Obloha:
Měsíc je vidět jako tenký srpek večer. V první čtvrti bude v sobotu 8. března. V pátek 7. března večer při průchodu Hyádami
zakryje poměrně jasnou hvězdu 68 Tauri (4,3 mag). Hvězda se schová za neosvětlenou polovinu kolem 18:30 SEČ. Výstup zpoza
osvětlené části bude kolem 19:50.
Planety:
Jupiter (−2,4 mag) je stále velmi vysoko nad jihovýchodem až jihem již od brzkého soumraku. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (−0,7 mag) stále zjasňuje, rozumné výšky dosahuje již kolem půlnoci a kotouček má velikost už přes 12". Nachází
se nedaleko nejjasnější hvězdy Spiky v souhvězdí Panny. Mapka pozorovatelných útvarů
je na druhé straně mapy oblohy na měsíc březen.
Saturn (0,4 mag) zůstává nejlépe pozorovatelný v druhé polovině noci, nachází se v souhvězdí Vah.
Venuše (−4,5 mag) je jasnou jitřenkou. Pomocí dalekohledu rozlišíme fázi dorůstající do čtvrti.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových
měsíčků:
| Přechody GRS | | Úkazy měsíců |
| 4. 3. |
20:30 |
|
3. 3. |
Io zatmění končí 19:07 |
| 6. 3. |
22:10 |
|
6. 3. |
Europa přechod měsíc 19:27–22:08
Europa přechod stínu 21:47–(0:30) |
| 7. 3. |
18:00 |
|
8. 3. |
Europa zatmění končí 18:41
Io zákryt začíná 23:06 |
| 8. 3. |
23:45 |
|
9. 3. |
Ganymed přechod stínu 19:07–22:25
Io přechod měsíc 20:13–22:29
Io přechod stínu 21:25–23:41 |
| 9. 3. |
19:40 |
|
|
|
| Časy jsou v SEČ. |
Aktivita Slunce je středně vysoká. O vzrušení se postarala slábnoucí aktivita v oblasti, která byla před měsícem poseta
skvrnami viditelnými i pouhým okem. Ještě než zde aktivita zeslábla, stihla minulý týden v úterý předvést výbuch v podobě třetí
nejsilnější erupce současného maxima aktivity (úterních X 4,9). Následkem toho byly silnější polární záře viditelné ve čtvrtek
večer krátce i z našeho území. Další vývoj aktivity je nepředvídatelný, aktuálně zde roste aktivita v jiné aktivní oblasti blížící
se středu slunečního kotouče. Další vývoj skvrn můžete sledovat na
aktuálním snímku SDO.
Kosmonautika:
- Ve čtvrtek 27. února odstartovala z japonského kosmodromu Tanegašima raketa HII-A se sondou
GPM (Global Precipitation Measurements).
Sonda je společným projektem (především) americké NASA a japonské JAXA. Jde o jednu z řady družic, které dohromady budou poskytovat
přesné informace o množství srážek v různých místech světa, což je například při sledování hurikánů velmi důležité.
- Jak bylo právě oznámeno, drtivá většina exoplanet, které byly objeveny, připadá na
vesmírný dalekohled Kepler.
Zatímco koncem devadesátých let šlo řádově o desítky a doposud o stovky exoplanet, nyní tento počet narostl rovnou o 700 a zdaleka
to není vše. Zajímavé je, že Kepler objevil u více než 250 hvězd alespoň tři planety. Díky použité metodě nejde jen o planety velikosti
Jupiteru, ale je tam i řada planet o velikosti Země nebo trochu větších. Přestože jde o velký počet nových exoplanet, žádná není vhodným kandidátem
na obyvatelný svět.
Výročí:
- 3. března 1959 (55 let) odstartovala měsíční sonda
Pioneer 4. Ke startu posloužila vylepšená vojenská raketa
Juno II týmu kolem Wernhera von Brauna. Let k Měsíci nebyl úplně bez komplikací a nakonec proletěla dál, než se čekalo. Poté se
jako druhá sonda po sovětské Luně 1 dostala na heliocentrickou dráhu.
- 3. března 1969 (45 let) odstartovala raketa Saturn V s lodí
Apollo 9. Cílem bylo otestovat manévrování s velitelskou lodí
a její spojení s lunárním modulem za účelem sestavení letové konfigurace pro přelet k Měsíci. Na oběžné dráze potom testovali mimo
jiné manévrování s lunárním modulem a jeho opětovné spojení s velitelskou lodí.
- 4. března 1904 (110 let) se narodil americký (původem ukrajinský) fyzik
George Gamow. Známý je jako popularizátor moderní fyziky a jeden z autorů výroku "velký třesk". Jeho knihu nazvanou Pan Tompkins v říši divů vydalo v češtině v roce 1986 nakladatelství Mladá fronta a doplněné a přepracované vydání "stále v říši divů" vyšlo v roce 1999.
- 5. března 1979 (35 let) proletěla sonda
Voyager 1 kolem Jupiteru. Planetu sledovala od
prosince 1978 do dubna 1979. Pořídila stovky fotografií s rozlišením až 6 km a to včetně rudé skvrny a prstenců kolem největší
planety naší Sluneční soustavy. Další fotografie pořizovala u měsíců Io, Ganymed, Callisto a Europa. Z Io získala ve vzdálenosti
20 000 km fotografie sopek, na Callisto objevila množství kráterů.
- 7. března 2009 (5 let) odstartovala družice
Kepler. Jde o vesmírný dalekohled, který se zaměřil na výsek oblohy mezi
Labutí a Lyrou, kde do současnosti objevil stovky exoplanet (viz. výše).
- 9. března 1934 (80 let) se narodil první kosmonaut
Jurij Alexejevič Gagarin. Jeho osudům se podrobně věnoval
seriál na webu kosmonautix.cz.
Výhled na příští týden:
- Měsíc míří k úplňku
- Výročí: Eugene Cernan
- Výročí: Albert Einstein
Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online. |
