Obloha:

Planety:

Jupiter (-2,4 mag) vychází už před 23. hodinou a ráno má vynikající podmínky viditelnosti, když je více než 60° vysoko nad jihem. Kromě typických pásů v oblačnosti můžeme pozorovat přechody Velké červené skvrny. Ta bude blízko středu kotoučku například v noci na úterý 11. 9. hned po půlnoci, dále ve středu 12. 9. kolem šesté hodiny SELČ, ve čtvrtek 13. 9. před druhou ranní a v sobotu 15. 9. ve 3:30. V noci na pondělí 17. 9. ji pak můžeme chytit po páté hodině ráno.
Z úkazů jupiterových měsíců můžeme upozornit např. na přechod stínu Ganyméda, který začne v úterý 11. 9. v 5:41 SELČ. V neděli 16. 9. od 3:57 přechází stín Ió a přechod Ió začíná v 5:18.
Venuše (-4,1 mag) prochází v Raku pod Jesličkami. Na obloze ji najdeme po třetí hodině ranní.
Merkur prochází jako poměrně jasný objekt zorným polem korónografu LASCO C3 sondy SOHO.

Aktivita Slunce byla konečně trochu vyšší. Aktivní oblasti vyprodukovaly několik erupcí druhé nejvyšší třídy M. Ty nejaktivnější však pomalu zapadnou, takže další vývoj je těžko odhadnutelný. Další vývoj slunečních skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku z SDO.

Mezinárodní vesmírná stanice ISS začne být viditelná ráno. První vhodný přelet nastane 15. 9. těsně po 6. hodině ráno a další v tutéž dobu v noci na pondělí. Pro upřesnění využijte předpovědi na webu heavens-above.com nebo calsky.com.

Kosmonautika:

• Curiosity na Marsu pokračuje v testech vybavení. Aktuálně poslala snímky pohybující se hlavy robotické paže a pomocí kamery MAHLI umístěné na jejím konci pořídila vlastní autoportrét.
   
• Ve středu 5. září proběhl na stanici ISS 2. výstup do kosmu. Tentokrát byl perfektní a instalace důležité jednotky MBSU, která přepojuje elektřinu ze solárních panelů, se zdařila. Kvůli zdržení s instalací se má teprve ve středu 12. září odpojit od stanice japonská zásobovací loď Kunotori-3. Bude odnesena robotickou rukou a poté odletí a shoří v atmosféře. 16. září by se měl od stanice odpojit také Sojuz TMA04-M s částí posádky stanice a přistát na Zemi.
   

Výročí:

• 12. září 1997 (15 let) se na oběžnou dráhu kolem Marsu dostala družice Mars Global Surveyor. Když se 2. listopadu 2006 náhle odmlčela, jednalo se o nejdéle pracující oběžnici Marsu. Dnes tento primát převzala družice Mars Odyssey, která perfektně přenášela data při nedávném přistání Curiosity. MGS se odmlčel pravděpodobně z důvodu přehřátí baterií a následné ztráty orientace.
   
• 14. září 2007 (5 let) odstartovala k Měsíci japonská družice Kaguya (SELENE). Obíhala Měsíc po dobu roku a osmi měsíců. Poté byla navedena k povrchu, kde havarovala 10. června 2009. Družice je známa především díky kameře s vysokým rozlišením obrazu, jejíž videa vycházející nebo zapadající Země obletěla svět.
   

Výhled na příští týden:

• Měsíc a Mars na večerní obloze
• Podzimní rovnodennost
• Výročí: Konstantin Ciolkovskij

Mapa oblohy v září ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.