JOTO přináší nový pohled na ochranu přírody a nové příležitosti pro hory a turistiku. Každý projekt musí mít svou duši, někoho, kdo s nápadem přišel, kdo za ním stojí a dokáže nadchnout ostatní. A v případě Jizerské oblasti tmavé oblohy jsou jimi lidé z polského Astronomického ústavu univerzity ve Vratislavi. Uvědomili si, jak výjimečné místo je relativně nedaleko v Jizerských horách. Dají se zde konat astronomická pozorování pod takovou oblohou, jakou většina lidí ani v životě neviděla. V polské osadě Orle začali pořádat astronomická setkání a školu v přírodě.

Během těchto setkání jim neuniklo, jak specifickou roli mají Jizerské hory. V srdci Evropy, sevřené velkými městy, najdeme zde neporušenou přírodu a tmavé nebe. Astronomové si uvědomují souvislost světelného znečištění a ochrany přírody. Snad proto, že se v krásné přírodě díky svým nočním výpravám pohybují častěji, snad proto, jak jim světla měst i daleko od nich narušují jejich pozorování. Polští astronomové proto navázali kontakt s českými astronomy. Ukázalo se, že podobně smýšlející lidé jsou i v České astronomické společnosti. Podporu našli jak v Astronomickém ústavu Akademie věd, tak u místní pobočky ČAS, Klubu astronomů Liberecka.

Pohled na zvířetníkové světlo z polské části Jizerských hor

Co vlastně mělo být jejich cílem? Založit si oblast tmavé oblohy pro vlastní větší pohodlí při astronomických seancích? Kdepak. Hlavním cílem je otevřít problematiku nevhodného svícení širší veřejnosti. Vzdělávat, informovat, pořádat zajímavé akce s astronomickou tématikou pro veřejnost i pro školy. Na polské straně navíc vznikla zajímavá planetární stezka, začínající na Orle. Zde jsou také sluneční hodiny, vtipně nazývané “nový Orloj”, v narážce na ten pražský. To vše však nejsou věci, které by potřebovaly velké investice, pozlacené pamětní desky a jiné věci související s mnoha projekty. Spokojí se jen s nadšením lidí, radostí, že se takový projekt líbí a že se lidé do hor rádi vracejí.

Od roku 2009 se tedy v Jizerkách setkáváme s JOTO, jak jí zkráceně u nás říkáme. A co se od té doby stalo? Stále se můžete setkat s několika pravidelně pořádanými akcemi ročně, kterým dominují dvě větší, Astronomické dny. Pořádají se workshopy, škola v přírodě s astrotématikou, přednášky a pozorování. Velkému zájmu se těší rovněž planetární stezka z Orle do nádherného srdce Jizerských hor, údolí s prameny Jizery.

Velkým úspěchem JOTO je rovněž projekt WYGASZ na polské straně. Ten je financován polským Ministerstvem školství a je financován v rámci programu ŚCIEŻKI KOPERNIKA (cesty Koperníka). Díky zakoupeným dalekohledům, počítačům a dalšímu vybavení jde o takovou malou přírodní observatoř. Ta je umístěna v osadě Orle v huti Karsthal, kde se mohou učitelé vzdělávat a své poznatky dále předávat žákům ve školách.

Pokud jde o českou stranu, tak krom popularizace a vzdělávacích aktivit jsme rádi, že JOTO se stala předstupněm a inspirací pro další. Díky podobným nadšencům tak vznikly další oblasti u nás. Beskydská oblast tmavé oblohy a čestvě i Manětínská oblast tmavé oblohy. Na Slovensku byl vyhlášen opravdový Park tmavé oblohy Poloniny, kde je obloha ještě tmavší a kdoví, třeba podobný park jednou najdeme i na Šumavě. Zřejmě poslední lokalitě u nás, kde je občas obloha opravdu tak tmavá, že se s takovou už ve střední Evropě ani běžně nesetkáme.

Ohlédneme-li se za předchozími pěti roky existence Jizerské oblasti tmavé oblohy, můžeme vidět, že to byl skvělý nápad. Důležitější však bude budoucnost. A ta závisí nejen na skupince nadšenců na obou stranách hranice, ale také na chuti poznávat tajemství hor a především úžasných krás jejich nočního životního prostředí. Zkuste si někdy na Jizerce, nebo dokonce v polsku na Velké jizerské louce jen tak stoupnout k říčce a zahledět se do kosmických dálav. Pravděpodobně i vy budete přesvědčeni, že JOTO je kouzelné místo a má smysl její existenci dále obhajovat a myšlenku šířit.

Zdroje a doporučujeme:
[1] Góry Izerskie
[2] Web JOTO
[3] Měření tmy v Jizerkách