Obloha:

Planety:
Jupiter (-2,8 mag) je v pondělí ráno v opozici. To znamená, že je viditelný celou noc. Vychází již kolem půl čtvrté odpoledne a zapadá ráno po sedmé. Zlepšil se kontrast Velké červené skvrny i díky výraznému bílému pásku atmosféry v jejím severním okraji. Její přechody středem kotoučku a zajímavé úkazy měsíčků opět najdete v tabulce.

Venuše (-4 mag) zůstává nejvýraznější ranní planetou. V dalekohledu však připomíná nezajímavý téměř úplňkový kotouček nevalné velikosti. Na obloze se zdánlivě přiblížila k planetě Merkur (cca -0,5 mag). Obě tělesa jsou tedy nejjasnějšími ranními objekty, pokud vynecháme Měsíc. O něco výše nad jihovýchodem je doplňuje Saturn (0,7 mag). Všechny tři planety se promítají do souhvězdí Vah.

Slunce opět ukázalo zajímavé aktivní oblasti. Nejprve snížila aktivitu jedna oblast a postupně zapadla, vzápětí se z ničeho objevila jiná výrazná oblast se skvrnami a týden končil seskupením skvrn čtvercového tvaru. Jak vypadá slunce právě dnes si můžete prohlédnout na aktuálním snímku z SDO.

Zajímavé zprávy o nově objevené kometě SWAN přišly také od českých astronomů. Ti se podíleli mimo jiných na snímání komety pomocí dalekohledu FRAM z jižní polokoule. Zdá se téměř jisté, že by mohlo jít o jednu z nejdéle ztracených komet 19. století. Ta byla pozorována pouze asi měsíc v roce 1827 a jako kometu D/1827 M1 (Pons-Gambart) jsme ji považovali za ztracenou s periodou oběhu minimálně 46 let. Kometa C/2012 V4 (SWAN) má však natolik shodné dráhové parametry, že by mělo jít o tuto kometu. Podrobnosti najdete na webu Kommet.cz.

Kosmonautika:

• 3. 12. začíná konference, na které budou probírány dosavadní úspěchy mise Curiosity. Vypadá to, že pouze vinou nevhodných komentářů v médiích bylo očekáváno ohlášení velmi zajímavého objevu. Ve skutečosti měli nejspíš vědci na mysli, že celá mise je velký úspěch a vše co Curiosity nalézá je nesmírně zajímavé. Nikoli však z hlediska médií, která by nejraději slyšela objev života. Přitom Curiosity není primárně ani vybavena na hledání stop života, jako spíš na studium nepřímých projevů, nebo hledání složitějších molekul. To jsou ty nejzajímavější zprávy, které bychom si snad mohli přát v tomto týdnu slyšet, ale nejspíš si budeme muset ještě počkat.
   
• Další zajímavé informace hlásí od planety Merkur sonda MESSENGER. Potvrdila poměrně velké množství kráterů s výskytem vodního ledu na trvale zastíněných místech. Sonda má lepší výhled na severní pól planety, ale předpokládá se, že podobně je na tom i jižní polokoule.
   

Výročí:

• 3. prosince 1867 (145 let) se narodil významný český astronom, spoluzakladatel hvězdárny v Ondřejově, jeden ze zakládajících členů ČAS a její dlouholetý předseda, František Nušl. 7. prosince 2002 po něm byla pojmenována Hvězdárna v Jindřichově Hradci, kde se narodil. Jeho nadání pro astronomii jej provádělo celým jeho životem, ačkoli se mezitím zabýval i mnoha jinými činnostmi. Česká astronomická společnost také uděluje ocenění významných osobností za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách, zvanou Nušlova cena.
   
• 6. prosince 1957 (55 let) došlo v přímém televizním přenosu k selhání rakety Vanguard s plánovanou první americkou družicí. Raketa sice zažehla motory, ale vznesla se pouze 1,2 metru nad startovní rampu, aby se posléze pomalu zřítila a explodovala.
   
• 7. prosince 1972 (40 let) odstartovala poslední lidská výprava k Měsíci, mise Apollo 17. Na palubě byl také Eugene Cernan, astronaut s českými předky. Proto se na Měsíc dostala i československá vlajka, kterou nyní najdete na patě ondřejovského dvoumetru. 13. prosince 1972 zanechal Cernan jako poslední člověk na Měsíci své stopy. Od té doby se člověk nevydal dále, než kousíček nad Zemi, na orbitální stanice.
   
• 8. prosince 1917 (95 let) proběhla ustavující valná hromada, kterou můžeme považovat za oficiální vznik České astronomické společnosti. Hned ze začátku se přihlásilo asi 100 členů a z toho kolem padesátky jich bylo na valné hromadě také osobně přítomno. I po devadesáti pěti letech je ČAS významným pojítkem mezi astronomy na našem území. Má ve svých základech a historii jména mnoha významných astronomů. Daří se jí mnoho věcí, především pořádání mnoha akcí, propagace astronomie v médiích, provoz nejsledovanějšího webu s astronomickou tématikou v češtině, připomínání významných osobností české astronomie i podpora úplně novým, mladým astronomům. Je však také řada věcí, které se nedaří, jako je třeba obtížná komunikace s mnoha amatérskými astronomy a neschopnost přesvědčit je o významu jejich podpory ČAS. Občas také chybí větší spolupráce na akcích a na hvězdárnách z řad členů. Přesto zde zůstává záplava velmi aktivních lidí a tak můžeme optimisticky říct, že je na každém z nás, abychom v odkazu zakladatelů pokračovali a mohli být za pět let při jejím kulatém výročí ještě více hrdi na její odkaz.
   

Výhled na příští týden:

• Ranní planety a srpek Měsíce
• Geminidy
• Kosmoschůzka 12.12.
• Výročí: Pioneer 8
• Výročí: Kristian Olaf Birkeland
• Výročí: Mariner 2
• Arthur C. Clarke
• Edward Emerson Barnard

Mapa oblohy v prosinci ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.