Ceres, v srpnu letošního roku. Z detailních záběrů je patrné, že Vesta není vůbec nudná planetka a dva takové virtuální průlety nad jejím povrchem máte připraveny níže.

Historický let lodi Dragon

Květen nejspíš patřil na poli kosmonautiky prvnímu letu soukromé kosmické lodi Dragon na Mezinárodní vesmírnou stanici. I když první pokus o start skončil přerušením zážehu 0,5 sekundy před plánovaným časem, podruhé už šlo vše jak mělo a raketa Falcon 9 se odlepila od země.

Dragon se poté přibližoval ke stanici a nakonec byl zachycen robotickou rukou a připojen k modulu Harmony.

Zbytek letu proběhl bez problémů a tak došlo v klidu k přeložení nákladu i naložení vzorků a nepotřebných věcí k cestě zpět na Zemi. Dragon nakonec přistál v Tichém oceánu nedaleko amerických břehů.

Pro další podrobnosti doporučujeme článek Víta Straky na našem webu.

Jupiter v SOHO/LASCO C2

V květnu bylo možné pozorovat průchod planety Jupiter korónografy sondy SOHO. V detailních záběrech se objevila dokonce jedna slabá kometa, která se vypařila poblíž Slunce a také dva z jupiterových měsíců - Ganymédés a Callistó.

El Cielo de Canarias 2012

Další time-lapse video z dílny Daniela Lópeze. Oblohu na Kanárských ostrovech můžeme vřele doporučit i amatérskému astronomovi. Musí být ovšem dobré počasí. A když náhodou nepřijde, může se natočit například takovéto krásné video.

Litice 2012

Pěkné time-lapse nejsou jen doménou zahraničních fotografů. Také u nás vzniklo při květnových setkáních amatérských astronomů několik podobných ukázek. Za všechny zde ukážeme jednu z těch nejpovedenějších. Škoda jen, že je konec poněkud tmavší. Astronomové v Liticích pozorují společně s veřejností přes den a ještě si najdou v noci čas pro příchozí i pro sebe samotné.

Prstencové zatmění Slunce

Měsíc byl při květnovém novu poblíž odzemí a tak tento fakt způsobil, že i když se trefil na sluneční disk, nedokázal jej zakrýt celý. O výpravě za prstencovým zatměním vyprávěl nedávno Jan Sládeček. Následující video zachycuje průběh tohoto zatmění, jak jej zachytil kamereman v Japonsku. Dají se na něm v náznaku vysledovat zajímavé jevy v čase, kdy se okraj Měsíce dotkne okraje Slunce a světlo se prodírá skrz nerovnosti na okraji měsíčního kotouče.

Částečné zatmění měly i družice sledující Slunce. Níže uvedená videa to dokazují na záběrech z japonské Hinode a evropské Proba 2.

Zrcadlící se skvrny na Slunci

Pozorování vycházejícího Slunce je nádherný zážitek. Někdy navíc okořeněný o zvláštní atmosférické jevy, když se světlo cestou k nám ohýbá v různých vrstvách atmosféry. Výsledkem může být například efekt zrcadlení sluneční skvrny, jaký je patrný na následujícím videu.

Přechod Venuše

Jako předehra k závěru našeho článku nám posloužila videa z prstencového zatmění Slunce i pohled na zrcadlící se skvrny na jeho povrchu. Podobný zákryt, i když s podstatně menší kuličkou, se odehrál 6. června letošního roku. Pro středoevropana měl úkaz příchuť s pozorováním vycházejícího Slunce. Vlastně je docela dobře možné, že samotný východ Slunce byl nezapomenutelným zážitkem. Jak se Slunce dralo přes jednotlivé vrstvy atmosféry, dalo se, zvláště z vyvýšených lokalit, pozorovat bezpočet zrcadlících se Venuší a skvrn, záblesků modré a zelené barvy a vůbec různě znetvořeného okraje slunečního kotouče. Při výstupu ze slunečního disku se pak dala občasně zahlédnout také atmosféra planety a těm nejlepším se ji podařilo zachytit i z povrcu Země. Samostatnou kapitolou jsou pak záběry z družic, kdy kvalita záběrů předčí i ta nejlepší očekávání. Níže je uveden výběr některých záběrů z ČR i to nejlepší z kosmických sond. Za shlédnutí stojí také video Martina Myslivce přes h-alfa dalekohled Lunt a animace Jana Klečky za výborných podmínek přes UV filtr.

Odkazy na videa pro vás připravuje Klub astronomů Liberecka, pobočka ČAS.