Obloha:
 Měsíc bude v novu v noci z pátka na sobotu (1. března). Vyzývá nás tím k lovu Messiérových objektů.
Známý maratón je nejlepší absolvovat při únorovém nebo
březnovém novu. V únoru se nám bude lépe lovit večerní objekty podzimní oblohy, ale hůře na tom budeme ráno ve Střelci.
O měsíc později to bude naopak.
Velice blízké setkání Měsíce a Venuše nabídne středa 26. února před svítáním. Okraj srpku Měsíce se bude nacházet asi
20 úhlových minut od srpku Venuše. K zákrytu dojde mimo Evropu, například ve střední Africe nebo v Indii.
Planety:
Jupiter (−2,4 mag) je od soumraku velmi vysoko nad jihovýchodem až jihem. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (−0,4 mag) a Saturn (0,4 mag) zůstávají nejlépe pozorovatelnými planetami druhé poloviny noci.
Mars je poblíž jasné hvězdy Spica v Panně. Saturn je ve Vahách.
Venuše (−4,6 mag) dosahuje nejvyšší jasnosti a je jasnou jitřenkou. Pomocí dalekohledu rozlišíme její poměrně velký srpek.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových
měsíčků:
| Přechody GRS | | Úkazy měsíců |
| 24. 2. |
23:50 |
|
25. 2. |
Europa zákryt začíná 21:52 |
| 25. 2. |
19:40 |
|
26. 2. |
Ganymed zákryt 20:45–23:56 |
| 27. 2. |
21:20 |
|
27. 2. |
Europa přechod měsíc 17:00–19:41
Europa přechod stínu 19:11–21:54 |
| 28. 2. |
17:10 |
|
1. 3. |
Io přechod měsíce (23:54)–2:10
Io přechod stínu 1:01–3:17
Io zákryt začíná 21:15 |
| 1. 3. |
23:00 |
|
2. 3. |
Ganymed přechod stínu končí 18:25
Io přechod měsíc 18:22–20:37
Io přechod stínu 19:30–21:46 |
| 2. 3. |
18:50 |
|
23. 2. |
Io přechod měsíce končí 18:47
Io přechod stínu končí 19:51 |
| Časy jsou v SEČ. |
Aktivita Slunce je středně vysoká. Vrací se aktivní oblast, která před měsícem produkovala mnoho středně silných erupcí.
Na povrchu Slunce je navíc mnoho malých skvrnek. Další vývoj skvrn můžete sledovat na
aktuálním snímku SDO.
26. února nastává opozice planetky Pallas – je to druhá objevená planetka vůbec a současně jde svými rozměry o druhý
největší objekt obíhající v oblasti hlavního pásu planetek, tedy mezi drahami Marsu a Jupiteru. Pohybuje se souhvězdím Hydry
(viz mapka) a jeho jasnost je kolem 6,5 mag,
což z něj činí vhodný objekt pro triedr či malý dalekohled.
Kosmonautika:
- Raketa Falcon dostane nožičky, jak
trefně poznamenali na blogu Kosmonautix. Březnový start lodi Dragon k ISS by se totiž měl odehrát poprvé na vylepšené verzi rakety
Falcon 9, avšak ta bude mít na svém 1. stupni ještě jednu zajímavost, výsuvné nohy, na kterých by měl první stupeň v budoucnu
měkce přistávat.
- Soukromá nákladní loď Cygnus se v minulém
týdnu oddělila od ISS a zanikla nad Tichým oceánem.
Výročí:
- 24. února 1949 (65 let) úspěšně odstartovala první dvoustupňová raketa
Bumper WAC. Tato raketa byla odvozena
od německé rakety V-2 a pro americkou armádu ji postavila firma WAC. Raketa dosáhla výšky 390 km, což byl rekord až do roku 1957.
Únorový start v roce 1949 byl pátým startem této rakety a jediný úspěšný. Poslední 7. a 8. let rakety se uskutečnil z nové základny
na mysu Canaveral a předznamenal tak způsob, jakým se startovalo později na oběžnou dráhu.
- 25. února 1969 (45 let) odstartovala sonda
Mariner 6. Cílem byl průlet kolem Marsu. Ten se zdařil a
sonda zaslala na Zemi
množství fotografií.
- 2. března 2004 (10 let) odstartovala sonda
Rosetta na svoji dlouhou pouť ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Tato
dlouhá cesta se letos chýlí ke konci. Pokud nenastanou komplikace, sonda se usadí na oběžnou dráhu kolem kometárního jádra v srpnu
a v listopadu očekáváme přistání modulu Philae na jejím povrchu. Kometa přiletí nejblíže ke Slunci v srpnu 2015 a celou tuto dobu
by měla Rosetta kolem ní obíhat a zkoumat ji, jak zvyšuje svou aktivitu.
Výhled na příští týden:
- Měsíc na večerní obloze
- Výročí: Apollo 9
- Výročí: Pioneer 4
- Výročí: Voyager 1 u Jupiteru
- Výročí: dalekohled Kepler
- Výročí: Jurij Alexejevič Gagarin
Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online. |
