Obloha:

Kometa ISON je konečně u Slunce. Očekávaný průlet nějaký ten milión kilometrů nad povrchem Slunce nastane ve čtvrtek 28. listopadu. Kometa v posledních dnech zjasňovala a zdálo se, že k žádnému rozpadu nedošlo. Další vývoj nelze vůbec předvídat. Naštěstí se na kometu můžeme dívat v přímém přenosu na snímcích slunečních observatoří. Kdyby snad přeci jenom zjasnila více než Venuše, nejlépe alespoň na úroveň nějakých −6 mag, lépe −8 mag a stal se zázrak, že bude jasno, pak nelze vyloučit její viditelnost na denní obloze. Dobře však v takovém případě zvažte, zda se pak chcete dívat kromě komety ještě třeba na večerní zprávy, jak kometa dopadla. Pohled do blízkosti Slunce je velmi nebezpečný, pokud si neohlídáme zakrytí Slunce nějakou vhodnou překážkou, ale i jas oblohy kolem, pokud zrovna nebude excelentně průzračno (a to asi bohužel nebude).
Kometa Lovejoy je tento týden viditelná v oblasti souhvězdí Honicích psů a Pastýře. Jednoduše řečeno asi na prodloužené spojnici Velkého vozu. Kometa bude za tmy nad ránem opravdu krásně viditelná i pouhým okem, přirozeně pokud vycestujete za tmavou oblohou, protože její jasnost už se blíží 5 mag. V dalekohledu vás jistě upoutá také ohon.
Z dalších komet bude jistě zajímavé okouknout, jak se zjasnila nová kometa Nevski, která je nyní ve Lvu. Měla by být viditelná bez obtíží větším triedrem. Pravděpodobně bude vidět i kometa X1 LINEAR, s kterou jsme se loučili před úplňkem, ale kvůli její velké plošné jasnosti zaznamenáme nejspíš jen okolí jádra.

Planety:
Venuši (−4,6 mag) v maximálním lesku není problém spatřit večer po západu Slunce. Pokud je tedy vůbec ten západ Slunce vidět, protože stávající období přináší spíše oblaka a mlhu.
Jupiter (−2,5 mag) vychází už po 19. hodině. Nejlepší viditelnost pochopitelně připadá na ranní hodiny. Mars (+1,3 mag) je nejlépe vidět ráno nad jihovýchodem pod souhvězdím Lva.
Za ranního svítání je pěkně vidět také planeta Merkur (cca −0,5 mag), která však vystupuje jen nevysoko nad jihovýchodní obzor. Poblíž planety se promítají také komety Encke a ISON, které planetu zanedlouho také fyzicky minou, ale okem bude Enckeho kometa nejspíš neviditelná. U komety ISON bude záležet na dalším zjasňování.

V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy jupiterových měsíčků:

Aktivita Slunce viditelně klesla. K silnějším erupcím sice ještě občas došlo, dokonce jsme se dočkali i nečekané erupce X1, ale na Slunci je opravdu výrazně méně skvrn a erupční aktivita je poprvé od října zase dost malá. Další vývoj skvrn můžete sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika:

• Do vesmíru se vydaly družice SWARM. Na jejich palubě jsou české mikroakcelerometry a jejich úkolem je studium magnetického pole Země.
   
• K Mezinárodní vesmírné stanici ISS se má vydat 25. listopadu zásobovací loď Progress M-21M. Space X plánuje vyslat ve stejný den modifikovanou raketu Falcon 9, tentokrát se soukromou družicí SES-8.
   

Výročí:

• 27. listopadu 1963 (50 let) odstartovala americká družice Explorer 18. Měřila množství nabitých částic, rentgenové záření a především zkoumala magnetosféru Země.
   
• 27. listopadu 1923 (90 let) se narodil český astronom a čestný člen České astronomické společnosti Vojtěch Letfus. Záběr jeho vědeckého zájmu byl obdivuhodně široký. Během 55 let své vědecké kariéry publikoval okolo stovky prací z oblasti sluneční spektroskopie, studia slunečně-zemských jevů jako jsou geomagnetické bouře a polární záře, byl spoluautorem koncepce mnohokamerového slunečního spektrografu v Ondřejově, zabýval se studiem sluneční cykličnosti a studiem vztahů Slunce – Země. V posledních letech, již jako emeritní pracovník, publikoval v časopise Solar Physics několik článků o polárních zářích zaznamenaných ve starých letopisech a rekonstruoval řady dat starých pozorování sluneční aktivity.
   
• 29. listopadu 1803 (210 let) se narodil fyzik Christian Doppler. Na schůzi přírodovědné části Královské české společnosti nauk přednesl 25. května 1842 přednášku „O barevném světle dvojhvězd“, kde popsal tzv. Dopplerův jev. Protože ale neměl žádný experimentální důkaz, práci se nedostalo příliš velké pozornosti. Vyslovil hypotézu, že zbarvení hvězd může být způsobeno jejich pohybem: pokud se zdroj vlnění (světla nebo zvuku) pohybuje od pozorovatele, ten zachytí vlnění s nižší frekvencí – v případně světla posun k červené. Dopplerův jev se využívá v řadě aplikací (např. pro radarové měření rychlosti) a jím vysvětlil Edwin Hubble „rudý posuv“ spekter galaxií.
   

Výhled na příští týden:

• Kometa ISON prolétla kolem Slunce, uvidíme ji ráno pouhým okem?
• Ideální viditelnost okem má kometa Lovejoy
• Výročí: Pioneer 10 u Jupiteru
• Výročí: 60" reflektor na Mt. Wilsonu

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.