Obloha:

Planety:
Venuše (−4,1 mag) zůstává večer jedinou dobře viditelnou planetou. Po západu Slunce ji hledejme nad západem až jihozápadem.
Ráno je už přes 30° vysoko nad východem v Blížencích planeta Jupiter (−2,1 mag), téměř 20° vysoko je planeta Mars (+1,6 mag). Rudá planeta právě prochází souhvězdím Raka a o víkendu začne procházet hvězdokupou M 44 Jesličky. Těm bude nejblíže v neděli a v pondělí ráno. Nedaleko Jesliček je pro zajímavost také zatím ještě velmi slabá kometa ISON (13 mag), která by snad měla zazářit v listopadu a v prosinci jako jasná kometa letošního nástupu zimy.
Pozorovatele Jupiteru ještě upozorníme, že Velká červená skvrna (GRS) přechází přes střed kotoučku nejlépe ve čtvrtek 5. 9. ve 2:55 SELČ a v sobotu 7. 9. ve 4:35. Ve čtvrtek přechází přes kotouček Jupiteru také jeho měsíc Ió se svým stínem.

Neptun (7,8 mag) je těsně po opozici, takže je vidět celou noc. Najdeme jej např. pomocí triedru, ale vhodnější bude si jej potom zvětšit přes dalekohled, jinak vypadá jen jako hvězdička. Hledat jej můžeme od hvězdy sigma Aqr, která je vidět okem (4,8 mag) - od ní je Neptun 1,5° doprava. Obklopen je třemi podobně jasnými hvězdami, přičemž Neptun je jakoby v těžišti jejich trojúhelníku a nejjasnější je vrchní hvězda (7 mag). Po zvětšení bychom měli vidět mrňavý namodralý kotouček a větším dalekohledem i měsíc Triton (13,5 mag).
Po půlnoci je dobře vidět také Uran (5,7 mag) v Rybách.

Slunce bylo přechodně méně aktivní, potom se z jedné ojediněle aktivnější oblasti uvolnil oblak plasmy, který na konci týdne dorazil k Zemi, a jinak je zase téměř klid. Nezbývá než vyčkávat na vyšší aktivitu. Vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS nyní probíhají pouze na denní obloze. Stanice se tedy může při přeletu trefit na Sluneční disk, nebo přeletět přímo přes kotouček Venuše. Předpověď přeletu vysvětluje náš starší článek. Dva přelety přes Slunce na jednom místě v jediný den vychází například v sobotu u Lovosic. Přelet přes Venuši tentýž den v severních Čechách (cca 14:15).

Kosmonautika:

• 28. srpna odstartovala na americké základně Vandenberg raketa Delta IV-Heavy. Je to nejsilnější americká raketa, takže se předpokládá, že tajný vojenský satelit, který vynesla (NROL-65), by mohl být určen k dálkovému průzkumu Země a mohl by to být satelit třídy KH-11, který je podobný HST. Ostatně Hubbleův dalekohled je z vědeckého hlediska asi nejlepším využitím těchto obřích družic, akorát KH-11 se dívají na povrch Země, zatímco HST do vesmíru. Zde jsou fotografie ze startu.
   
• Další úspěšný start má na kontě nejsilnější evropský nosič Ariane 5-ECA. Tentokrát vynesla dva telekomunikační satelity pro blízký východ, severní Afriku a Indii.
   
• 7. září by měla odstartovat raketa Minotaur s družicí LADEE na průzkum měsíční atmosféry a prachu.
   

Výročí:

• 2. září 1908 (105 let) se narodil sovětský raketový konstruktér Valentin Gluško. Vedle Koroljova jde o nejvýznamnějšího konstruktéra raketových motorů, který sestrojil kapalinové motory jak u Sojuzu, tak u rakety Proton.
   
• 6. září 1988 (25 let) odstartovala první čínská meteorologická družice Feng Yun-1A. Létá zhruba ve výšce 900 km a snímá povrch při stále stejném osvětlení (heliosynchronní dráha). Tato družice slouží především pro testovací účely, následovnice již komerčně.
   

Výhled na příští týden:

• Mars a Jesličky
• Přistání lodi Sojuz TMA-08M
• Výročí: Veněra 11, 12
• Výročí: Zond 5

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.