Obloha:

Planety:

Merkur (kolem 1 mag) je obtížně viditelný. Šance na zajímavé pozorování je spíše přes den za vynikajících podmínek. Merkur je ve fázi ubývajícího sprku a kotouček má velikost přes 8".
Mars (0,9 mag) je nízko nad západem v souhvězdí Lva. Kotouček ve fázi asi 90% úplňku má jen něco málo přes 6", přesto se zkušení pozorovatelé nebojí hlásit úspěšná pozorování albedových útvarů či polární čepičky.
Saturn (0,7 mag) v Panně nad hvězdou Spica je slušně viditelný od brzkého soumraku. Na prstenci už je dobře patrný stín planety.
Jupiter (-2,1 mag) je brzy ráno na východě. Najdeme jej v souhvězdí Býka pod Plejádami. Zajímavé snímky už dorazily také ze Slovenska.
Venuše (-4,5 mag) vychází kolem třetí hodiny ráno a nachází se přibližně pod Jupiterem. Pomalu se blíží do konjunkce s hvězdou v oku Býka - Aldebaranem.

Slunce už je opět poskvrněno a dokonce jsme dočkali i zvýšené erupční aktivity. Majitelé protuberančních dalekohledů mají také hody, jak dokazují snímky z posledního víkendu. Aktuální výskyt skvrn si můžete zkontrolovat na snímku z SDO.

Tento týden můžeme pozorovat přelety ISS přes sluneční disk. Pro takový úkaz je nutná přesná předpověď. Pozorování takových přeletů je potom velmi jednoduchá záležitost.

Kosmonautika:

• Čínská kosmická loď Shenzhou-9 s tříčlennou posádkou přistála úspěšně v severní Číně.
   
• Po více než půlročním pobytu na ISS přistála na Zemi trojice kosmonautů v lodi Sojuz TMA-03M.
   
• Z Kourou ve Francouzské Guayáně má odstartovat raketa Ariane 5 ECA s geostacionárními družicemi Jupiter 1/Echostar-17 a MSG-3. Evropská meteorologická družice MSG-3 by měla být dalším výrazným pomocníkem pro předpověď počasí.
   
• Start rakety Proton-M/Briz-M z Bajkonuru s družicí SES-5 (Astra-4B)byl naplánován na 7. červenec.
   
• Silná nosná raketa Delta 4 Heavy odstartovala 29. června z Mysu Canaveral s vojenským nákladem.
   

Výročí:

• 3. července 1992 (20 let) odstartovala sonda SAMPEX, první ze série menších sond Small Explorer (SMEX). Určena byla k výzkumu kosmického záření ze supernov v naší Galaxii, záření mezihvězdného plynu, nabitých částic ze slunečních erupcí a částic slunečního větru zachycených v zemské magnetosféře.
   
• 4. července 1997 (15 let) přistál úspěšně na rudé planetě Mars Pathfinder. Jak je z názvu patrné, jeho úkolem bylo prozkoumat možnosti nových technologií. Na Marsu se mu podařilo přistát pomocí nafukovacích airbagů a také vyložil malé desetikilogramové vozítko Sojourner. Ačkoli se to nepředpokládalo, jak vozítko, tak základna samotná, přejmenovaná na Sagan Memorial Station, přežila až do října 1997, kdy se odmlčela.
   
• 5. července 1687 (325 let) bylo publikováno nejvýznamější dílo Isaaca Newtona - Philosophia Naturalis Principia Mathematica. Isaac Newton (1643 - 1727) publikoval prvé vydání Principií ve svých 44 letech po pobídce kolegů z Královské společnosti, zejména Edmonda Halleyho jako svou první rozsáhlejší práci, předchozí výsledky předával pouze svým kolegům formou dopisů či osobních sdělení. Newton zde fyzikálně popsal například gravitaci nebo známé zákony o pohybech těles.
   
• 7. července 1992 (20 let) proletěla kometa Shoemaker-Levy 9 v těsné blízkosti Jupiteru (asi 21 tisíc km), čímž došlo k jejímu rozpadu. 23. března 1993 byla kometa objevena manželi Eugene a Carolyn Shoemakerovými a Davidem H. Levy. 16. července 1994 začala jednotlivá jádra dopadat na Jupiter.
   

Země je 5. července v odsluní. Ačkoli eliptická dráha naší planety kolem Slunce nemá tak velkou výstřednost, naše vzdálenost od Slunce během roku kolísá o 5 miliónů kilometrů. Přestože jsme tedy v létě od Slunce nejdále, na teplotách se nejvíce podílí sklon zemské osy a tedy i větší přísun tepla díky poloze Slunce vysoko na obloze.

Výhled na příští týden:

• Zákryt Jupiteru Měsícem
• Start Sojuzu TMA-05M k ISS
• Výročí: Giotto u komety Grigg-Skjellerup
• Výročí: Telstar 1
• Výročí: Alvan Clark
• Výročí: HEAO-1

Mapa oblohy v červenci s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.