Obloha:
Měsíc bude v neděli 30. září v úplňku. Tím pádem z oblohy prakticky vymaže slabší
teleskopické planety Uran a Neptun nebo deep-sky objekty. To je příležitost k průzkumu
dvojhvězd
nebo asterismů.
Planety:
Jupiter (-2,5 mag) v souhvězdí Býka vychází už kolem půl desáté večer. Před svítáním
je velmi vysoko nad jihem. Vybrané vhodné přechody Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy
měsíců shrnuje tabulka.
Přechody GRS | | Úkazy měsíců |
25.9. |
1:42 |
|
25.9. |
Io přechod stín 0:19-2:29, měsíc 1:37-3:46 |
27.9. |
3:20 |
|
25.9. |
Europa zatmění 4:24-6:47 |
29.9. |
5:00 |
|
27.9. |
Europa přechod stín (23:22)-1:46, měsíc 2:01-4:22 |
30.9. |
0:50 |
|
29.9. |
Ganymed zatmění 3:32-5:30 |
1.10. |
6:37 |
|
|
|
Časy jsou v SELČ. |
Venuše (-4,1 mag) je viditelná ráno nad východem. V souhvězdí Lva se pomalu přibližuje
k jeho nejjasnější hvězdě Regulus.
Uran (5,7 mag) je 29. září v opozici se Sluncem. Najdeme jej poblíž hvězdy 44 Psc
(také cca 5,7 mag) v souhvězdí Ryb.
Slunce bude nejspíš hodně zajímavým cílem, protože na odvrácené straně bouří jedna
velmi aktivní oblast. Výraznou erupci na pomezí třídy X zaznamenala družice
STEREO B
a dokonce to vypadá, že sluneční skvrny z této oblasti zachytil robot na Marsu Curiosity
(na odkazované animaci
je vidět měsíc Deimos putující po slunečním disku a vedle něj i tmavé skvrnky). Další vývoj
slunečních skvrn tedy sledujte na aktuálním
snímku z SDO.
Přelety ISS probíhají v ranních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce.
(Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)
Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru
Calsky.com.
Kosmonautika:
- Ve středu 19. září se na svoji poslední cestu vydal raketoplán Endeavour. Stalo se tak jako
obvykle na zádech speciálního Boeingu 747.
Následovat bude přesun do California Science Center, které vlastní například kabinu Mercury 2, v
které letěl šimpanz Ham (1961), kabinu Gemini 11 (z roku 1966) nebo velitelský modul Apollo,
který souvisí s testovací misí Sojuz-Apollo z roku 1975.
- Curiosity na Marsu má vybraný první kámen k důkladnějšímu průzkumu. Kus horniny pyramidového
tvaru byl nazván Jake Matijevic
na počest jednoho z významných inženýrů mise, který letos zemřel. Podílel se rovněž na vozítku
Sojourner a robotech Spirit a Opportunity.
- 51. start rakety Ariane 5
by se měl uskutečnit 28. září, kdy by měla vynést s geostacionární družice ASTRA-2F a GSAT-10.
Výročí:
- 25. září 1992 (20 let) odstartovala sonda
Mars Observer. Bohužel
během přeletové fáze k Marsu, tři dny před plánovaným usazením na jeho oběžné dráze, byla se
sondou komunikace přerušena. Další snaha obnovit spojení byla marná. Mnohé přístroje byly později
vyrobeny znovu pro misi Mars Global Surveyor, která pracovala u Marsu úspěšně od roku 1997 do
2006.
- 27. září 2007 (5 let) odstartovala k významným tělesům mezi Marsem a Jupiterem sonda
DAWN. Její úspěchy máme v čerstvé paměti,
protože do září letošního roku operovala perfektně u planetky Vesta a nyní je na cestě k
trpasličí planetě (nebo také první objevené planetce) Ceres.
- 29. září 1962 (50 let) byl vypuštěn první kanadský satelit
Alouette 1. Ačkoli byl
vypuštěn z americké základny Vandenberg v Kalifornii, šlo o první satelit vyrobený mimo území
USA nebo SSSR. Byl určen k výzkumu ionosféry a pracoval po dobu deseti let, než byl vypnut.
- 29. září 1977 (35 let) odstartovala sovětská orbitální stanice
Saljut 6.
Stanice obsahovala dva spojovací uzly, takže se k ní kromě lodí se stálou posádkou mohly
připojovat i lodě návštěvní. Tak se na jeho palubu v roce 1978 dostal také československý
kosmonaut Vladimír Remek se Sojuzem 28. Úspěšná orbitální stanice několikrát překonala svoji
plánovanou životnost a do atmosféry byla navedena v roce 1982.
Výhled na příští týden:
- sobotní Měsíc a Jupiter
- Výročí: Sputnik 1
- Výročí: Mercury-Atlas 8
- Výročí: meteorit Zagami
- Výročí: ESO
- Výročí: Goddard
Mapa oblohy v září ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna
Hvězdná mapa online. |