Provoz u ISS

Poslední měsíc měly napilno lodě s posádkou i zásobovací lodě u vesmírné stanice ISS. Hned 1. července skončila po 193 dnech v kosmu mise posádky Sojuzu TMA-03M. Kromě velitele Olega Kononěnka a američana Donalda Petita zde ukončil dlouhodobý pobyt na ISS také astronaut ESA André Kuipers. Jeho snímky z kosmu nás celou dobu provázely na jeho účtu na internetu.

15. července úspěšně odstartovala nová tříčlenná posádka. Za NASA je v ní Sunita Williamsová, dále je v ní Rus Jurij Malenčenko a třetím členem je Japonec Akihiko Hošide. Loď Sojuz TMA-05M se připojila ke stanici 17. července.

21. července odstartovala japonská nákladní loď HTV-3 (Kounotori-3). V současné době zajišťují zásobování ISS především lodě Progress, ale jednou za čas přiletí i jiné, především evropská ATV a nebo japonská HTV. Do budoucna se nejspíš přidá i pravidelná návštěva amerického Dragona společnosti SpaceX. Zatímco Progress a ATV se připojují přímo ke stykovacím uzlům stanice pomocí navigačního systému, Dragon a HTV jsou zachycovány robotickou paží stanice a poté připojovány.

Koncem měsíce se tedy ke stanici připojila japonská HTV a také proběhly manévry nákladního Progressu M-15M, který se od stanice odpojil, aby se vzápětí zkušebně opět připojil za pomoci nového navigačního systému. Toto se ale nepodařilo a Progress přešel na bezpečnou dráhu. Další pokus už byl úspěšný.

Vysoká sluneční aktivita

Červenec konečně přinesl více zábavy těm, kdo mají rádi Slunce pokryté mnoha skvrnami i těm, kdo rádi pozorují protuberance a erupce ve speciálním dalekohledu. Maximum sluneční aktivity se zkrátka přiblížilo a je to znát. Z plejády silných erupcí se ohlížíme na jednu erupci třídy X zaznamenanou družicí SDO 7. července a pak ještě druhou trochu silnější X1,4 i s pohledem očima jiných přístrojů.

Noční svítící oblaka

Sezóna NLC vyvrcholila v červenci několika pěknými úkazy. I z našeho území jsme měli možnost vidět mimořádně pěkné struktury a jednou oblaka pokryla skoro celou oblohu. Video Miloše Žáka si určitě rádi vychutnáte.

Start meteorologické družice MSG-3

Z našeho evropanského pohledu se uskutečnil důležitý start rakety Ariane 5 po delším čekání právě teď v červenci. Jeden ze satelitů na palubě je totiž určen na geostacionární dráhu vysoko přibližně nad rovníkovou Afrikou. Pro předpovědi počasí mají družice Meteosat, dnes již druhé genarece, tedy MSG, velký význam. MSG-3 je tedy úspěšným pokračovatelem této řady družic a můžeme se těšit na další zase o něco dokonalejší snímky a další data z vysoké oběžné dráhy.

Cestování po Měsíci

Nyní se zaměříme na další sadu zajímavých detailních záběrů Měsíce, které nám zprostředkuje sonda Lunar Reconaissance Orbiter. Prohlédnout si můžeme velké impaktní struktury, stejně jako mladý kráter Shackleton nebo Tycho, kde nám na centrálním pahorku ukáží jednotlivé balvany. Překrásné pohledy i běžným dalekohledem přináší okolí kráteru Aristarchus s přilehlými brázdami. Nechybí ani pohled na Taurus Litrow, kde přistálo Apollo 17. Na konci výletu bude kráter Ciolkovskij na odvrácené straně, jeden z mála zalitý lávou.

Krásy temné oblohy

V poslední době zaujaly také záběry z míst s velmi tmavou oblohou. Jen tam si můžeme vychutnávat nebe plné hvězd, široký pás Mléčné dráhy a v poslední době také jeden opravdu vzácný jev typické pro období vyšší sluneční aktivity - airglow. Jedná se o světélkování vysokých vrstev atmosféry, kde se částice plynů nabijí dopadajícími částicemi ze Slunce. V noci potom svítí a my pozorujeme pomalu přecházející světlé pásy po celé obloze, nejčastěji níže nad obzorem. Airglow se podařilo ze Šumavy a dokonce i z Jizerek pozorovat a odfotit i českým astronomům.

Nádherné time-lapse z chorvatských hor, které přivezl Pavel Pech pak jenom dokazují, že má cenu vycestovat za opravdu tmavou oblohou, jakkoli nám ji už i jižně od nás pomalu kradou světla měst nízko při obzoru. Obloha nad městskými bochánky je zde však velmi tmavá a téměř se blíží přírodní.

Odkazy na videa pro vás připravuje Klub astronomů Liberecka, pobočka ČAS.