Česká astronomická společnost

25. vesmírný týden 2014 2014.06.16 06:00

Mapa oblohy 18. června 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Foto: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 16. 6. do 22. 6.

Měsíc bude kolem poslední čtvrti. Jupiter je večer nad severozápadem, Mars na jihozápadě a z jihu k západu se přesouvá Saturn. Venuše je brzy ráno velmi nízko na severovýchodě. Aktivita Slunce je zvýšená. Pokračují pozdně večerní přelety stanice ISS. Uvidíme další NLC?

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 18. června ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 19. června. V sobotu ráno, 21. června, se bude nacházet jen půl stupně od planety Uran. To je stejně daleko jako od jednoho konce měsíčního disku k druhému.

Planety:
Jupiter (−1,8 mag) se večer chýlí k severozápadnímu obzoru.
Mars (−0,1 mag) je po setmění nad jihozápadem.
Saturn (0,3 mag) se přesouvá od jihu k jihozápadu.
Venuše (−4 mag) je velmi brzy ráno při severovýchodním obzoru.

Aktivita Slunce byla výrazně vyšší. Došlo k několika silným erupcím, a to i té nejsilnější kategorie X. V současné době ale ty největší oblasti se skvrnami zapadly a další snížily svou aktivitu. Počet a velikost skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS nyní nastávají po celou krátkou noc. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Pokračuje sezóna NLC (nočních svítících oblak). Znamená to, že večer kolem 22:30 nebo ráno kolem 3:30 by mohla být viditelná tato stříbřitá oblaka se zajímavými strukturami. Oblaka se nachází ve velkých výškách kolem 80 km, proto jsou osvětlena Sluncem, ačkoli níže položená oblaka jsou tmavá a na obloze vidíme hvězdy.

Kosmonautika:

Výročí

  • 18. června 1799 (215 let) se narodil anglický obchodník a astronom William Lassell. Ačkoli je znám jako pozorovatel planet a objevitel Neptunova měsíce Triton, jeho přínos spočívá především v inovativním způsobu umístění dalekohledu na ekvatoriální montáž. Pozoruhodné je také zrcadlo jeho 24" dalekohledu, který nejenže byl na montáži schopné sledovat hvězdy, ale zrcadlo bylo navíc vyleštěno pomocí stroje poháněného párou, a to s takovou přesností, jak je obvyklé až v pozdější době při strojové výrobě zrcadel. V roce 1846, několik dnů po objevu planety Neptun, jej Lassel pozoroval také a brzy u něho spatřil také prstenec a o několik dnů později ještě měsíc Triton. Jak se později ukázalo (v r. 1852), jakmile vylepšil podepření zrcadla, prstenec Neptunu zmizel, zato Triton zůstal. Prstenec byl v očích Lassela sice jen optická vada, ale jak víme ze současnosti, Neptun slabé prstence přeci jen má. William Lassel si také brzy uvědomil omezující faktory oblohy, která se mu nabízela na ostrovech a své největší dalekohledy tedy používal na Maltě uprostřed Středozemního moře. To mu přineslo nejen mnoho jasných nocí, ale také lepší viditelnost jižněji položených objektů.
     

Letní slunovrat nastává letos 21. června ve 12:51. Od neděle začnou být dny zase o něco kratší, to ale asi nebude vadit ani obyčejným lidem a ani to extra nepomůže astronomům.

Výhled na příští týden:

  • Večerní planety, kometa PanSTARRS
  • Výročí: Saljut 3

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.

  Gembec Martin   Zobrazeno: 4612x   Tisk

Text podléhá autorskému zákonu a nesmí být bez vědomí autora šířen.