Obloha:

Planety:

Mars (1,1 mag) v souhvězdí Panny se pomalu přiblížil k Saturnu na vzdálenost menší než 10°.
Saturn (0,8 mag) nad hvězdou Spica je viditelný za soumraku poměrně nízko na jihozápadě.
Jupiter (-2,2 mag) je v Býku ráno na východě. Nedaleko jsou Aldebaran a Hyády.
Venuše (-4,4 mag) je v Býku níže než Jupiter, ale je nejvýraznějším ranním objektem.

Vysoká aktivita Slunce pokračuje. Nyní se o to stará hlavně aktivní oblast AR1532. Poslední silnější erupce třídy M nastaly o víkendu, další na sebe pravděpodobně nenchají dlouho čekat. V souvislosti s tím bude i zvýšená pravděpodobnost geomagnetických bouří s viditelností polární záře v severních zeměpisných šířkách (v ČR se zatím polární záře očekávat moc nedá). Jak se situace se skvrnami dál vyvíjí sledujte na aktuálním snímku z SDO nebo přímo pomocí ochranných pomůcek a dalekohledu vlastním okem.

Přelety ISS můžeme spatřit v brzkých ranních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Kosmonautika:

• U Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) je docela rušno. Nejprve se na druhý pokus úspěšně podařilo připojit zásobovací loď Progress M-15M, která tímto ověřila funkčnost nového navigačního systému. Poté přiletěla ke stanici japonská zásobovací loď HTV-3, která byla zachycena robotickou paží a připojena ke stanici v pátek. Ve středu 1. srpna se pak chystá ke startu další zásobovací loď Progress M-16M. Z Progressu M-15M bude tedy vyjmut nový navigační systém, aby mohl být později podroben kontrole na Zemi a loď se od stanice odpojí 30. července.
   
• NASA oznámila, že se přeci jen podařilo navést družici Mars Odyssey na správnou dráhu tak, aby bylo možné přenášet data z průběhu přistání sondy Mars Science Laboratory / Curosity. Přistání robota je v plánu už v pondělí 6. srpna ráno. Mars Odyssey funguje na oběžné dráze Marsu nejdéle ze všech sond, které kolem kdy obíhaly. Navedena sem byla už v roce 2001. Po dohodě s evropskou ESA bude přistání sledovat také Mars Express. Sonda Mars Reconaissance Orbiter se pak pomocí své kamery pokusí zachytit Curiosity přímo během přistávání na padáku.
   
• 23. července oběhla svět smutná zpráva o úmrtí první americké astronautky Sally Rideové. Do vesmíru poprvé startovala v raketoplánu Challenger 18. června 1983. Před ní letěly do vesmíru Těreškovová a Savická ze Sovětského svazu. Do vesmíru se podívala ještě v roce 1984, opět v Challengeru.
   

Výročí:

• 1. srpna 1967 (45 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Lunar Orbiter 5. Pokračovala v mapování Měsíce v rámci příprav projektu Apollo. Touto misí byl dvouletý program Lunar Orbiter ukončen plným úspěchem. Bylo zmapováno 99% přivrácené a 95% odvrácené strany Měsíce.
   
• 4. srpna 2007 (5 let) odstartovala k Marsu úspěšná sonda Phoenix. Po přistání v severních polárních šířkách Marsu zde potvrdila výskyt vodního ledu hned pod povrchem. Prováděla chemické analýzy na zjištění případné vhodnosti prostředí pro existenci života a měřila počasí.
   

Výhled na příští týden:

• MSL / Curiosity přistává na Marsu
• Perseidy jdou do maxima
• Výročí: Saljut 5 (zánik)
• Výročí: bolid nad Utahem 1972
• Výročí: TOPEX/Poseidon
• Výročí: Vostok 3
• Výročí: objev Deimose

Mapa oblohy v srpnu s mapkami viditelnosti Uranu a Neptunu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.