Nejprve trochu statistiky. V roce 2014 se na naší obloze dalo amatérsky pozorovat na třicítku komet, většinou slabých, a jen ti nejlepší amatéři u nás jich dokázali takový počet úspěšně odpozorovat. Příjemným překvapením bylo, že také rok 2014 přinesl kometu viditelnou i pouhým okem. A které komety se nám tedy předvedly?

Zpočátku roku se na noční obloze zjevovaly staré známé z předchozí zimy: C/2013 R1 (Lovejoy) a C/2012 X1 (LINEAR). Sice už obě slábly, ale stále byly v dosahu obyčejných triedrů. K nim se přidružila ještě slabší periodická 290P/Jäger. Nejhezčí bylo, když se obě jasné vešly do jednoho zorného pole triedru.

Nahoře kometa C/2013 R1 (Lovejoy), vpravo dole C/2012 X1 (LINEAR). Foto: Martin Gembec

Rovněž začala být opět pozorovatelná nadějná C/2012 K1 (PanSTARRS), která nakonec během jara připravila velkolepou show, když ukázala i svůj ohon. Pozorovatelná byla od srpna 2013 až (prozatím) do října 2014.

Kometa C/2012 K1 (PanSTARRS) u hvězdy η UMa (Alkaid). Foto: Martin Gembec

Mezi velmi obtížné komety patřily v březnu kromě napůl československé 134P/Kowal-Vávrová v Panně také v nízkých deklinacích v souhvězdí Vlka ležící periodická 29P/Schwassmann-Wachmann. Také stará známá C/2010 S1 (LINEAR) se vrátila na scénu. Pozorovat se dala už třetím rokem.

V dubnu se pak objevilo první letošní kometární překvapení v podobě vlasatice C/2014 E2 (Jacques), která postupně zjasňovala a zjasňovala, až se stala kometou tohoto léta. Pozorovat se dala až do půlky listopadu.

Kometa C/2014 E2 (Jacques). Foto: Aleš Majer

Velmi zajímavé předsatvení připravila koncem května zběsile pádící kometa 209P/LINEAR. Pokud se přes nepřízeň počasí podařilo někomu tuto kometu pozorovat, byl to o to intenzívnější zážitek. Pohybovala se po obloze takovým kvapem, že to bylo možné pozorovat naživo v okuláru.

Pak přišlo léto a s ním i kometa C/2013 UQ4 (Catalina), která se dostala také do dosahu triedrů a hezky doplnila a posléze i vystřídala na obloze C/2012 K1 (PanSTARRS).

Kometa C/2013 UQ4 (Catalina). Foto: Martin Gembec

Během prázdnin bylo možné pozorovat i slabší kousky, jako třeba C/2011 J2 (LINEAR) nebo P/2014 L2 (NEOWISE). Neopakovatelným zážitkem pak bylo spatření (znovu po sedmi letech) jedinečné 17P/Holmes. Na tuto kometu má jistě řada lidí moc hezké vzpomínky. V závěru léta do sbírky duchařinek přibyly ještě C/2013 US10 (Catalina) a 284P/McNaught, objevila se ale i celkem jasná C/2013 V5 (Oukaimeden).

Nakonec neodolala ani nízko se plazící 117P/Helin-Roman-Alu a na tmavé obloze, jaká panuje například v Rakousku na Edelweissspitze, se dalo pozorovat také periodické komety 108P/Ciffreo a 4P/Faye.

Pokud se pročítáme záznamy z pozorování, nabízí se otázka, kdo vůbec spatřil některé velmi slabé komety, jako např. C/2012 K6 (McNaught), 52P/Harrington-Abell, C/2006 S3 (LONEOS), C/2013 Y2 (PanSTARRS) nebo C/2012 F3 (PanSTARRS).

Nadešel podzim a ten přinesl další kometární snůšku. Nejprve se objevila C/2014 Q3 (Borisov), do dosahu našich přístrojů se dostala i 32P/Comas Solà a pak se kolem Marsu protáhla C/2013 A1 (Siding Spring). Aby těch Borisovových komet nebylo málo, objevila se ještě jedna: C/2014 R1 (Borisov).

V závěru roku nebývá dobré počasí, ale daly se ulovit ještě 201P/LONEOS a 110P/Hartley, obě slaboučké. Čas na jasnou kometu ale přišel vzápětí.

Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) za velmi špatných podmínek 26. 12. 2014. Foto: Martin Gembec

Aby byl výčet kompletní, nutno doplnit ještě dvě ledové hroudy. Zatímco 15P/Finlay byla v prosinci viditelná v binaru, na C/2014 N3 (NEOWISE) to chtělo pořádný kanón. Touto dvojicí byla nejspíš uzavřena nejedna amatérsky pozorovaná snůška komet 2014.

Sepsáno podle záznamů z webu Klubu astronomů Liberecka, pobočky ČAS.