Jak hvězdě dochází hmota pro termojadernou fúzi, stává se nestabilní. Každých pár tisícovek roků odhazuje tenké obálky plynu téměř kulového tvaru, jakmile začne probíhat nová fúze vrstev hélia uvnitř hvězdy.

U Camelopardalis je příkladem tzv. uhlíkové hvězdy. To je vzácný případ hvězd, v jejichž atmosféře převažuje uhlík nad kyslíkem. Vzhledem k malé gravitaci při povrchu může až polovina uhlíku uniknout působením silného hvězdného větru.

Hvězda samotná je mnohem menší, než se na snímku z Hubbleova dalekohledu jeví. Na obloze ji najdeme v souhvězdí Žirafy nedaleko severního nebeského pólu. Hvězda je na snímku přeexponovaná, ve skutečnosti by měla zabírat jediný obrazový bod uprostřed snímku.

Obálka plynu, která je mnohem větší a slabší než hvězda; je na obrázku vidět v úžasném detailu a celý snímek tak připomíná pohled do lidského oka umístěného do vesmíru. Vzhled jiných obálek kolem umírajících hvězd je často nepravidelný, například jako okolo známé hvězdy Éty Carinae.

Snímek byl pořízen přístrojem Advanced Camera for Surveys v režimu s vysokým rozlišením obrazu. HST je provozován ESA a NASA.

Zdroj:

Web ESA / Hubble