Obloha:

Planety:
Venuše (−4,3 mag) je ještě vidět hned po západu Slunce nad jihozápadem.
Jupiter (−2,7 mag) bude v opozici v neděli 5. ledna. Je tedy viditelný celou noc v souhvězdí Blíženců.
Mars (0,8 mag) vychází až po půlnoci. Nyní je pod hvězdou Porrima v Panně. Saturn (0,6 mag) ve Vahách je za svítání asi 15° vysoko nad jihovýchodním obzorem.
Pokud máte zájem vidět ještě planety Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách, máte nyní opět dobrou příležitost večer po setmění. Merkur je ke spatření pouze na snímku z korónografu sondy SOHO. Na snímcích je pod zakrytým kotoučem vlevo od Slunce.

V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy jupiterových měsíčků:

Kometa Lovejoy je nyní pěkně viditelná večer hned po setmění nízko na severozápadě a ještě lépe pak ráno nad severovýchodem. Prochází souhvězdím Herkula a její jasnost je stále kolem 6 mag, takže je pěknou kometou pro triedr i větší dalekohled.

Meteorický roj Kvadrantid má předpovězené maximum na 3. ledna ve 21 SEČ. Tou dobou je jeho radiant opravdu nízko, ale zase je známo, že tento roj má na rozdíl od Geminid maximum velmi ostré a tak kdoví, zda je lepší pozorovat při maximu hned večer, nebo zase až ráno, kdy už bude meteorů o dost méně, ale radiant vystoupá vysoko. V odkazu je roj zmiňován také jako lednové Bootidy, aby tím bylo pro pořádek řečeno, že souhvězdí "Zedního kvadrantu" již na obloze nenajdeme. Radiant je tedy v prodloužené části oje Velkého vozu, nebo jinak v horní části Pastýře. Kvadrantidy jsou středně rychlé meteory (42 km/s) a pokud se vyskytne kratší silnější sprška, nelze vyloučit ani jasné bolidy.

Aktivita Slunce je stále mírně zvýšená. Postarala se o to hlavně aktivní oblast, která o víkendu prošla středem slunečního disku a vyprodukovala také silnější erupci M3. Oblak hmoty z této erupce prý ale Zemi mine. Další vývoj skvrn můžete sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika:

• Vánoční výstupy do kosmu z Mezinárodní vesmírné stanice se setkaly se střídavými výsledky. Americká část už má totiž vyměněnou pumpu chlazení a tak se vše vrací k normálu, včetně experimentů. Poté proběhl rekordně dlouhý ruský výstup, ale plánovaná instalace komerčních kamer, které mají snímat vybraná místa zemského povrchu, podle pokynů platících zákazníků, se nezdařil podle plánu.
   
• Měsíční sonda Change'e 3 a vozítko Yutu se uložily k 14 dní dlouhému spánku, protože v místě přistání poblíž Zálivu duh nastala noc.
   

Výročí:

• 2. ledna 1959 (55 let) odstartovala první vesmírná sonda k Měsíci. Byla jí sovětská Luna 1. Sověti se pokoušeli vyslat sondu několikrát, ale vždy selhala raketa. Teprve zde došlo k úspěchu, ale sonda určená původně k zásahu Měsíce, kolem něj pouze proletěla.
   
• 2. ledna 2004 (10 let) proletěla sonda Stardust kolem jádra komety 81P/Wild 2. Sonda při své pouti chytala částice meziplanetárního prachu a u komety poté i částice z jejího jádra. Pouzdro pak přistálo na Zemi (15. ledna 2006). Sonda také fotografovala planetku (5535) Annefrank a samozřejmě i jádro komety Wild 2.
   
• 4. ledna 2004 (10 let) přistálo vozítko Spirit na povrchu Marsu. Úspěšný robot z programu Mars Exploration Rovers pracoval v kráteru Gusev až do jara 2010, kdy se náhle odmlčel. Dvojče Opportunity si připomeneme později, ovšem úžasné je, že jedno z vozítek po Marsu stále jezdí…
   
• 5. ledna 1969 (45 let) odstartovala sovětská sonda Veněra 5. Sonda vstoupila do atmosféry Venuše v květnu 1969 a po dobu 53 minut vysílala data o jejím složení a dalších vlastnostech, než pouzdro tlak a teplotu zde panující nevydrželo.
   

Výhled na příští týden:

• Kometa Lovejoy ráno
• nákladní loď Cygnus k ISS
• Výročí: Veněra 6

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.