Takový systém hledání vody se již osvědčil - používá se na sondách, které krouží okolo rudé planety - třeba na Mars Odyssey - tam mimochodem podobný přístroj vyrobil stejný tým, který má na svědomí i DAN na Curiosity. Nyní jde o to, jak se předvede při bližším hledání. Vyhledávání funguje na poměrně jednoduchém principu - vystřelený neutron narazí do atomu vodíku a rozehraje biliár na subatomární úrovni. Výsledkem je změna energie, kterou měřidla zaznamenají. A jelikož je u vodíku tato změna dobře známá, bude velmi dobře k nalezení. Možná si říkáte, kde se budou ty neutrony brát. DAN umí pracovat v pasivním režimu, kdy využívá přirozeného dopadů neutronů pocházejících z kosmického záření. Kromě toho má ale také vlastní neutronový pulzní generátor - v aktivním režimu tak může bombardovat povrch. V tomto případě je tak citlivý, že odhalí i vodu v koncentraci jedné promile.

Vlastní generátor neutronů bychom našli na pravém boku vozítka, vyhodnocovací senzory pak na boku levém. Každý puls trvá zhruba jednu mikrosekundu a frekvence palby může být až 10 pulsů / vteřinu. Přístroj ale nemusí být neustále v provozu. Podle všeho se očekává, že bude pracovat jen když vozítko zaparkuje. Měřidla následně zaznamenávají přílet odražených neutronů a zjišťují jejich energetické stavy, množství, ale také čas, kdy dorazily. Odhady hovoří o tom, že generátor může vyrobit až 10 milionů pulsů, přičemž každý obsahuje zhruba 10 milionů neutronů.

Očekává se, že voda v místě přistání bude nejspíše ve formě hydratovaných minerálů, kdy jsou její molekuly, nebo hydroxylové ionty spojeny s krystalovou mřížkou horniny. Díky tomu mohou zadržovat vodu i v případě, kdy je běžná voda z povrchu už dávno pryč. Jsou to v podstatě molekuloví vězni umístění do atomární šatlavy v dobách, kdy Mars měl vody dost. Pak voda zmizela, ale molekuly uvězněné v hydratovaných minerálech zůstaly až do dnešních dnů. DAN může také proměřovat, jak se mění koncentrace vody v půdě v průběhu roku, nebo jaký je vztah mezi půdní a vzdušnou vlhkostí. Ačkoliv je to v kráteru Gale, kde rover přistane nepravděpodobné, tak DAN by dokázal odhalit i pod povrchem uložený led.

A co nás čeká příště? Vrátíme se ke kamerám a podíváme se na zoubek té, která přijde ke slovu jako první - sestupová kamera MARDI.

Přeložil Dušan Majer, doplnil Martin Gembec

Převzato z facebookové stránky Diskuzního fóra o kosmonautice vesmir.thos.cz

Všechny části:
1. díl: MastCam
2. díl: ChemCam
3. díl: APXS
4. díl: MAHLI
5. díl: CheMin
6. díl: SAM
7. díl: REMS
8. díl: RAD
9. díl: DAN
10. díl: MARDI