Obloha:

Planety:
Mars (0 mag) je po setmění nad jihozápadem.
Saturn (0,4 mag) se také přesouvá k jihozápadu.
Venuše (−4 mag) je velmi brzy ráno při severovýchodním obzoru.

Aktivita Slunce bude možná opět zvýšená. Staré aktivní oblasti s velkými skvrnami se opět vrací na viditelnou polokouli. Počet a velikost skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Planetky Ceres a Vesta prochází na obloze blízko sebe. Najdeme je snadno v souhvězdí Panny nedaleko hvězdy 3. velikosti zeta Virginis (Heze). K jejich vyhledání je třeba alespoň triedr. Jasnost obou těles je 8,2 resp. 6,9 mag. Jejich vzájemná vzdálenost klesne o víkendu až na 6 úhlových minut. To už se pohodlně vejdou do zorného pole dalekohledu i ve velkém zvětšení. K vyhledání využijte mapku vlevo.

Přelety ISS nyní probíhají na denní obloze, kdy se může stanice trefit skrz sluneční kotouč. Sledování přeletu probíhá stejně jako pozorování slunečních skvrn s filtrem. Jenom se musíme dívat v přesně stanovenou sekundu. Tu najdeme na internetové stránce Calsky.com. Ještě lépe je úkaz vyfotografovat.

Pokračuje sezóna NLC (nočních svítících oblak). Naposledy byla spatřena především 27. června nad ránem, ale slabší i ve dnech předchozích, jak se můžete přesvědčit v aktualizované čtenářské galerii.

Kosmonautika:

• Uplynulý týden přinesl především test padákových systémů připravované lodi Orion, dále test nového tepelného štítu pro mise na Mars a neúspěšný pokus o první start nové série ruských raket Angara. Všechny události nejlépe shrnuje pravidelný Kosmotýdeník blogu Kosmonautix.cz.
   

Výročí

• 4. července 1054 (960 let) byla (nejen) čínskými astronomy zaznamenánana „hvězda-host“ v souhvězdí Býka. Byla to jedna ze 75 návštěvnických hvězd (mimo komety), tedy nov nebo supernov, které čínští astronomové zaznamenali mezi roky 532 před n. l. a 1064 n. l. Jak víme dnes, jednalo se o výbuch supernovy, která měla jasnost asi -6 mag a byla 23 dnů viditelná za denního světla a také 653 nocí, než zeslábla pod hranici viditelnosti okem. Dnes se na místě výbuchu hvězdy nachází známá Krabí mlhovina, objekt Messiérova katalogu číslo 1. Uvnitř neustále se rozpínající mlhoviny najdeme rotující neutronovou hvězdu, která vysílá pravidelné kužely rádiového záření, je to tzv. pulsar. To je zbytek po oné hvězdě, která navštívila starověké astronomy.
   

Země v odsluní. Na každé léto na severní polokouli připadá také den, kdy jsme od Slunce nejdále. Bude to 4. července a jak vidíme, na teplotu na Zemi to má jen minimální vliv. Mnohem důležitější je různý náklon míst na povrchu vůči Slunci daný sklonem zemské osy vůči rovině oběhu kolem Slunce.

Výhled na příští týden:

• Saturn a Měsíc
• ranní Merkur
• Výročí: Voyager 2 u Jupiteru
• Výročí: zánik Skylabu

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.