Obloha:

Planety:
Venuše (-4 mag) je večer jediná dobře viditelná planeta, přestože je po západu Slunce jen velmi nízko nad západním obzorem. Pro nadšence končí viditelnost planety Saturn (0,7 mag) na jihozápadě.
Ráno, když začíná svítat uvidíme docela vysoko nad východem planetu Jupiter (-2 mag) a o něco níže k severovýchodu slabý Mars (+1,6 mag). Za zmínku opět stojí středa 21. 8. ráno, kdy ve 4:41 SELČ končí zákryt Ió a o minutu později ve 4:42 vstupuje stín Ganymédu na Jupiterův kotouček. Dobře viditelný přechod Velké červené skvrny vychází na noc na pondělí (střed 4:40 SELČ).

Slunce nám konečně dalo ochutnávku vyšší aktivity. Nejvíce se projevila aktivní oblast č. 1818, která byla také původcem víkendové dvojerupce třídy M 3,3 a 3,1. Dokonce se uvolnil oblak plasmy (CME), ovšem zatím se zdá, že Zemi zasáhne jen okrajem a tak se silnější polární záře neočekávají. Jestli a jak se skvrny na Slunci dále vyvíjí si můžete oběřit na aktuálním snímku SDO.

Nova Delfini 2013, tak to je překvapivá záležitost minulého týdne. Její objev byl oznámen 14. srpna a vše se tedy odehrálo doslova v přímém přenosu, kdy nova postupně zjasňovala až byla v úterý večer viditelná i pouhým okem při jasnosti lehce pod 5 mag. Poté začala pozvolna slábnout a ani Měsíc přibývající k úplňku jí na kráse moc nepřidá. Přesto jde o velkou událost, protože podobně jasné novy, viditelné i pouhým okem nejsou nijak častým jevem. Vzpomenout můžeme ještě o něco jasnější Novu Aquilae 1999 No. 2 (4,1 mag). V únoru 2006 zjasnila opakovaně vybuchující RS Ophiuchi až ke 4,5 mag a o rok později u nás prakticky nepozorovatelná Nova Scorpii 2007 (pod M 62), která dosáhla 3,9 mag. Poslední jasnější novu jsme propásli a mohli pozorovat alespoň její slábnutí v listopadu 2009, dnes známou jako KT Eridani.
Nova v Delfínovi bude nyní pomalu slábnout, ale dá se očekávat, že i po úplňku bude na hranici viditelnosti okem a k vyhledání bude stačit malý triedr. Kde ji hledat vám dobře ukáží například fotografie v článku na webu liberecké pobočky ČAS.

Meteorů na obloze ubývá. Pomalu končí Perseidy, které převažovaly nad náhodnými meteory. Některé pěkné kousky zachytili také naši čtenáři, za zaslané snímky děkujeme.

Přelety ISS probíhaly ve večerních hodinách, tento týden ale pomalu skončí. Stanice se vám při pozorování může obrazně řečeno trefit do Měsíce. V tom případě ji můžete zkusit při přeletu zachytit krátkou expozicí před jeho kotoučem. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Přesnou předpověď přeletu, nebo trefu do Měsíce vám pomůže spočítat server Calsky.com, kde najdete i jiné zajímavé předpovědi a informace.

Kosmonautika:

• Opportunity na Marsu úspěšně dorazila k větším kopcům, které jsou erodovaným valem velkého kráteru Endeavour. Místo nazvali manažeři mise Solander Point a robot zde má v plánu vyšplhat do svahu, kde bude, lépe natočen solárními panely ke slunci, čelit další marsovské zimě (od prosince 2013).
   
• Curiosity pokračuje v dlouhé pouti k úpatí Aeolis Mons. Nyní pojíždí 30 až 100 metrů za den. Pěkné záběry obou marsovských měsíčků Phobose a Deimose, které zachytila, byly seskládány a vynikly tak detaily, jak je vidět na fotografii srovnávající je s naším Měsícem a také na videu, kde Phobos na chvíli zakryl Deimose.
   
• Bezproblémovou procházku mimo kosmickou stanici (EVA) mají za sebou ruští kosmonauti Jurčikin a Misurkin. S délkou trvání 7 hodin 29 minut šlo dokonce o rekordní ruskou kosmickou vycházku. Jejich úkolem byla příprava kabeláže pro připravovaný modul Nauka, který se ke stanici chystá v příštím roce.
   
• Astronomická vesmírná observatoř Kepler už nemůže objevovat nové exoplanety podobné velikostí kamenným planetám sluneční soustavy, protože došlo k selhání dvou ze čtyř gyroskopů zajišťujících přesné navádění na sledovaný cíl. NASA nicméně věří v jeho využití i nadále při objevování planet Jupiterova typu metodou gravitačních mikročoček, nebo objevování asteroidů, komet či pozorování supernov.
   

Výročí:

• 25. srpna 2003 (10 let) odstartovala vesmírná observatoř SIRTF (Space Infrared Telescope Facility), která ovšem vešla do povědomí jako Spitzerův infračervený dalekohled. Jde o největší dosud vypuštěný infračervený dalekohled. Průměr zrcadla je 85 cm a to je chlazeno na 5,5 stupně nad absolutní nulou (tedy na -267,5 °C). Jeho záběr je obrovský. od vzdálených galaxií, přes oblaky prachu zahalenými hvězdnými porodnicemi k planetám a menším tělesům sluneční soustavy. Dalekohled byl pojmenován dle Lymana Spitzera, amerického teoretického fyzika, který jako první prosazoval myšlenku umisťovat dalekohledy do vesmíru.
   

Výhled na příští týden:

• Neptun v opozici
• Výročí: STS-8

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.