Obloha:

Planety:

Mars (1,1 mag) v souhvězdí Panny vytváří trojúhelník se Saturnem a Spikou. Vzdálené jsou asi 4°.
Saturn (0,8 mag) nad hvězdou Spica je také nízko na jihozápadě.
Jupiter (-2,2 mag) je v Býku poblíž Aldebaranu. Vychází už po půlnoci a pěkně viditelný je za svítání více než 30° nad obzorem.
Venuše (-4,3 mag) se přesunula opticky do Blíženců, ale prochází kyjem Oriona.

Aktivita Slunce je pořád zvýšená. Jak co do výskytu skvrn, tak i ojedinělých erupcí. Aktuální výskyt slunečních skvrn si můžete zkontrolovat jako obvykle, na snímku z SDO, ale pokud je jasno, nejlepší je podívat se přímo pomocí ochranných pomůcek a dalekohledu vlastním okem.

Přelety ISS můžeme spatřit za večerního soumraku a na počátku noci, ale také po půlnoci a nad ránem. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Meteorický roj Perseid se blíží do maxima. To by mělo letos nastat 12. srpna v odpoledních hodinách našeho času. To ale vůbec nevadí. Hodně meteorů spatříme vždy nejlépe v druhé polovině noci, kdy je radiant výše nad obzorem. K ránu může trochu rušit svit Měsíce, ale nebude to nic hrozného. Ideální k pozorování by mohla být obě víkendová rána před maximem. Perseidy spatříme na celé obloze, ale zdánlivě se jejich dráhy sbíhají do vrchní části souhvězdí Persea, poblíž Cassiopeji. Některé spatřené meteory nemusí být Perseidy. padají i další roje a navíc se Země může střetnout i náhodně s jinými částečkami "kosmického smetí". Perseidy jsou relativně rychlé a jasnější kousky zanechávají za sebou stopy viditelné většinou po dobu zlomků sekund, výjimečně i po dobu minut u jasných bolidů.

Kosmonautika:

• Rover Curiosity má přistát na povrchu Marsu v kráteru Gale. Přistání je v plánu v 7:31 našeho času, respektive v tomto okamžiku dorazí z Marsu k Zemi signál, jak přistání dopadlo. O vědeckém vybavení vozítka vyšel na astro.cz seriál ve spolupráci s kosmonautix.cz. Přistávací manévr je v detailech rozebrán v samostatném článku. Chystáme také on-line přenos, sledujte ráno astro.cz. Videostreamy si vyberte zde.
   
• V pondělí 6. srpna by měla z Bajkonuru odstartovat raketa Proton-M s urychlovacím stupněm Briz-M. Vynese družice Telkom-3 a Ekspress-MD-2.
   
• Nákladní loď Progress M-16M se připojila k ISS 2. srpna po neobvykle krátkých necelých 6 hodinách od startu. O úmyslně krátkém letu jsme vydali samostatný článek.
   

Výročí:

• 8. srpna 1977 (35 let) zanikla řízeně v zemské atmosféře sovětská orbitální stanice Saljut 5. Byl to poslední ze tří vojenských Almazů. Ke stanici se vydaly tři posádky, ale první se pro zdravotní obtíže brzy vrátila a druhé se nepodařilo se stanicí spojit. Na vojenských Saljutech se prováděly tajné experimenty, mezi které patřilo například snímkování povrchu desetimetrovým ohniskem a okamžité vyvolávání snímků na palubě. Odkaz konstrukce Almaz v podobě modulu FGB nyní přetrvává na ISS jako základní modul ruského segmentu (Zarja).
   
• 10. srpna 1992 (20 let) odstartovala za pomoci rakety Ariane 42P družice TOPEX/Poseidon. Jednalo se o francouzsko-americký společný projekt na měření hladiny oceánů s přesností 5 cm. Jejím nástupcem je družice Jason-1, která obíhá na stejné dráze a je dvakrát přesější.
   
• 10. srpna 1972 (40 let) proletěl zemskou atmosférou meteoroid, který ale nedopadl na zemský povrch Je znám jako "Velký denní bolid roku 1972". Protože se podařilo jej zachytit videokamerou, stal se velmi známým. Podobných úkazů je během roku několik, ale ne vždy je lidmi zaznamenán. Pokud se tak stane, jedná se o pád velmi jasného meteoru, tedy zmíněného bolidu. Známé video v nižší kvalitě je k dipozici na Youtube.com, méně známé je druhé video tamtéž.
   
• 11. srpna 1962 (50 let) odstartovala sovětská loď Vostok 3 s kosmonautem Andrijanem Nikolajevem. O den později jej následoval Vostok 4 s kosmonautem Pavlem Popovičem. Kosmonauti měli vizuální a také rádiový kontakt mezi sebou, což bylo vůbec poprvé. Řídící středisko si zasemohlo vyzkoušet řízení dvou lodí najednou.
   
• 11. srpna 1877 (135 let) objevil Asaph Hall měsíc planety Mars Deimos. Objev byl oznámen 18. srpna. Objev přišel dříve, než u většího měsíce Phobos, protože Deimos je dál od planety. Pokud jej chcete zkusit pozorovat amatérsky, pokuste se v první řadě zastínit kotouček Marsu vhodnou clonkou. Objev byl učiněn tehdy největším čočkovým dalekohledem na světě - 66 cm teleskopem v US Naval Observatory.
   

Výhled na příští týden:

• dozvuky Perseid
• ranní Merkur
• největší elongace Venuše
• Výročí: objev polární čepičky Marsu
• Výročí: objev Phobose
• Výročí: Voyager 2 odstartoval

Mapa oblohy v srpnu s mapkami viditelnosti Uranu a Neptunu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.