Obloha:

Planety:
Venuše (-4 mag) je viditelná i ve dne, pokud ji najdeme pomocí dalekohledu. Fáze je mezi úplňkem a čtvrtí, ale kotouček je hodně malý. Večer je dobře vidět nízko na západě. Ani Saturn (0,7 mag) na jihozápadě už není večer moc vysoko, jen něco přes deset stupňů. Během noci vrcholí Neptun (kolem 2:00 SEČ, s jasnsotí 7,8 mag jen dalekohledem) a Uran (vrcholí po 4. ráno, viditelný na tmavé obloze i okem). Ráno je vidět jasná planeta Jupiter (-2 mag), slabý Mars (+1,6 mag) a zjasňující Merkur (až -1 mag).

Slunce je pokryto řadou skvrn, ale erupční aktivita je velmi nízká. S ohledem na množství skvrn je to poměrně překvapivé, ale skvrny jsou málokdy opravdu velké a to spolu také souvisí. Počet skvrn si můžete zkontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Perseidy, nejznámější meteorický roj, který má maximum kolem 12. srpna, jsou již aktivní. Nejvíce Perseid lze spatřit tradičně nad ránem, kdy je radiant, souhvězdí Persea, nejvýše na obloze. Meteory však létají po celé obloze, pouze jejich stopy se zdánlivě sbíhají do tohoto souhvězdí. Poněkud jsem zapoměl upozornit minulý týden na delta Aquaridy, které byly hlavním rojem v minulém týdnu, naopak Kaprikornidy jsou velmi vzácné, i když nějaký ten pomalejší a jasný kus se také dal zahlédnout.

Přelety ISS přechází z ranní oblohy na oblohu večerní. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

• Do vesmíru se vydala raketa H-II s nákladní lodí HTV 4. Nyní je loď na cestě k ISS. Zajímavostí na palubě je také minirobot Kirobo, který by měl sloužit především k obveselení posádky a propagaci kosmonautiky mezi dětmi, podobně jako náš Krteček.
   
• Curiosity je na Marsu jeden rok. Nyní už směřuje ke svému cíli, jímž by měla být údolí v úpatí hory Aeolis Mons. Taková cesta, dlouhá několik kilometrů, může zabrat asi jeden až dva roky, podle toho, kolik vědeckých cílů se po cestě bude studovat.
   

Výročí:

• 5. srpna 1973 (40 let) odstartovala sovětská sonda Mars 6. Šlo o třetí z řady čtyř sond vypuštěných sověty během tří týdnů. V plánu bylo seslat na povrch pouzdo. Samotná sonda pokračovala kolem Marsu na dráhu kolem Slunce. Poudro při přistávání měřilo podmínky v atmosféře, ale krátce před dopadem sním bylo přerušeno spojení.
   
• 8. srpna 1978 (35 let) odstartovala k Venuši americká sonda Pioneer-Venus 2. Cílem byl průzkum atmosféry planety. Ten byl uskutečněn jednak vlétnutím sondy samotné do atmosféry 9. prosince 1978 a především pomocí čtyř přistávacích pouzder. Jedno velké pouzdro přistávalo na padáku a pak volným pádem, tři menší volným pádem. Jedno přežilo dopad a vysílalo ještě hodinu z povrchu.
   
• 9. srpna 1973 (40 let) odstartovala sovětská sonda Mars 7. Také zde se plánovalo přistání, ovšem pouzdro se oddělilo a to bylo vše. Nezapálil se přistávací motor a tak obě tělesa pouze proletěla kolem Marsu.
   

Výhled na příští týden:

• Maximum Perseid
• Výročí: ISEE (ICE)

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.