Obloha:

Planety:

Mars (0,9 mag) je nízko nad západem v souhvězdí Lva. Kotouček ve fázi asi 90% úplňku má jen něco málo přes 6".
Saturn (0,7 mag) v Panně nad hvězdou Spica je viditelný od brzkého soumraku na jihozápadě. Na prstenci už je dobře patrný stín planety.
Jupiter (-2,1 mag) je brzy ráno na východě. Najdeme jej v souhvězdí Býka mezi hvězdokupami Plejády a Hyády.
Venuše (-4,5 mag) vychází kolem třetí hodiny ráno a nachází se přibližně pod Jupiterem. Tento týden je v konjunkci s hvězdou v oku Býka - Aldebaranem. Nejblíže na 55' bude v pondělí a v úterý ráno.

Slunce je pokryto velkými skvrnami. Zvýšená aktivita by měla pokračovat i v tomto týdnu. Aktuální výskyt skvrn si můžete zkontrolovat na snímku z SDO.

Přelety ISS přes sluneční disk pokračují tento týden v dopoledních hodinách. Pro takový úkaz je nutná přesná předpověď. Pozorování takových přeletů je potom velmi jednoduchá záležitost.

Trn Štíra je možné pozorovat v půlce července kolem 23. hodiny přímo nad jižním obzorem. Prohlédněte si loňskou galerii snímků a článek o honu na trn Štíra.

Kosmonautika:

• Z Kourou úspěšně odstartovala raketa Ariane 5 ECA s družicemi Echostar 17 a MSG-3.
   
• 9. července je v plánu start rakety Proton-M/Briz-M z kosmodromu Bajkonur s družicí Sirius-5.
   
• 15. července je v plánu start další posádky ISS. Kosmonauti Expedice 32 by měli odstartovat v lodi Sojuz TMA-05M z kosmodromu Bajkonur s pomocí rakety Sojuz-U. .
   

Výročí:

• 10. července 1992 (20 let) proletěla sonda Giotto kolem komety Grigg-Skjellerup. Tato evropská vesmírná sonda startovala z Francouzské Guayány pomocí rakety Ariane 1 v červenci 1985. Její hlavní cíl byla Halleyova kometa, kolem které úspěšně proletěla 14. března 1986. Giotto proletěla kolem jádra ve vzdálenosti pouhých 596 km a utrpěla tak i nějaká poškození vlivem nárazů částic uvolněných z jádra Halleyovy komety. Přesto přežila a po průletu kolem Země v březnu 1986 a byla navedena ke kometě Grigg-Skjellerup. Tu minula v červenci 1992 ve vzdálenosti 200 km. Barevná kamera byla zničena při průletu kolem jádra Halleyovy komety, ale další přístroje fungovaly správně. Po průletu byly její přístroje vypnuty. Další průlet kolem Země proběhl v roce 1999 a od té doby je na dráze kolem Slunce. Giotto byla první sonda, která detailně vyfotografovala jádro komety, dokázala se vrátit k Zemi a opětovně aktivovat své přístroje.
   
• 10. července 1962 (50 let) byla vypuštěna družice Telstar 1. Jejím úkolem bylo vyzkoušet možnosti přenosu televizního signálu přes satelit. Úspěšný neveřejný přenos se uskutečnil již 11. července 1962 a pro veřejnost byl první přenos uskutečněn 23. července 1962. Přes Atlantik byly vysílány obrázky Eiffelovy věže v Paříži a Sochy svobody v New Yorku.
   
• 10. července 1832 (180 let) se narodil Alvan Graham Clark. Byl to syn zakladatele optické dílny Alvan Clark & Sons. Je znám jako objevitel Siria B. Tento průvodce jasné hvězdy byl objeven 31. 1. 1862, když tento optik zkoušel nově vyrobený objektiv dalekohledu o průměru 47 cm.
   
• 13. července 1762 (250 let) zemřel významný anglický astronom James Bradley. V roce 1727 objevil aberaci světla jako důkaz pohybu Země kolem Slunce a v roce 1748 nutaci zemské osy.
   
• 14. července 1967 (45 let) odstartovala k Měsíci sonda Surveyor 4. Byla předstupněm k misi Apollo a jejím úkolem bylo měkce přistát na povrchu Měsíce. Toto se ovšem nezdařilo, když 10 km nad povrchem bylo spojení se sondou neočekávaně přerušeno.
   

Výhled na příští týden:

• Měsíc je kolem novu
• Výročí: Eugene Shoemaker
• Výročí: Explorer 35
• Výročí: Veněra 8
• Výročí: Mariner 1

Mapa oblohy v červenci s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.