Obloha:

Planety:
Mars (0,2 mag) je večer nízko nad jihozápadem. Najdeme jej nedaleko hvězdy Spica v Panně.
Saturn (0,5 mag) je také nedaleko Marsu na jihozápadě.
Venuše (−4 mag) je velmi brzy ráno při severovýchodním obzoru a ještě níže poblíž ní je slabší Merkur (0 mag).

Aktivita Slunce je nyní na velmi nízké úrovni poté, co zapadly všechny zajímavé aktivní oblasti. Další vývoj tedy závisí na skvrnách, které se vynoří na viditelném povrchu Slunce. Počet a velikost skvrn můžete sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Planetky Ceres a Vesta, které se k sobě přiblížily počátkem července, najdeme stále poměrně blízko sobě v souhvězdí Panny. Orientační mapka je opět k dispozici vlevo a nejjasnější hvězda na obrázku Heze je k vidění nad dvojicí Mars – Spica.

Přelety ISS nyní probíhají na denní obloze, kdy se může stanice trefit skrz sluneční kotouč. Koncem týdne začnou ranní přelety. Sledování přeletu přes Slunce probíhá stejně jako pozorování slunečních skvrn s filtrem. Jenom se musíme dívat v přesně stanovenou sekundu. Tu najdeme na internetové stránce Calsky.com. Ještě lépe je úkaz vyfotografovat.

NLC (noční svítící oblaka) se stále ještě mohou zjevit na červencové obloze. Doplnili jsme snímky také do čtenářské galerie NLC 2014. Děkujeme za vaše snímky.

Kosmonautika:

• Minulý týden Rusové poprvé otestovali novou raketu řady Angara. Test byl úspěšný, když první stupeň vynesl na balistickou dráhu maketu užitečného nákladu a spadl v oblasti Kamčatky. Nové rakety řady Angara představují první úplně nové typy raket od dob sovětské kosmonautiky. V raketách Angara Rusové získají pomocníka, který jim vyřeší mnoho současných problémů – jedná se o novou technologii, která ale vychází z osvědčených zkušeností, navíc se bude jednat o čistě ruské stroje, které k tomu všemu navíc ještě ani nebudou příliš zatěžovat životní prostředí. Jejich palivem totiž bude speciální petrolej a kapalný kyslík – stejnou směs ostatně používají rakety Sojuz. Díky modularitě skládání bude výroba rychlá a levná. Stanou se také náhradou rakety Proton.
   
• K Mezinárodní vesmírné stanici se vydala nákladní loď Cygnus společnosti Orbital Sciences. Vynesla ji raketa Antares, jejíž start jste mohli sledovat i v našem online přenosu.
   

Výročí

• 16. až 22. července 1994 (20 let) padala na Jupiter jednotlivá jádra roztrhané komety Shoemaker-Levy 9. Bylo to v té době obrovské překvapení a významný jev k pozorování, protože pomohl studovat atmosféru Jupiteru i reakci planety na dopad komety jako takové. Ačkoli se to jeví jako zcela mimořádný jev, Jupiter je tak hmotný, že působí ve Sluneční soustavě jako vysavač a svojí gravitací komety docela ovlivňuje, nebo rovnou přitahuje. V roce 2009 byla například na Jupiteru pozorvána další velká tmavá skvrna. Ale zpět k dopadu na Jupiter v roce 1994. Věnována je mu samostatná stránka JPL / NASA. A na tu mám jako tehdy začínající nadšenec do astronomie ještě jednu vzpomínku. Je to jedna z prvních webových stránek, kterou jsme u nás na gymnáziu pomocí meziměstského telefonního připojení stáhli až z Ameriky z tehdy ještě docela málo znamé služby internetu – webu.
   
• 16. července 1969 (45 let) odstartovala k Měsíci kosmická loď Apollo 11. Osud slavného Apolla, které vedlo až k vysazení Armstronga s Aldrinem na povrchu Měsíce, jistě netřeba připomínat, ovšem nechce se až věřit, že už se blíží půlstoletí od tohoto odvážného činu. A podle všeho ani po padesáti letech člověka na Měsíci neuvidíme.
   

Výhled na příští týden:

• ráno Venuše, Měsíc (a Merkur)
• ATV-5 k ISS
• Progress se vrací z ISS a další startuje
• Rosetta se blíží ke kometě
• Výročí: Jupiterův měsíček Sinope
• Výročí: Friedrich Wilhelm Bessel
• Výročí: rentgenová observatoř Chandra
• Výročí: objev prstenců Neptunu
• Výročí: první výstup ženy do volného kosmu

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.