Obloha:

Planety:
Jupiter (−2,0 mag) je večer na jihozápadě. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (−1,1 mag) je podobně vysoko na jihovýchodě. Je hodně nápadný a v dalekohledu stále poměrně velký na sledování detailů na povrchu. Mapka albedových útvarů je k dispozici např. na zadní straně mapky na duben.
Saturn (0,1 mag) vychází po deváté a před půlnocí už se dá dobře pozorovat.
Viditelnost Venuše (−4,1 mag) je ráno už velmi špatná, je pouze pár stupňů nad jihovýchodem za svítání.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:

Slabší komety večerní oblohy – těmi zůstávají C/2012 K1 (PanSTARRS) a C/2014 E2 (Jacques). První z nich je dobře viditelná vysoko na obloze. Koncem dubna prochází kolem hvězdy Alkaid na konci oje Velkého vozu. Druhá jmenovaná nám mizí pomalu z oblohy pro svoji polohu nízko na jihozápadě ve východní části souhvězdí Jednorožce. Informace o kometách hledejte na webu kommet.cz.

Aktivita Slunce je z hlediska počtu skvrn na přivrácené polokouli a také z hlediska počtu erupcí nízká. Ještě 25. dubna to bylo jiné. Zapadající skvrna se blýskla erupcí nejvyšší kategorie X1. Nyní je dočasně klid. Uvidíme, jaký bude další vývoj. Počet a velikost skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS pokračují na denní obloze, to znamená, že se občas trefuje na sluneční disk. Tyto přelety budou nyní na denním pořádku, ale v lokalitě, kde bydlíme, jsou pochopitelně vzácné. Je dobré za přeletem případně popojet. Sledování přeletu probíhá stejně jako pozorování slunečních skvrn s filtrem. Jenom se musíme dívat v přesně stanovenou sekundu. Tu najdeme právě na uvedené internetové stránce Calsky.com. Ještě lépe je úkaz vyfotografovat.
V tomto týdnu stojí za pozornost například pondělní večer, kdy nastává výhodný, dvě sekundy trvající přelet. Navíc nastává až po 18. hodině. Čára, na které musíte být, prochází od Jirkova ke Vsetínu. Trefuje se přesně například na Brandýs nad Labem – Starou Boleslav nebo Přerov, viz. obrázek vlevo. Přelet uvidíte i v místech maximálně asi 4 km od této linie.
Kdo dává přednost přeletům přes Venuši na denní obloze, potom doporučuji v Praze čas 12:23 ve čtvrtek 1. května. Samozřejmě se nesmí změnit parametry oběžné dráhy stanice. Tento přelet má jen těsně minout také Plzeň, dále jde přes Rokycany, Lysou nad Labem či Trutnov. Přejeme vám jasné počasí a těšíme se na vaše zážitky.

Kosmonautika:

• Raketa Proton doznala již několika vylepšení, jak vysvětlují na webu kosmonautix.cz. Tato výkonná nosná raketa se nejčastěji využívá k vynášení nákladů na geostacionární dráhu. Aktuálně tam má vynést dvě družice. Co všechno to obnáší, si můžete přečíst podrobněji.
   
• Zajímavý článek uvádí server spaceflightnow.com, kde Elon Musk, šéf SpaceX tvrdí, že jeho firma by měla dostat alespoň šanci soupeřit o starty vojenských satelitů na oběžnou dráhu. Doposud má toto výhradní právo ULA (United Launch Alliance). Tu tvoří Lockheed Martin + Boeing a vypouští rakety Delta a Atlas. Elonu Muskovi leží v žaludku především fakt, že ani nedostal šanci soutěžit se svojí raketou Falcon 9, která by měla letos na podzim dostat certifikaci, že je schopná a spolehlivá. Faktem prý rovněž je, že náklady na start jedné rakety jsou prý u jeho raket asi 4x nižší než v případě ULA. Oprávněně se tak ptá, jak je možné takto mrhat penězi, když to jde levněji. Rovněž mu vadí, že rakety Atlas používají ruské motory RD-180, které jsou vyráběny v licenci s firmou vlastněnou osobou na seznamu nežádoucích poté, co Rusko a USA ochladily své vztahy po invazi na Ukrajinu.
   

Výročí:

• 1. května 1949 (65 let) objevil holandský astronom Gerard Kuiper Neptunův měsíc Nereidu. Jde o jeden z vnějších měsíců planety, dlouho známý jako nejvíce vzdálený od Neptunu, s oběžnou dobou 360 dnů. Jedná se buď o zachycený objekt Kuiperova pásu planetek, nebo je jeho dráha tak zvláštní z důvodu poruch působených velkým měsícem Triton. Kuiper navrhl jméno měsíce podle mořských nymf Nereid patřících v řecké mytologii do Poseidonovy družiny (Poseidon je v římské mytologii Neptun).
   
• 4. května 1989 (25 let) odstartovala k Venuši sonda Magellan. Sonda pojmenovaná po portugalském mořeplavci, který jako první vyplul kolem světa, byla určena k mapování Venuše. Cesta k planetě trvala do srpna 1990, kdy se usadila na eliptické, téměř polární dráze kolem Venuše. Během prvních osmi měsíců Magellan zmapoval 84 % povrchu s rozlišením desetkrát větším než předchozí sovětské mise Veněra 15 a 16. Během prodloužené mise do roku 1992 pak nasnímala povrch s rozlišením 100 metrů. Dlužno dodat, že pro neprůhlednou atmosféru probíhalo studium povrchu v rádiovém oboru. Sledování signálu pomohlo mapovat gravitační pole Venuše.
   

Výhled na příští týden:

• Večerní planety Jupiter, Mars a Saturn
• Saturn v opozici

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.