Den přistání se označuje jako sol 0. Pokud dopadne vše správně (a my v to pevně doufáme), rover zkontroluje svůj "zdravotní stav" a zároveň zjistí, jak moc je nakloněný. Pak za pomoci pyropatron odpálí bezpečnostní krytky, které byly potřebné před přistáním. Pružiny pak odstřelí krytky navigačních kamer Hazcams (ve výpisu jsme se jim nevěnovali, protože to nejsou vědecké přístroje - slouží jen k navigaci). Motorické úkony - včetně vysunutí vysokoziskové antény a vztyčení "krku" jsou plánovány až na další soly. Curiosity pořídí několik fotek z předních i zadních kamer Hazcam před a po odhození krytů. Dá se očekávat, že první "objemnější data" (uvozovky jsou na místě) by mohly za Zemi dorazit nějakých 15 hodin po přistání. V té době bychom se třeba mohli dočkat nějakých snímků sestupu z MARDI. Pro vědce je totiž mimořádně důležité vědět, do jaké oblasti vlastně rover přesně přistál.

Každé ráno dostane Curiosity ze Země sadu instrukcí na další sol. Plány se tvoří s ohledem na zdroje, které má rover k dispozici. Těmito zdroji se rozumí množství elektřiny, času, teplota v okolí, ale také rychlost komunikace mezi Zemí a vozítkem. Každé odpoledne přeletí nad roverem družice, s pomocí které odešle data z uplynulého solu. Pokud vozítko objeví zajímavý objekt, je na jeho řidičích, aby tento nečekaný objev zakomponovali do sady úkolů pro další den. První měsíc se budou především kalibrovat přístroje - třeba už jen kvůli jiné gravitaci. Poprvé do pohybu by se měl rover dát zhruba týden po přistání. Teprve potom dojde k pohybům robotické paže a zkouškám zařízení pro odběr vzorků. Ale aby to nevypadalo, že se budeme po přistání na Zemi nudit, tak už od solu 1 by měl rover posílat vědecká data. Prvním úkolem je zkoumání složení atmosféry. Během prvního solu by také mělo dojít ke zkoušce kamery MAHLI, jejíž fotka by měla putovat na Zemi. V té době bude ještě robotická paže nepohyblivá - MAHLI tak vyfotí bok roveru a krajinu za ním. Z toho vědci vyčtou, kterým směrem je rover otočený. Od solu 1 budou v akci i RAD a REMS zkoumající podmínky v místě přistání. Informace o počasí a fotky z MAHLI by se měly na Zemi dostat druhý den po přistání.

Během solu 2, pokud vše půjde správně, dojde ke vztyčení krku vozítka - to je důležité aby mohla kamera Navcam nasnímat oblohu. Z obrázků se vyčte poloha Slunce, ze které se dá vypočítat, jakým směrem se má natočit anténa, aby mířila k Zemi. Fotky z hlavy roveru by mohly na Zemi přijít několik dní po přistání. Až se vše zkalibruje, roztočí se kolotoč odběrů vzorků, několikadenních vědeckých zastávek a třeba také i několikatýdenních přesunů.

Řídící týmy vlastně rozhodují o tom, které objekty se prozkoumají, jaké vědecké přístroje se použijí, co se bude zkoumat a přiřadí jednotlivým přístrojům důležitost - ta se týká především pořadí odesílaných dat. Nejprve se odešlou ta nejdůležitější. Na druhém konci budou data méně důležitá, protože se na ně také při odesílání nemusí dostat řada. Pozemní týmy se budou snažit vždy co nejvíce využít všech možností, které jim rover nabízí. Asi bych to přirovnal k dítěti, které se dostalo do ohromné cukrárny, jeho rodiče mu chtějí dopřát vše možné, ale na druhou stranu mají k dispozici jen limitovaný rozpočet.

Během prvních tří měsíců se budou týmy především učit, jak pracovat s nabídnutým časem, jak jej nejlépe využít a budou zkoušet různé metody. Směna jim každý den začne o 40 minut dříve, než ta včerejší - aby mohli vhodně reagovat na rozdílné délky dnů a solů. Což jim po pár týdnech solidně otočí den a noc, ale co by neudělali pro Curiosity. Po třech měsících se vše vrátí do "pozemských kolejí" a odborníci, kteří nepůsobí přímo v Passadeně se vrátí domů, přičemž se i nadále budou zúčastňovat telekonferencí. Při plánování cesty roveru se samozřejmě využijí i data nasbíraná družicemi na oběžné dráze. Když k tomu připočteme stále funkční Opportunity, o kterou se je také třeba postarat, bude z Marsu neustále co přenášet a nač se těšit.

Přejme tedy Curiosity úspěšné přistání. Náš web pro vás přichystal on-line přenos a ještě dopoledne aktuální data z přistání. Poté se pokusíme pokračovat v seriálu, tentokrát doufejme o nejnovějším dění na Marsu.

Čtenářům za dosavadní zájem děkují Dušan Majer a Martin Gembec